Je další den ráno. Ptáčci svítají, sluníčko zpívá a všichni se s úsměvem řítí na snídani. V devět hodin se začínalo trénovat. Mladší žákyně v tělocvičně, kde trénovaly přebíhání ze zón a dvojblok. Starší žákyně měly týmovou masáž a poté následoval pečlivý trénink na antuce zaměřený na přihrávku a náhru.
Vypravit se o letošních prázdninách na soustředění byla snad pro většinu účastnic hračka, protože jen pět děvčat z třiceti sedmi jelo do Hošťálkové poprvé. Ve čtvrtek 9. srpna se podařilo Martinu Sauerovi do svého největšího busu naložit všechno, co bylo na parkovišti, tedy děvčata, provijant i nejrůznější pomůcky.
Úklid. Úklid úklid a úklid. To byla hlavní náplň posledního dne letošního soustředění. Začněme ale od začátku. Budíček co nejdřív, snídaně a začátek uklízení pokojů. Po snídani, v devět hodin, začal poslední společný trénink, posilovací.
V úterý už bylo vidět jistá znamení odjezdu. Především v tom, že se začalo uklízet, aby toho zítra nebylo tolik na práci. Před tím nás ale ještě čekal tréninkový den.
Tak, a poslední tři dny jsou tady. Únava už je znatelná, především na trénincích. Nicméně, ani únava nás nezastavila od toho, abychom se v devět hodin ráno vrhli na kurty.
Stejně tak, jako byl čtvrtek dnem velkého příjezdu, byla neděle dnem velkého odjezdu. Již od rána se začalo schylovat k tomu, že nás tu z rekordních pětaosmdesáti zůstane pouze padesát. Ráno měli volno žáci, kdežto kadeti a junioři, stejně tak jako nejmladší, vyrazili na kurty.
Den osmý, v našem případě sobota, se nesl především v duchu turnajovém. Tak tomu bylo tedy především v odpolední části dne, nicméně, k ní se dostanu až později. Ráno raníčko vstala nejenom panna v baladě Vodník od Karla Jaromíra Erbena, ale také celé osazenstvo letošního soustředění.
V pátek se to tu začalo mírně vylidňovat. Ráno odjeli Kojetíňáci, takže tu bylo hned o něco méně lidí a zmizela většina stanového městečka. Naši mladší a nejmladší vyrazili v devět hodin na kurty, zatímco nejstarší se za trest vydali běhat na fotbalové hřiště, důvodem jest porušení nočního klidu.
Tak čtvrtek byl rekordovým dnem. A velmi jednoznačně. Rekord padl v počtu přítomných tady na soustředění. Bylo zde kolem pětaosmdesáti lidí! Když si představíte, že normálně je nás tady padesát a i tak je tady nacpáno, co teprve, když přijede dalších třicet lidí? No, postaví se stanové městečko a spí se i v autech.
DALŠÍ FOTA NA FB Středa se nesla opět ve znamení poměrně dosti studeného rána, letos snad zatím nejvíce. Ke snídani byla klasika-rohlíky se vším, co se dá najít, ať už to jsou marmelády, nutella nebo paštika.