Ve všech třech setech prvního zápasu jsme si vybudovali slušný náskok (ve druhém až 12 bodů), který jsme následně promarnili a museli se trápit v dramatické koncovce. Volejbal nám nešel a hlavně nedařilo se bombardérovi Ondrovi Ehrenbergerovi, takže jsme hráli v podstatě bez univerzála. Ze soupeřových hráčů nás nevíce trápil vysoký Lanškrounský nahrávač č.
Pardubice přijely do Svitav v obměněné sestavě proti podzimnímu dvojutkání. Chyběl jim jejich úderný diagonální hráč Patlevič, místo kterého se představil s číslem 7 Němeček. My jsme před zápasem řešili zdravotní komplikace Jardy Ovada, který si na minulém utkání v České Třebové poranil tříslo. Nakonec Jarda oba zápasy se sebezapřením odehrál.
Na utkání do České Třebové jsme jeli pro tým mužů netradičně vlakem, což je v tomto případě výhodné, protože cesta trvá polovinu doby a hala je 200 metrů od nádraží.
Ve druhém kole zimní části KP I jsme hostili dalšího souseda v tabulce - Kerhartice. V prvním utkání jsme neustále naráželi na soupeřovu dobře organizovanou obranu na síti, kdy se naši útočníci byli nuceni prosazovat proti dvojbloku i po dobrém příjmu. Na vině byl náš pomalejší první sled. V průběhu utkání jsme se snažili tento nedostatek řešit hlavně s Petrem Jassou.
Sraz k odjezdu do Chvaletic byl stanoven na 8:00 u haly a mělo se jet třemi auty. První komplikace nastala, když se k hale v osm přiřítila bílá oktávka z Moravské Třebové. Z okénka vykoukl Péťa (Jassa) a povídá "Mázo (Petr Sezemský), já jsem si zapomněl čočky, my se pro ně otočíme do Třebové, za půl hodiny jsme zpět. V kolik je sraz?
První polovina krajského přeboru mužů první třídy je minulostí a nabízí se možnost k rekapitulaci. Zde je pár čísel.
Na poslední podzimní kolo KPI jsme jeli k tradičnímu soupeři do Chrudimi. Nehrálo se tentokrát jako vždy v sokolovně, kde není místo na smečované podání a každý obranný pád znamená nenávratné poškozní dresu (z parket na podlaze čouhají třísky), ale v tělocvičně Střední odborné školy obchodu a služeb, kde je místa spousta a parkety kvalitní, i když dost kluzké.
První utkání nebylo pro diváky moc pohledné, všechny sety skončily výrazným rozdílem skóre. Nám nefungoval servis, byli jsme schopni zkazit i čtyři po sobě. Servisy, které jsme dali, Litomyšl precizně přijímala a následně měla zjednodušený útok do naší rozhozené obrany.
S družstvem Hnátnice jsme ještě nikdy nehráli. Podle soupisky jsme věděli, že nás čekají starší zkušení hráči, a měli jsme informace, že hnátnická sokolovna je miniaturní králíkárna, kde je za hřištěm a po stranách jen metr a půl místa. Tomu jsme podřídili přípravu před dvojzápasem 13. a 14. kola. Co nás však čekalo v průběhu utkání, to nedokázal předpovědět nikdo.
Nedělní dvojutkání s naším tradičním soupeřem se ze začátku nevyvíjelo vůbec dobře. Melis musel řešit zranění malé Tonči a tak na nahrávce nastoupil Venca. Ten většinu tréninků absolvuje s juniory České Třebové a tak je s našimi hráči málo sehraný.