Sobotní dřina v Ústí

V sobotu 10. října jsme pro děvčata netradičně odjížděli k mistrovským utkáním vlakem směr Ústí nad Orlicí všem volejbalistům známým rychlíkem Svitava s pravidelným odjezdem v 7:44 ze svitavského hlavního nádraží.

Musím se přiznat, jízdenku na rychlík jsem si kupoval naposled, když jsem jel z vojny. Jóó, to tenkrát, to se ještě platily všemožné příplatky. Doma jsem večer před odjezdem studoval jízdní řád. Když došlo na cenu, sklidil jsem se svým názorem na odhad ceny jízdného včetně příplatku za rychlík pro mne a všechna děvčata velký úspěch. Manželka neopomněla poznámku o mých cestách vlakem za první světové války, či těsně po ní.

Děvčata dorazila včas v plném počtu, vzhledem k jejich ukázněnosti došlo ke správnému zakoupení jízdenek bez jakéhokoliv příplatku navíc :-) Bohužel, žádné z děvčat nepřineslo v batůžku buchtičku nebo nějaký koblížek pro trenéra. Tak snad příště.

Cílem výpravy bylo ukořistit alespoň jedno vítězství. Prvním soupeřem nám bylo družstvo z Poličky, které přijelo svým luxusním autobusem Čavdar. Dlouhá procházka z ústeckého nádraží děvčatům evidentně prospěla. Proti Poličce podala velmi pěkný výkon, ale na vítězství to však nestačilo. Druhý zápas proti Moravské Třebové byl jednoznačnou záležitostí pro Třebovačky, které nás drtily svým servisem, nebylo nám nic platné, že výškově soupeřky převyšujeme o patro až dvě. Po dvouzápasové pauze jsme nastoupili k utkání proti domácím. Stějně jako proti Poličce jsme dobře začali a první set získali ve svůj prospěch. Druhý set byl již vyrovnaný, v koncovce jsme nevyužili jeden mečbol a nakonec prohráli nejtěsnějším rozdílem 26:24. Tiebreak rozhodla hned zpočátku domácí servismenka, která nám nasázela šest přímých bodů. Tento náskok se nám již nepodařilo dohnat.

Pozápasová porada při čekání na vlak domů proběhla v nádražní restauračce v Ústí. Číšník byl ohromen požadavkem Lucky, která si neznaje poměrů takovýchto zařízení, objednala horkou čokoládu. Při rozhodování mezi tvrdým alkoholem, pivem, lógrovým kafem a točenou kofolou byla volba jasná: 7x kofča. Všem účastníkům zájezdu se výlet líbil, jízdu vlakem budeme jistě opakovat.

Zleva: Tereza, Verča, Nikola, Lucka, Nikola, Míša, Sára, Míša

Poznávací znamení

Tak to je přísný! Určo na Vás chlupatí poznali, že jste svitaváci a museli udělat šťáru. Tvařte se příště jako by nic a ne jako "vyhryzáci" ze Svitav. To bije do očí. No a my teď pro sichr pojedeme parkrát autama, aby jsme "osožáky" neprovokovali!

Díky za radu

Děkuji ti za radu. Hned jsem to vyzkoušel a musím konstatovat, že nás paní pokladní neošidila. Naše cesta vlakem probíhala v klidu a bez komplikací. Jen na zpáteční cestě jsme ve Třebové čekali o deset minut déle, než celým vlakem prošla dvoučlenná hlídka Policie.(naštěstí bez psů).

Rada od Elvise

Tady Ti dám odkaz a když si s ním pohraješ, tak se Ti cena společné jizdenky spočítá  http://jizdenka.idos.cz/(S(q52bun555tjleh453ca5ay55))/NT.aspx Jinak též vlak doporučuji. Je v něm veliká legrace, pokud nějaký jede. Například tuto neděli jsme jeli z České Třebové takovým novým "hurvínkem" a z patnácti dětí šlo na zachod jenom deset. O čůrání jim nešlo, ale spoj mezi vagónama na vyhýbkách krásně skákal a tak Petr za 19-ti minutovou cestu udělal asi dvacet stounutí a sednutí, aby je uhlídal. Já měl na starosti jiné věci. Od otevření oken a zmáčknutí všeho co se kde ve vlaku dalo i nedalo. Naštěstí jsme kápli na hodnou a shovívavou průvodčí (to jsem si ji přibarvil, protože po zastavení soupravy na svitavském hlavním nádraží mě s hlavou na rameně plakala a z jejich vzlyků jsem vyrozuměl, že kdyby jsme pokračovali stejným vlakem dál, tak si šáhla na život, takhle se jen zpije do němoty na konečné v Letovicích pozn.aut.).

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll