Tipovala jsem na "noční uklidnění" dva dny a ejhle, stačil jeden. Včera večer bylo ticho už po desáté a ráno začalo být rušno "až" kolem sedmé. Parádně jsme se vyspali i my dospěláci.
V dobré náladě jsem odjela do Vaňkovky pro čerstvé křupané rohlíky. Od party místních seniorů, kteří se každý den ráno (i vloni, předloni, ...) scházejí u obchodu na pokec, jsem zjistila, co je u nich nového a na oplátku jsem "pustila" některé novinky od nás. Spokojenost na obou stranách, tak to má být.
Představa některých berušek, že v neděli by se nemělo nic dělat, vzala rychle za své. Všechny se nakonec smířily s tím, že to bude tréninkový den jako každý jiný. Dopoledne došlo na první disciplínu víceboje - sprint na 40 m. Kromě toho starší pilovaly techniku servisu, mladší zápasily s technikou "pinkání", protože oranžový minivolejbal bude letos jejich parádní disciplínou. Mezitím dorazila poslední závodnice - Lucinka Pišínová. Zabydlela se na ten šup, ani nevím, jestli vůbec rodičům zamávala. Pak se objevila ještě Míša Frantová, poslední posila realizačního týmu. No vlastně nejdřív jsme viděli blížící se obrovskou tašku, několik dalších příručních tašek a teprve u samotného hřiště se z toho "chumlu" vynořila Míša. Ještě jsme z ní nedostali, kudy bloudila, ale nejspíš to brala přes Bukovku. Příště dostane kompas.
Po poledním klídku došlo na pěší obhlídku okolí, pak svačina a další trénink - turnaje.
Večerní program režírovala Míša a tak ji berušky zmohly, že už chrupčí jako jezule. Já píšu a ostatní mastí karty. Tak zase zítra!
PS: Fotek máme kupu, ale dát je na web, to je pro nás oříšek. Máme tady celkem 3 návody, jak na to, ale zatím je to marné, je to marné, je to marné! Tak snad až přijede nějaký ajťák.