Junioři

I přes nesnáze, v podobě stužkovacích večírků, kterých se někteří z našich borci zúčastnili, se nám podařilo 16.11. sejít v plném počtu a odehrát zápas proti Kolínu. Ostudu jsme si neutrhli a i přes naprosto zjevnou výškovou převahu soupeře se nám podařilo celkem hladce vyhrát a dokonce v rekordním čase. Tím jsme si rozhodně spravili chuť z předchozích dvou neúspěchů a jedeme dál vstříc novým vítězstvím!

V prvním zápase se nám dařilo především na servisu. Několik dobře mířených podání nás pokaždé dostalo do vedení, kterého jsme se nikdy nepustili. Když se nám dařilo, zkoušeli jsme měnit rytmus hry. I díky druhému nahravači se nám to dařilo a hru jsme postupně zrychlovali.

V sobotu 28.9. jsme navzdory krásnému počasí, které přímo vybízelo k posledním podzimním radovankám, odehráli v Hale na Střelnici zápasy s Prosekem Praha. Ale jelikož jsme získali krásné 3 bodíky, nelitovali jsme.

Po letní přípravě, na které jsme makali jak stroje v nám již známé ocelárně Kovex v Hošťálkové, zpravidla vždy přichází dlouho očekávané soutěžní období, na které se všichni nedočkavě třesou!! Někteří se tak těší, že se již od začátku září vyptávají kdy už to přijde, někteří zápas ani nemohou dospat. Zkrátka jako malé děti co se těší na štěňátko. Nás čekal první zápas až v dalekém Kladně a jak nás prověřil, o tom se dočtete v tomto článečku.

K poslednímu kolu 1. Ligy juniorů jsme zajížděli do rodiště Jana Ámose Komenského, Nivnice. Pro neznalce této lokality, se obec nachází 5 kilometrů od Uherského Brodu. Ač metropole nevelká, jedná se o volejbalovou baštu, která vychovala nejednoho ligového hráče.

Já tedy se přiznám - přišel jsem na poslední zápas juniorů se Šlapanicema po vzoru vychytralých! Vychytralí hráči, jak je nazývám, jsou lidi, jež přicházejí na trénink těsně po začátku tréninku nebo třeba o chviličku dříve, ale zase se zutými boty, aby si je potom museli nasazovat a vůbec neměli čas pomoct přípravou hřiště a věcí na trénink.

K posledním domácím utkáním náš tým vyzval soupeře z poklidného středu tabulky a to Šlapanice u Brna. Bylo co oplácet. V první polovině soutěže jsme se sešli sice smírně 1:1 na zápasy, nicméně v první utkání byli jednoznačně lepší naši protivníci. Ve druhém jsme urvali výhru až v pátém setu.

Jak již článek praví, další kolo nepřineslo žádné překvapení a my zůstali na 4. místě po dvou vítězstvích v Přerově, kam jsme zajížděli pro povinné body, jelikož náš soupeř okupuje poslední příčku tabulky s nulovou šancí na záchranu.

K předposlednímu domácímu vystoupení v 1. lize juniorů naši borci nastoupili proti Novému Jičínu, který se pohybuje v sestupových vodách a jednoznačným cílem byla dvě vítězství. My v kompletním složení s vyjímkou Daňase, který trkal na vedlejším kurtu chlapům.

Tak další kolo bylo u prvního. I přes naše zlepšené výkony jsme byli realisti a každý uhraný set by znamenal velký úspěch. Dojezd již před devátou, krásná hala, perfektní zázemí, vše připraveno na jedničku a solidní divácká účast. Pořadatelé se o nás starali jako o vlastní. "Tak to ma byt, tak je to spravne".

Tak až s týdenní sekyrou dodávám článek z domácích utkání v první lize juniorů proti Kometě Brno. Jak stoupáme tabulkou a roste nám sebevědomí,šli jsme do zápasů s cílem šesti bodů. To se nakonec nepodařilo. Ale i jen jedno vítězsví beru jako dobrý výsledek, zvláště po průběhu prvního utkání.