Poslední plný den na soustředění již za námi. Přípravka dopoledne absolvovala turnaj na písku, odpolko trojky na antuce. Žáci pilovali souhru. Pracovali na podání a přihrávce, na závěr kruhová tabata. Nejstarší skupina makala ve třech fázích jenom s míčem. Odměnou jim byla hra na konci dne.
Je to honička, nějak nestíháme. V pondělí už bylo zase hezky, takže na tělocvičnu mohly berušky zapomenout. Vlastně jsme byli, kromě poledního klidu, celý den venku. Dopoledne se berušky "ničily" na hřištích docela ochotně - aspoň to tak z dálky vypadalo. Výborný byl deblový turnaj, to se holt snažit musely. Pečené kuře na oběd chutnalo (až na úplné výjimky!) všem. Odpoledne jsme vyrazili na vycházku do údolí Sázavy (samozřejmě moravské!). Několika "přebornicím" se podařilo namočit se v řece a samozřejmě suché ponožky a druhé boty nikde. Ještě že bylo teplo. Ostatní stanoviště na trase byla jako vždycky, včetně houpaček a dalších radovánek. Na vyblbnutí akorát.
Tak včera mega makačka. Junioři i žáci ve třech fázích. Už se piluje souhra na plný kotel. Zkouší se varianty sestav. Nejmenší si opět vyžádali posilování na konec tréninkové jednotky. Žáci včera skákali a skákali, junioři odpoledne zlepšovali fyzický fond ve výbězích a kruhové tabatě. Klepeme na dřevo, ale stále prakticky bez zdravotních problémů. Jen ten pořádek na cimérkách se některým nějak nedaří.
Tak se nám pohoršilo počasí. Vše ale dle tréninkového plánu. Včera dvoufázově vyjma žáků, kteří dopoledne užívali volna. Déšť trval prakticky až do půl páté. Všechny skupiny prošly kruhovými tréninky. Překvapením dne pro nedělení oběd měly být kachní stehýnka, nicméně jejich pravděpodobně sportovní původ zapříčinil dlouho dobu přípravy (nakonec 8 hodin). Výsledek ale stál za to. Samozřejmě až na večeři.
Chčije, chčije a chčije - říkal nejen děda Komárek ve filmu Na samotě u lesa, ale i my, když jsme se ráno probudili. Místo hřišť jeden velký bazén a další litry vody přibývaly. Co s tím? Vyhlásili jsme "pravé nedělní dopoledne", což znamenalo více méně odpočinek a lenošení. Trošku se nám to celé rozdivočelo, přibyly další účesové kreace, Barča s Šárkou byly na roztrhání. Po obědě se ale vše vrátilo do starých kolejí. Vystřídaly jsme se po skupinách v tělocvičně a tréninky se tam děvčatům moc zamlouvaly. Míče nikam nepadaly, sluníčko nesvítilo do očí, mouchy nelítaly, ... a nevím, co ještě. Kdo nebyl v tělocvičně, díval se na olympijská finále jak žen, tak chlapů.
Sobota byla turnajovým dnem. Všechny tréninkové skupiny nastoupily do turnajů jak na antuce, tak písku. Poobědní čas byl opět využit k návštěvě bazénu. Nejstarší skupina za námi opět doběhla a zaposilovala přímo "u vody". Vrcholem dne se stal turnaj generací, kde nastoupily týmy starších žáků, kadetů, juniorů, bývalých hráčů a svitavských legend nejen z volejbalu.
Den začal odjezdy některých členů organizačního výboru, nicméně družina byla zdárně doplněna novými členy týmu jak v trénérské, tak kuchařské skupině. Počasí nám konečně dovolilo navštívit i bazén, kde proběhlo krom regenerace kondiční plavání. Nejstarší dokonce posilovali, ostatní po žebříčku vybíhali svah. Zorganizovány rovněž plavecké závody započítávané do víceboje.
Brzy ráno sprchlo, ale jen tak, abychom nemuseli kropit hřiště. Pak ale bylo celý den nádherně. My dospěláci jsme vstávali před šestou hodinou, protože jsme chtěli vidět ženské olympijské volejbalové semifinále USA - Srbsko. Stálo to za to!!! Berušky spaly do půl deváté, kdo nechtěl na snídani koblihy, dostal rohlíky a o půl desáté jsme byli všichni na hřišti. Kruhový trénink absolvovaly všechny berušky, samozřejmě úroveň cvičení závisela na věku. Pak už zase pilovaly volejbalové základy. K obědu byla gulášová polévka, přírodní vepřový plátek, rýže, kompot. Polední klid prošel bez malérů a pak jsme vyrazily pěšky do Vaňkovky a na dětské hřiště.
Ve středu 17. se na "svůj" letošní prázdninový volejbalový kemp do Výprachtic přemístily berušky (2005-2007), čtyři miniberušky (2008) a pět dospělých. Ochotných rodičů bylo dost, takže berušky jely pohodlně, jako princezny. Všechny volné skuliny v autech jsme ucpali proviantem, přebytky ze zahrádek, sportovními pomůckami, míči a v podstatě kde čím, co budeme potřebovat. I když (jako ostatně vždycky) někteří řidiči minuli odbočku na Štíty a jiní se zdráhali vjet do zákazu, tak jsme se v pořádku v areálu výprachtických volejbalistů všichni sešli. Chataři, kteří se pravidelně ve středu scházejí na kurtech na pokec a na pivo, to raději vzdali a odešli. Konec klidu, konstatovali.
V šestém dnu se trénovalo dvoufázově. Jak přípravky, tak žáci zakončovali odpolední tréninkové jednotky tabatou. Nejstarší včetně trenérů podstupili beachový turnaj, který se mastil s polední pauzou až do odpoledne. Vítězové Adam s Lukášem mají právo výzvy své trenérské dvojice v příštích dnech. Počasí se nám lepší a lepší. Dnes snad konečně vyrazíme i na bazén.