Po letní přípravě, na které jsme makali jak stroje v nám již známé ocelárně Kovex v Hošťálkové, zpravidla vždy přichází dlouho očekávané soutěžní období, na které se všichni nedočkavě třesou!! Někteří se tak těší, že se již od začátku září vyptávají kdy už to přijde, někteří zápas ani nemohou dospat. Zkrátka jako malé děti co se těší na štěňátko. Nás čekal první zápas až v dalekém Kladně a jak nás prověřil, o tom se dočtete v tomto článečku.
K poslednímu kolu 1. Ligy juniorů jsme zajížděli do rodiště Jana Ámose Komenského, Nivnice. Pro neznalce této lokality, se obec nachází 5 kilometrů od Uherského Brodu. Ač metropole nevelká, jedná se o volejbalovou baštu, která vychovala nejednoho ligového hráče.
Já tedy se přiznám - přišel jsem na poslední zápas juniorů se Šlapanicema po vzoru vychytralých! Vychytralí hráči, jak je nazývám, jsou lidi, jež přicházejí na trénink těsně po začátku tréninku nebo třeba o chviličku dříve, ale zase se zutými boty, aby si je potom museli nasazovat a vůbec neměli čas pomoct přípravou hřiště a věcí na trénink.
K posledním domácím utkáním náš tým vyzval soupeře z poklidného středu tabulky a to Šlapanice u Brna. Bylo co oplácet. V první polovině soutěže jsme se sešli sice smírně 1:1 na zápasy, nicméně v první utkání byli jednoznačně lepší naši protivníci. Ve druhém jsme urvali výhru až v pátém setu.
Jak již článek praví, další kolo nepřineslo žádné překvapení a my zůstali na 4. místě po dvou vítězstvích v Přerově, kam jsme zajížděli pro povinné body, jelikož náš soupeř okupuje poslední příčku tabulky s nulovou šancí na záchranu.
K předposlednímu domácímu vystoupení v 1. lize juniorů naši borci nastoupili proti Novému Jičínu, který se pohybuje v sestupových vodách a jednoznačným cílem byla dvě vítězství. My v kompletním složení s vyjímkou Daňase, který trkal na vedlejším kurtu chlapům.
Tak další kolo bylo u prvního. I přes naše zlepšené výkony jsme byli realisti a každý uhraný set by znamenal velký úspěch. Dojezd již před devátou, krásná hala, perfektní zázemí, vše připraveno na jedničku a solidní divácká účast. Pořadatelé se o nás starali jako o vlastní. "Tak to ma byt, tak je to spravne".
Tak až s týdenní sekyrou dodávám článek z domácích utkání v první lize juniorů proti Kometě Brno. Jak stoupáme tabulkou a roste nám sebevědomí,šli jsme do zápasů s cílem šesti bodů. To se nakonec nepodařilo. Ale i jen jedno vítězsví beru jako dobrý výsledek, zvláště po průběhu prvního utkání.
No vidíte v nadpisu, jak umím krásně rýmovat a básnit! Je to teda zatím jenom v plenkách, ale už se trochu vybarvuji. Občas něco malinko načrtnu na ubrus v restauraci. Příroda a žena v mé milostné lyrice splynou v impresionistické představy ... no nebudu Vás zahlcovat uměním. Jenom Vás chci požádat, že poslední dobou od kamarádů slyším na jméno Fráňo (je to podle básníka Šrámka pozn.aut.).
V 1. lize nás čekalo krajské derby s Českou Třebovou a to opět na domací palubovce. Cíl zněl šest bodů, což se podařilo naplnit, ale že bych z našeho výkonu byl nějak odvázanej, to se říci nedá. Ne vždy je ale vše ideální, takže s výsledkem spokojenost.