"Jsem ráda za kažkou dušičku, která se chce hýbat."

Pro toto "čarodějnické" vydání jsme nemohli vybrat nikoho jiného než naši "malou, ale šikovnou", věčně usměvavou paní trenérku ovládající všechna nejen volejbalová kouzla.

Jméno: Iveta Špačková
Družstvo: Jaruni
Post: nahravačka /zásobovatel/
Ročník narození: vo co ti jde?
Výška: malý pivo

Jaké byly tvé volejbalové začátky (jednak hráčské ale taky trenérské)?
Do volejbalu mě přivedla Laďka Švihelová (co by naše družinová paní učitelka asi ve 3. třídě ZŠ), od té doby trávím úterky a pátky a některé víkendy na volejbalových kurtech, jinak si to ani neumím představit. A mé trenérské začátky se vztahují do doby, kdy Marcela začala trénovat chlapy - myslím tím svého Petra a spol. Byly to pěkné časy a doufám, že na to taky rádi vzpomínají.

Tvůj největší sportovní úspěch?
Největším úspěchem pro mě je to, že jsem vše zatím přežila bez většího zranění, docela určitě je to 4. místo na přeboru ČR veteránek v Táboře, už ani nevím, který to byl rok, dále 4. místo na Jar/un/ním lobu letos na jaře a jako trenérka s Jirkou Kryštůfkem jsme si zahráli 2 roky ligu kadetek, teda my né, ale naše svěřenkyně.

Oblíbená hudba?
Beatles, Hanička Zagorová.
 
Oblíbené jídlo a pití?
Smažený sýr, opékané brambory s tatarkou, plzeň, bílé víno a magnézia – jemně perlivá.

Jaký se ti líbí holky/kluci?
Všechny a všichni, hlavně ti, kteří sportují - Myša, Marsela, Miuek, Jirka, Jirka, nerada bych na někoho zapomněla….

Provozuješ i jinou sportovní činnost než volejbal (jakou)?
Kromě práce už skoro nic. A když tak jen proto, že musím - třeba jet na kole, plavat, hrát tenis a házet na koš.
 
Absolvovala jsi kemp volejbalové akademie u Zdeňka Haníka. Jak se ti kemp líbil a využíváš získané zkušenosti v tréninku svých svěřenkyň?
Kemp se mi moc líbil, zjistila jsem, že nic neumím, ale baví mě se to učit. A taky mě strašně baví volejbal učit někoho, kdo na tu síť vyskočí. Vážně si ale myslím, že absolvování takové akademie je pro všechny zúčastněné velkým přínosem a doufám, že se budu mít ještě co učit a hlavně, že to bude komu předat.

Co tě na trenéřině nejvíc baví?
Jsem ráda za kažkou dušičku, která se chce hýbat, ale to je víc profesní záležitost, na trenéřině je nejhezčí radost po každém vyhraném zápase.

Kdo z oddílu se ti v současnosti herně nejvíce líbí?
Začnu u ženských - Vendy Svobodová, u chlapů – Ondra Ehrenberger, u žákyň Kika Šimková, u žáků Terka, u žaček Barča Šimi…, ale hlavně volejbal je kolektivní sport a ženský Ačko, i když prohraje, tak i tak je na co koukat.

Z čeho máš v oddíle největší radost a co je (bylo) pro tebe největším zklamáním?
V současné době mám radost z toho, že chce volejbal hrát stále více dětí a to hlavně proto, že chvíli trvá, než jsou schopni si ho opravdu zahrát, že se nám daří udržet si skvělou partu mezi trenéry a získávat stále nové - viz. Davídek, že se chlapi udrželi v KP I, že na II. ligu žen chodí stále více diváků a je na co se koukat! Zklamání žádné nemám.

Jak se mohlo stát, že oba tvoji synové hrají basket a ne volejbal?
Nevím, kde se stala chyba a zrovna já mám místo dvou roztomilých holčiček – volejbalistek dva kluky - basketbalisty, ale po každém tréninku si říkám, zaplať pán bůh za ty kluky. Rozčiloval se s nima Pavel a já byla ta hodná maminka. Petr si s nima taky užil své, a proto jsou dnes schopní si zahrát i volejbal, a rádi.
    
Jste s Marcelkou takové volejbalové „sestry“, pohádaly jste se vůbec někdy?
S Myškou jsme se snad nikdy nepohádaly, protože ona je tak skvělý člověk, že mi kažkou mou kravinu ještě pochválí.

Nedávno se Elvis chlubil, že jste spolu chodili. Můžeš tuto zprávu potvrdit?
Elvis je velice romantický člověk, nevím, čím se chlubil, ale já s ním jeden večer koukala na hvězdičky a o každé měl pěknou historku, bylo nám asi 13 let a hned potom začal vyrábět trhaviny z travexu a tak jsme se rozešli.

Co vzkážeš fanouškům svitavského volejbalu a čtenářům oddílových webových stránek?

Všem fanouškům přeju, aby se ve Svitavách hrál vždycky dobrý volejbal a dokud tady budou takový nadšenci jako Marcela, Petr, Jirka, Myša, Melda, další Jirkové…… tak se není čeho bát.

Děkujeme za rozhovor a v příštím čísle představíme "Mirďase" - Mirka Odvárku.

Jirka

Iveta v akci společně s ostatními Jaruny na turnaji v Březové:

Iveta s Marcelkou aneb Iueta s Myškou:

Iveta a její holky:

...holt, někdy to je beznaděj :-)