Tak nám začala sezóna... Po rozpadu chlapů jsme pro naše juniory a zbytek věrných přihlásili KPII a v den svitavské pouti vyzvali nestárnoucí tým Výprachtic. Počasí otřesné, vítr, zima, k ránu ještě déšť. Kurt ale solidně připraven a šlo se na věc.
Radostná údálost, jež přinesla úsměv do trenérových očí, se odehrála v sobotu 23.2., což bylo souběžně s Memoriálem Zdeňka Randuly. V naší krásné hale na Střelnici jsme přivítali tým ze Slatiňan, tedy pro nás vcelku vyrovnaného soupeře. Na lavičce jsme měli dost lidí, takže se dalo experimentovat a hlavně dát příležitost našim mladým, kterým bych chtěl ještě jednou poděkovat, že dorazili a podpořili náš tým Mlátiček!
Kvůli mé dlouhé nepřítomnosti a hlavně mojí nedbalosti, se na našem webu dlouho neobjevil žádný report o našich zápasech. Věřím, že lačné oko zvídavého fanouška si cestu za výsledky jistě našlo na webu cvf. Přesto bych rád doplnil pár poznatků a nových informací z těchto zápasů či dokonce tréninků.
Během delší vánoční pauzy jsme doléčili svá zranění a nabrali jsme nových sil a tak jsme mohli v sobotu 12.1. vlétnout do druhé půle naší sezóny. Tyto události zapříčinili, že jsme se konečně sešli v lepší sestavě než na posledních zápasech a tak jsme měli do zápasu obrovskou chuť a myslím, že to rozhodně stálo za to. V naší hale jsme přivítali celek z Pardubic a jedinou komplkací byla nepřítomnost druhého rozhodčího, kvůli náhlé nemoci.
Sice se spožděním, ale přece. Nesmíte se na mě hněvat vážení čtenáři, ale to co se v našem týmu stalo za poslední týdny jsem opravdu dlouho rozdýchával. Člověk by řekl, že smůla přeci jednou odejde a nastanou šťastné chvíle, chvíle vítězství. Takhle to zřejmě chodí pouze v pohádkách. Náš tým se totiž potýká s nějakým prokletím. Stručně a jasně - co zápas to zranění.
V sobotu 17.11. jsme společně s našimi ženami, přivítali tým z nedalekého Letohradu. Společně se Slatiňany tvoříme závěrečnou trojku tabulky, takže jsme samozřejmě pomýšleli na vítězství. Zápasy jsme odehráli opět v okleštěné sestavě a tentokrát bez Onďase, který si zranil kolínko. Jak vše nakonec dopadlo se dozvíte v tomto článečku.
Utkání s posledním týmem (tedy před tímto dvojzápasem) se odehrálo ve Slatiňanech. Přestože název města je v tabulce KPI nový, soupeř neznámý nebyl - pod hlavičkou Slatiňan hrají kluci z Chrudimi. Sportovní neděli s námi v hale strávili i svitavské holky (pardon - ženy A), se kterými jsme se střídali a které svoji misi splnily na 100% (dvě výhry). Článeček zajistil Jarin.
Minulou sobotu jsme doma přivítali celek z Kerhartic. Tým, který k nám letos spadl z 2.ligy a který se už od začátku soutěže drží na špici tabulky. I přesto byly oba zápasy plné krásných akcí, napínavých zvratů a bojovných prvků. Takže si myslím, že oba dva fanoušci si přišli na své.
Za zmkínku stojí, že jsme se konečně sešli skoro v plné polní. Chyběl nám vlastně jenom Bubu a stále zraněný Venca. Navíc díky tomu, že junioři hráli souběžně s námi, měli jsme k dispozici i některé hvězdy z jejich týmu.
Pokud se nám minulou sezónu nedařilo, letos musíme hovořit o vyslovené katastrofě!! Absence hráčů se zvyšuje a tím pádem se snižuje možnost úspěchu. Navzdory tomu se nám stále hrát chce a bojujeme!! Do zápasu nastupujeme s hrdostí svitavských býků a pereme se doslova s každým balónem.
Jak už bylo avizováno v předchozím komentáři ke KPI mužů, vlivem technických komplikací se zpozdilo informování čtenářů z utkání našich mužů. Nyní se vracíme k minulému víkendu, kdy v sobotu 20. října hostily Svitavy tým Chvaletic. Hovoří headcoach Václav Liška: