Nejčtenější články

Ahoj, jmenuji se Nela Zapletalová a narodila jsem se dnes ráno v 4:45 v Olomouci, vážím 3670gr a měřím 50cm! Obě s mámou jsme v pořádku! Můj táta je volejbalový reprezentant a dneska musí u Vás, ve Svitavách hrát volejbal. Byl tady za mnou jen na chvíli a už zase musel mazat k Vám. Tak mu hlavně připomeňte, aby nezapomněl vyzvednout a přivézt ten dárek, co pro mě máte. Dík Nela - budoucí volejbalistka

Jak se vede a jak se mají naši reprezentanti mě zajímá hodně a ráda si všechno přečtu, ALE?!

První červnový víkend se již tradičně sjíždějí žákyně na turnaj do nedalekého Lanškrouna. Letos zde skupina kolem Libora Tomišky pořádala (na výbornou!) již 29. ročník. Na šesti antukových kurtech zde bojovalo 20 družstev, hráčky zde byly ze všech koutů ČR.

Po turnajovém klání v Lupenici nás čekal další dvoudenní volejbalový maraton v nedalekém Lanškrouně. Vzhledem k blízkosti konání jsme zvolili variantu, že oba dny dojedeme. Z příchozích informací od vedoucího turnaje jsme už dopředu věděli, že nás čekají zápasy proti těžkým soupeřům.

Ani jsme se nenadáli a byla tu sobota a s ní další dvojzápas, tentokrát se Sokoly z Chrudimi. Svoji premiérku za chlapy si odehrál Paloušek (Michal Palla) a stal se kvalitní zbraní našeho družstva. Vstávalo se velice brzy a venku byla taková kosa, že co šlo, to se zcvrklo. V hale ve Slatiňanech nebylo o moc lépe a tak nám chvilku trvalo, než jsme se do zápasu dostali tak, jak bych si to představoval.

V neděli sem nechtěl jet do Chocně s kadety, protože to, co jsem viděl za hru od choceňáků ve Svitavách byla fakt hrůza. Vyslal jsem tam Melise a Mazlika a já jel raději se staršími žáky „B“ do Lanškouna. Na starosti je má Petr a tak s dodávkou a jeho autem nás bylo akorát. Den předem brnknul Sekeráš, že by jel taky.

V sobotu 25. listopadu jsme uzavírali první čtvrtinu soutěže doma s Dolním Újezdem. Pokud chceme proklouznout mezi nejlepší trojku, nezbývá než naplno bodovat. Bohužel, jak již nadpis napovídá, body se dělily. A to zaslouženě.

Jediná možnost se naskytla ve druhém zápase, protože nasadili do hry některé střídače z lavičky. Po jasně prohraném druhém setu se ale vrátili k osvědčené sestavě z prvního utkání a bylo po nadějích.

V utkáních jsme hodně experimentovali se sestavou. Petr Jassa začínal na postu diagonálního, ale postupně jsme začali zapojovat Ondru Ehrenbergera, který se vrací do sestavy po zranění a Petr se přesunul netradičně, na post přihrávajícího smečaře, kde se mu celkem dařilo.

Asi máme štěstí. Ze Svitav, z Hošťálkové i ze Žďáru slyšíme, že dnes dál pršelo, ale tady "u nás" brzy ráno přestalo a odpoledne už bylo zase hezky. Přes noc jsme skoro všechno usušili, jen ty boty ne a ne schnout. Pro jistotu jsme byli dopoledne ještě v tělocvičně (co kdyby ještě začalo cedit). Zavedly jsme se Simonou taxi službu a berušky převážely. Trénink jsme z větší části věnovali gymnastice, především obratnosti. K obědu byly buchtičky s krémem a děvčata si přidávaly, přidávaly, ...

V sobotu se v rámci Krajského přeboru nejprve utkaly mladší žákyně, v neděli pak ve stejné soutěži pokračovaly jejich starší kamarádky. V obou věkových kategoriích KP hrají vždy dva týmy ze Svitav. V této sezóně žádný jiný oddíl z Pardubického kraje dvojí zastoupení v žákyních nemá... Ambice a cíle družstev jsou však velmi rozdílné.

Ráno v 7:44 nás čekal neměnný odjezd rychlíku směr Třebová za třetím kolem Krajského přeboru mladších žáků. V tomto klání hrálo pouze "áčko", proto na nádraží spořádaně podupávala legie zkázy sedmi bojovníků.

• 7 komentáře
• Číst dál
• 2296 x přečteno