Starším žákům začala nadstavbová část přeboru

Hrálo se na Speciální škole v centru Hradce. Hala byla nová a moc pěkná. Měla jen jedno hřiště a tak docházelo k prodlevám mezi zápasy, kdy se museli kluci vypadlí z rytmu znovu rozcvičovat. První zápas jsme narazili ma Slavii "B". Dělali jsme mnoho chyb a stále nabízeli soupeři vítězství. I když se nám podařilo vyrovnat na 1:1 na sety. Zkrácenou hru jsme nedotáhli do konce, i když jsme vedli.

Nemalou zásluhu na tom má i rozhodčí. O tom se teď rozepíšu. Vždy jak začíná zápas nebo je těsně před ním, zkusím po očku vypozorovat, kdo nám to vlastně bude pískat. Hned z prvních gest se dá zjistit, co je to za zkušeného nebo naopak neznalého rozhodčího. Stačí si všimnout, že začíná ukazovat co se stalo na hřišti za prohřešek (přešlap, nečistý míč, čtyři údery atd.) a pak teprve stranu která získala rozehru. Pak je jasné, že vycepovaní Ďábli pravidla znají a rozhodně se jim nebude líbit, když se nebude pískat tak jak se má a ukazovat se bude něco, co se v žádných pravidlech nevyskytuje.

My jsme narazazili na rozhodčího z druhého soudku. Pětkrát jsem jej upozorňoval, že hráč při přeběhnutí může stát jinde až po odbití míče servírujícím hráčem. Vyslyšel mě na po šesté a zavolal si nahravače a upozornil ho na tuto chybu a hrálo se dál jako by se nechumelilo. Do toho mě pošťuchoval i trenér slovy: "Neblbni, vždyť to jsou malí kluci!" Asi vůbec netuší, co taková věta znamená. Já je učím čisté hře a pravidlům, která jsou jedna. A tady se najde pár lidí, kteří řeknou, že je to jedno! Čtenář určitě namítne: "Však to předčasné přeběhnutí není žádná velká výhoda!" Ale je! Normálně by nahravač nestihl polovinu míčů, protože příjem v této soutěži není vždy za "jedna". Horší bylo, že dotyčný nahravač nám jako zadní hráč ulíval ze druhé jeden balón za druhým.

Asi znáte Elvise. Bublal jako papiňák se zaseklou pojistkou a muselo to přijít. Soupeř po svém špatném příjmu hrál z nouze bagrem přes. Piškotův tajming byl exeletní a vyskočil přesně jednou rukou nad síť a zahodil balón do debla. Rozhodčího píšťalka piskla nějak rychleji než jindy, naše družstvo bralo věc jako hotovou, ale ouha. Ten pán na empiru ukazoval oběma rukama kolečko jako znak pro neslyšící. Kdysi (před 30-ti lety se toto gesto používalo, ale v dnešních pravidlech nic takového nemáme). Dorazil mě trenér Slavie s vysvětlením, že blok musí být dvouma rukama ...

Řekl jsem jim svoje. Nechci, aby někdo bazíroval na tom, zda můžeš či nemůžeš vkročit při tajmu do hřiště o vteřinu (sekundu) dřive než zazní signal pro ukončení oddechu, ale důsledně chci dodržení několika málo pravidel, které mladé naučí hrát čistě. Budu rád když ve Svitavách ukážeme rozhodčí v dobrém světle bez takových ukazovačů na deblovou čáru či anténku.

Zpět ke hraní. Následný zápas s Litomyšlí se vyvíjel dobře v náš prospěch a proto v druhém téměř vyhraném setu jsem naordinoval Martinovi, aby si za stavu 24:21 skočil podání. Poslechl, rozběhl se o nějaký metr dál, než bývá u něj zvykem a pěkný servis zabalil do sítě. Litomyšl podávala risk a třikrát trefila Pallouše, který ani jeden servis nevzal a tím dohrála set. Museli jsme hrát třetí set a ten jsme dotáhli do konce. Pak jsme ve dvou setech porazili Malšovice, které mají mezi sebou veliké dovednostní i věkové rozdíly.

Vše skončilo tak, že první tři družstva mají stejně bodů a tak se "zrno od plev" bude oddělovat tuto neděli 1. února od 13:00 ve svitavské hale Na Střelnici. Těšíme se na Vaši návštěvu a dohodnu otevření bufetu, aby Vaše požitky byly maximální!

Elvis