Asi máme štěstí. Ze Svitav, z Hošťálkové i ze Žďáru slyšíme, že dnes dál pršelo, ale tady "u nás" brzy ráno přestalo a odpoledne už bylo zase hezky. Přes noc jsme skoro všechno usušili, jen ty boty ne a ne schnout. Pro jistotu jsme byli dopoledne ještě v tělocvičně (co kdyby ještě začalo cedit). Zavedly jsme se Simonou taxi službu a berušky převážely. Trénink jsme z větší části věnovali gymnastice, především obratnosti. K obědu byly buchtičky s krémem a děvčata si přidávaly, přidávaly, ...

Tak počasí ukázalo obrácenou tvář. Začalo pršet. A fest. Dopolední i odpolední tréninky nejmladších a žáků ještě proběhly, kadeti podstoupili kruhový trénink. Bohužel na večerní utkání s místními borci již nedošlo. V noci déšť pokračoval. Uvidíme jak dnes ráno. Služby ale čeká hodně práce.

Úterní ráno jsme si hodinku přispali kvůli stále nepřejícímu počasí. Po výborné snídaňce jsme si zatrénovali v tělocvičně. Vyzkoušeli jsme si nové předzápasové rozcvičení, zopakovali blokařské přesuny bez míče, rozpinkali jsme se a následovala obrana v šestkách a zároveň zpevňování těla. Narozdíl od odpoledne, děvčata poctivě cvičila a poslouchala.

Jak říkal děda Komárek: "Chčijé, chčijé, chčijé!" V noci pořádně, dopoledne lehce, zato celé odpoledne, až dosud, to padají z nebe provazce vody. Na snídani byly koblížky, kdo nechtěl, měl rohlíky.
Kvůli mrholení jsme dopolední program trochu upravili - měřili jsme hod tenisákem, berušky cvičily se švihadlem, tancovaly. Upřímně, výkony v hodu nebyly nijak oslnivé, ale to proto, že pokulhává technika. Asi je to taky proto, že už se nikde na ulici nehrají "vybika", školka s míčem, Polívka se vaří, maso na talíři, ... a další. Na tom musíme honem a hodně zapracovat - aby nebylo pozdě.

Tak se nám ochladilo a ranní tréninky proběhly v deštíku, nicméně dle tréninkových plánů. Poprvé jsme navštívili místní kovárnu, respektive jídelnu v ní, kde nám kuchařinky připravili plněnou papričku s rajskou a knedlíčkem. Odpolední fáze pro nejstarší a prostřední skupinu obsahovala výběh a následné sprinty na vysílači (kdo tu byl, ví že kopec je více než vypečený) respektive tabatu.

Vzbudili jsme se a ejhle. Zataženo, pošmourno, nebo snad podle Zákopčaníka kouřmo? A dokonce pršelo! Tak dlouho na déšť všichni čekáme, ale že by se nám to zrovna teď a tady hodilo, to ani náhodou!
Ranní scénář už je zaběhnutý, už i víme, kterou berušku musíme po očku hlídat, aby jedla, a které si v tomto směru všímat moc nemusíme. Holt pořád platí, že když je výdej, musí být i příjem.

Pondělní ráno jsme zahájili netradičně snídaní od hlavního šéfkuchaře, největší radost měla Soňa, konečně totiž dostala k rohlíkům šunku. Dopolední trénink kvůli nepříznivému počasí probíhal v tělocvičně. Na rozehřátí jsme si udělali malou taneční rozcvičku ve stylu jive a rockandrollu, některým to šlo tak, že jestli mě poprosí o svolení chodit na taneční místo tréninku, ještě jim to ráda zaplatím.

Sportovní den dle plánu. Dopoledne mladší skupiny odehráli či dohráli turnaje. Vítězové Tonda Klohna s Honzou Vízdalem, respektive Honza Svojanovský s Adamem Prudilem a Štěpánem Marušem. Obídek a fantastický gulášek Aleše Leinwebera. Kuchaři si rovněž vysložili dlouhý potlesk po večeři a výborných karbenátcích se šťouchaným bramborem.

Nedělní ráno zahájily zvony, které svolávaly své ovečky. Ranní výběh, snídaně a přesun na kurty. Dopolední trénink na téma smečařský krok ve spojení s blokem, blokařské přesuny. K obědu pečené stehýnko s bramborem a okurkovým salátkem, polívka písmenková, šéftrenér ji hodnotil jako výbornou, ale číst ji nestíhal.

Tipovala jsem na "noční uklidnění" dva dny a ejhle, stačil jeden. Včera večer bylo ticho už po desáté a ráno začalo být rušno "až" kolem sedmé. Parádně jsme se vyspali i my dospěláci.
V dobré náladě jsem odjela do Vaňkovky pro čerstvé křupané rohlíky. Od party místních seniorů, kteří se každý den ráno (i vloni, předloni, ...) scházejí u obchodu na pokec, jsem zjistila, co je u nich nového a na oplátku jsem "pustila" některé novinky od nás. Spokojenost na obou stranách, tak to má být.