3.ročník volejbalové soutěže O Pohár města Ústí n.Orlicí trojic

V neděli byl zahájen 3.ročník volejbalové soutěže žáků O Pohár města Ústí n.Orlicí trojic. Tradičně vláčkem v počtu 16-ti chlapců a tří dospělých, se společnou jízdenkou jsme razili vstříc vítězstvím v prvním turnaji. Nebudu se unavovat vypisováním neomluvených a káráním rodičů, že jedna SMS téměř nic nestojí (však to vím - vždyť  tam dělám) a normálně je VYRAZÍM! A bude klid!

Tentokráte byla jízdenka za pusu, ale já v sobě nenašel odvahu ji dát kníraté pokladní a tak jsem raději zalepil 720,- a už jsme jeli. Děti se tradičně rozběhly po kupé ve dvou vagónech. A nenapadlo je nic jiného, než-li budit svým štěbetáním cestující po tahu jedoucí z Brna do Pardubek. Jelo se dál. No vlastně nejelo. V Třebové jsme si tradičně postáli místo třinácti minut pětadvacet. A až odjelo Pendolíno, tři rychlíky a nakonec i Hurvínek, na jehož strojvedoucího jsme hrozili pěstí a slibovali mu jak se hne je synem Smrti! Odjel dříve! A pak milostivě dal výpravčí zamrzlou píšťalkou povel k odjezdu.

Výhoda zpoždění vlaku je možnost se neplánovaně rozklusat tři kilometry podél Orlice. Běželi jsme tak rychle, že náš oblíbený pes nestačil vyletět z boudy vyštěkat nás na krátký řetěz! Trenér byl nabrblaný, protože má jindy čas na zakoupení čabajky bývalém komačském kološi. Teď si nestihl koupit nic! Až káva od ústeckých organizátorů mu rozehrála papulu, že se mu klepala jako Šterclovi.

Bez dlouhých prodlev se začalo hrát. V tělocvičně bylo 7 družstev. Hrály se dvě skupiny. Čtyři a tři. Áčko ve složení Terka, Mirďas a Zoiki drtilo všechny jako po másle. Na Béčko (Jakub, Dan, Sašena) vyšlo Ústí A a my jsme nezačali dobře. Tekli jsme 5:14. Pak se naši "divoši" dostali do varu a ve vypjaté koncovce porazili soupeře o dva balóny. K nevíře trenéra jim tato chuť na vítězství zůstala po celý turnaj. A tak snad nepředběhnu, když prozradím, že jej celý vyhráli! Slyším od každého přihlášeného na web neutuchající potlesk. Děkujeme!

Naše Áčko si našla Smůla! V rozhodujícím zápase s Ústím A, po kterém se mělo rozhodnout, zda bude hrát proti našemu Béčku o první místo nebo o třetí. Ústí se rozhodlo hrát ve dvou zkušených lidech a třetího hráče nechali sedět na lavičce. Celý zápas jsme se nemohli dostat před soupeře a kupili nevynucené chyby. Mirek na příjmu, Terka špatně ulíval a Zoiki to valil do autu. Po závěrečném hvizdu rozhodčího byl stav kupodivu 24:24 (jak to kruciš pěkně vyšlo - měli jsme 2 sekundy předtím bod k dobru). Přišlo na řadu nové pravidlo o hře do tří bodů. Naše dvě zbytečné chyby nás odsoudily k boji o třetí místo. Zde Áčko vyhrálo. Přesto byl trenérem zaslán dotaz na pravidlo o dvou hráčích v poli. Přece jsme přijeli na turnaj O Pohár města Ústí n.Orlicí trojic. Co Vy na to?