Jak se daří našim reprezentantům

V měsíci říjnu byly zahájeny nejen ligové a halové regionální soutěže v České republice, ale i nejvyšší soutěže v zahraničí. Spolu s Elvisem, který je autorem původní myšlenky, jsme se zeptali našich reprezentantů, jak se jim na začátku jejich soutěží daří.

Otázka směřovala nejen na výsledky v úvodních zápasech, ale i na prostředí v klubu, posily, trenéra, fanynky, ... Zde přinášíme odpovědi, které nám pomalu začínají od chlapců přicházet.

 

 

 

Tomáš Kotrch (VK Opava, CZE)

Letošní sezonu jsem se rozhodl strávit v Opavě. Průběžné výsledky české extraligy jsou čtenářům patrně známé. Naše dosavadní bilance 6:2 ve prospěch výher. V tabulce jsme prozatím o skóre třetí. Vzhledem k ligové vyrovnanosti, kdy pořadí mnohdy určuje poměr setů než počet výher, se každým odehraným kolem pořadí zamíchá.

V opavském týmu se mnou hrají zkušení: Chudík, Rybníček, Fila, Piovarči, Cerha, Kovář a řada mladých talentovaných juniorů. Úzký kádr nám nadále dělá potíže při zraněních (slepá střeva, menisky, chrupavky, výrony, zlomené kotníky a jiné lapálie), ale pomalu se všichni "postižení" vracejí.

Zatím jsem odehrál vše, jsem zdravý:). Cílem je boj o medaile, čím výše, tím lépe. Liga je ale vyrovnaná, týmů s obdobnými ambicemi je více než "cenných kovů". Necháme se tedy překvapit. Zdravím nejen do Svitav.

 

 

Martin Lébl (Lube Banca Marche Macerata, ITA)

Tak jako většina kluků z národáku, tak i já jsem byl požádán o pár řádků pro svitavský web. Musím říci, že mě velice příjemně překvapila úroveň a aktuálnost tohoto webu a jsem rád že i já mohu také přispět.

Na začátek bych chtěl touto cestou poděkovat celé “svitavské partě” za neúnavnou podporu a to jak v dobách kdy se nám dařilo, což je relativně snadné, ale hlavně i za podporu, kterou nám neustále dávají najevo i v posledních letech, kdy se výsledky bohužel nedostavují a někteří fanoušci se od nás odvrátili.

Teď tedy k italské A1, konkrétně k Maceratě. Před sezonou jsme získali dva mladé a talentované hráče. Prvním je domací naděje Martino, který má neskutečné předpoklady stát se dalším Lorenzem Bernardim. Teď mluvím hlavně o technických a fyzických předpokladech. Jestli se opravdu bude moci měřit s nejlepšími bude záležet, zda změní myšlení a pojetí volejbalu jako individuálního sportu. Mám pochybnosti, zda to zvládne, jelikož za ty 4 měsíce co ho znám žádný posun neudělal.

Druhým je Marco Podrascanin - mladý srbský blokař, který již stačil během letošní Světové ligy vytlačit ze sestavy srbské reprezentace Andreu Geriče. Totéž se mu “povedlo” i v Maceratě a Gera byl kvůli němu “odejit” do Řecka. Těžký konec volejbalové legendy, ale čeká nás to stejně všechny. Marco je největší talent na postu blokaře, kterého jsem viděl za poslednich pár let. Má všechno co moderní blokař má mít. Skvělý útok i obranu a na rozdíl od ostatních i výborný servis, což mu můžu já akorát tak závidět.

V celku jsme tedy silnější než loni a podle toho také vypadají naše ambice. Zatím se nám v lize daří, i když je pravda, že nejsilnější protivníci na nás stále čekají. Zvládli jsme i první zápas v Champions League a udělali tak první krůček k postupu do Final Four v Praze. Musím se přiznat, že je to můj největší osobní cíl a sen zahrát si zase v Praze. Pravděpodobně si o postup zahrajeme s “Rákošovou” Piacenzou, takže aspoň jeden z nás se do Prahy podívá.

Zdravím všechny.

 

 

Ondřej Hudeček (Montpellier Volley, FRA)

Začátek sezóny nám vůbec nevyšel a ze čtyř utkání jsme zatím vyhráli jenom jedno, což vůbec není podle našich představ. Cílem klubu je hrát o poháry, což znamená 1.-5. místo. Takže z osobního hlediska taky nejsem spokojenej, protože jsem chtěl přestoupit z Rennes za lepšími výsledky.

Co se týče složení týmu, tak žádná hvězda tu se mnou nehraje. Jsou tu dva Izraelci, jeden Němec a zbytek Francouzi. Lidi tady moc nechodí, tak 800, což na halu, kam se vejde 3000, je málo. Je to z důvodu, že je tu velká konkurence sportů (házená, ragby, fotbal).

Jinak letos ve Francii opět narostla česká "mafie", takže vlastně každej zápas hraješ proti nějakému Čechovi. My dostali už od Poitiers (Baranek, Boula), Sete (Veselý) a Beauvais (Javůrek). Jen proti Narbonne (Zapletal) jsme slavili úspech. Je to jenom dobře, že nás je tu tolik, protože si člověk může popovídat svojí rodnou řečí a když se zadaří, tak se sejít a vypít i nějaké to české pivo.:)

A poslední novinka, 12.10.2008 se narodil Ondra junior, takže o zábavu máme postaráno.

 

 

Lubomír Staněk (Spacer's Toulouse, FRA)

Ahoj, zdravím vás z Toulouse. Máme tady úplně nový mančaft. Z loňské sezóny jsem tady zůstal sám. Všichni Češi (Boula, Rejlek a Popelka) odešli a nakoupili mladé Frantíky, kteři toho ješte moc nenahráli.

Máme dva nové cizince, smečaře Brazilce Zago a Portorikánce na bloku Escalante z potorikánského naroďáku. Bohužel už jsem tady nejstarší, tak si na to musím zvyknout.

Sezóna začala dobře. Doma jsme zatím 100%, venku jsme vyráli jednou. Máme to 3:2 na zápasy, tak snad to půjde. Máme cíl být v první osmičce. Můj osobní cíl je první pětka, ale bude to těžké, soutěž je hodně vyrovnaná.

Tak se ve Svitavách mějte fajn, zdraví vás Ropy.

A ještě posílám odkaz na náš web http://www.spacerstoulouse.fr
 

 

 

Michal Hrazdira (Fiorese Spa Bassano, ITA)

Itálie, krásná to země. Alespoň tady to zatím platí. Nemůžu si na nic stěžovat. Akorát na to, že od podpisu smlouvy v létě se nějak změnila situace a já se dozvěděl, že dokud mi nebude 23 let, nemůžu hrát. To také ovlivnilo mé nasazování do přípravných zápasů a přípravu vůbec. Ale naštěstí to byly jen 3 zápasy sozóny a už hraju, takže jsem zpátky v pohodě.

Zatím se nám daří, máme pět vítězství z pěti zápasů, ale nejtěžší soupeři ještě přijdou. Jsou tu hodně nepříjemné celky, hlavně v domácím prostředí. Z adeptů na postup jsme hráli zatím jen proti Materdomini Volley.It Castellana Grotte, kde působí Slovák Kmeť, Ital Rosso a teď i nevíc bodůjící hráč A2 minulého roku Moro a další. Vyhrálii jsme 3:0, ale zatím je předčasné dělat závěry. Sozóna bude určitě dlouhá a vyrovnaná, náš primární cíl je playoff, ne postup, ale když by se to podařilo, nebyl bych proti.

Jinak organizace klubu funguje dobře, i když Italové si občas s řešením věcí dávají načas:-) Je super, že je tu Slovák František Ogurčák, se kterým si užijeme hodně srandy, i proto, že nám nikdo nerozumí. Ale některá slova se už po nás Italové opakují, obzvlášť komentáře nevydařených akcí:-) Tréninky i posilovna opravdu výbroné a promyšlené. Italštinu už taky celkem ovládám, řeknu téměř vše, co potřebuju. Horší je to s porozumněním, obzlášť když na mě někdo spustí kanonádu slov, takže to vypadá, že říká jedno dlouhé slovo. To se ale snad brzo podá. Zatím velká spokojenost.
 

  

Martin Kryštof (SCC Berlín, GER)

V zahraničí působím prvním rokem. Hraju za SCC Berlín. Máme za sebou pět zápasů, z toho 3 výhry se slabšíma soupeřema a 2 prohry s Friedrichshafenem (hroznej vylágoš) a s Marz - to byla velká škoda. Vedli jsme 2:0, jen jsme to nedotáhli do konce a prdli 3:2.

Jinak v týmu jsou tři Češi (ještě Jiří Popelka a Jaroslav Škach, pozn. redakce), jeden Kanaďan a jeden Srb plus zbytek Němci. Hráči jsou v pohodě a vedení o nás dobře pečuje. Většinou se německy domluvím, ale ještě to bude asi chvíli trvat, než se do toho dostanu víc. Němčinu jsem měl ve škole, jen jsem toho už dost zapomněl.

Jinak Berlín je perfektní, jen je na mě trochu velkej, bez navigace bych byl v ...... Bydlení je dobrý. Bydlíme všichni Češi ve stejném paneláku, takže se dost i stýkáme. Jsem tu s přítelkyní, takže mám o všechen komfort postaráno.

No nic musím končit, jdu se chystat na zápas. Hrajeme první kolo evropského poháru proti Lamii (Řecko), tak to snad zvládneme.

Pozn. redakce: SCC Berlin - GC Lamia 3:1 (16, 26, -23, 22)

 

 

Peter Pláteník (Bre Banca Lannutti Cuneo, ITA)

V červnu tohoto roku jsem podepsal smlouvu s Cuneem, kde jsem již před třemi roky hrál, nebo spíš leštil lavičku za smečaři Gibou a Wijsmansem. Jak asi většina z vás ví, Giba momentálně hraje v Rusku a na jeho místo sem před dvěma lety přišel jinej Brazilec Abadi. Tento hráč ale určitě nedosahuje takových kvalit jako Giba.

Tak jsem si myslel, že bych po sezóně, jakou jsem měl loni v Padově, mohl dostat příležitost zahrát si v jednom z nejlepších teamů italské A1 v základu, jenže opak je pravdou. Zdá se, že trenér se rozhodl jinak než jsem si myslel, takže máme odehráno šest zápasů a z toho jsem jen dva nastoupil v základní sestavě.

Momentálně jsme na 5. místě s 12 body tzn. 4 x výhra 3:0 a 2 x prohra 0:3. Jinak zítra bychom měli začít hrát Pohár CEV proti Cannes v Cuneu a příští týden ve středu odveta v Cannes. Mezitím v neděli musíme ještě odehrát zápas v Macerate proti Martinovi, takže pořád na cestách. Uvidíme, jak to tu bude dál pokračovat, zatím to není tak, jak jsem si představoval, i když pro to dělám maximum.

Tak zatím zdravím všechny fanoušky i fanynky a vás taky Svitavský hochy ;-)

 

Jan Štokr (RPA Perugia, ITA)

Jsem třetím rokem v Perugii, takže je super, že se nemusím stěhovat. Zatím máme odehráno pět zápasů s bilancí 3 výhry a 2 prohry. Náš tým se z poloviny změnil, ale přišli tři kluci do základu, kteří jsou top hráči: Bovolenta, Savani a Felizardo. Další kluci v základu jsou Sintini, Pippi, Vujevič a nejvetší zevl nakonec jsem já. Je to super hrát s takovými hvězdami. První rok jsem tady hrál s Martinem Léblem, loňský rok se Slovákem Ríšou Němcem a letos ho vyměnil jeho synovec Martin Němec.

Trenér k nám přišel v průběhu loňské sezóny a většího blázna do volejbalu jsem ještě neviděl a myslím, že už neuvidím. Dokáže denně sedět 10 hodin u počítače a rozebírat zápasy.

Jinak jsem tady spokojený, máme dobrý fanoušky, atmosféra v týmu i při zápasech je skvělá.

 

David Konečný (Tours Volley-Ball, FRA)

Když jsem přijel do Tours, mile mě překvapilo, jak se všichni starají, abych se nemusel o nic starat. Prostě je to profesionalismus, na který jsem v Česku nebyl zvyklý, tudíž si momentálně užívám péče:-) Bydlení v pohodě, akorát v paneláku jsou papírový zdi a asi deseticentimetrová mezera pod vchodovejma dveřma, takže slyším sousedky, jak prdí:-), ale jinak si stěžovat nemůžu.

S francouzštinou je to těžký, lekce od profesora Staňka se zatím nedají zcela použít (Luboš Staněk dával Davidovi kondice v autobuse v Makedonii na cestách mezi letištěm, hotelem a halou, čímž oba způsobovali neustálé záchvaty smíchu celého autobusu, protože se lekce týkaly zejména veřejně nepublikovatelných situací, pozn. redakce). Pracuji ale na tom a víceméně už všichni v šatně umí líp česky, než já francouzsky, protože copak já se budu snažit, ať si to oni všichni zkusí, jaký to je, nerozumět ani slovo. Já na ně tedy mluvím česky a když pěkně poprosí, přeložím jim to do angličtiny.

Trenéra máme černocha, je v klidu, ale v určitých herních situacích s ním nesouhlasím. Jelikož ale zatím vyhráváme, nebudu mu dělat v hlavě bordel s mýma myšlenkama. To mu nasolím až bude nějakej průser, ale věřím, že rozmlátíme všechny, co nám přijdou pod ruku.

Fanoušci jsou tady parádní, skoro jako ve Svitavách, ale najít mezi nima fanynku, která by "měla něco do sebe", je těžký. Ono vůbec tady ta Francie je na pohledná děvčata docela skoupá, tak snad až začnu chodit do školy učit se ten místní jazyk, poznám nějaké spolužačky, ke kterým bych si mohl chodit domů pro úkoly..... :-D Ne ne, mám tady přítelkyni a jsem slušnej kluk, nevím, jak mě to vůbec napadlo.
 

 

Jiří Král (Sempre Volley Padova, ITA)

Jsem v novém klubu (SempreVolley Padova) a na začátku sezóny se daří hodně špatně. Čtyři zápasy a čtyři prohry. Soupeři nebyli nejlehčí, ale nějaký ten bod jsme uhrát mohli a měli. Tým je dobrý, jsme trochu mladší, ale hráče máme dobré. Možná chybějí právě nějaké ty zkušenosti, protože nedotahujeme dobře rozehrané sety v koncovkách.

Pozitivum je, že proti posledním třem rokům stabilně hraju. To je pro mě důležité a jsem tady za tuto šanci rád. Teď jen mít trpělivost, ale věřím, že výsledky přijdou. Je to můj první rok v Padově, ale aklimatizace byla naprosto v pohodě. Spoluhráče jsem víceméně znal a které ne, tak jsem rychle poznal. Město je pěkné a bydlení zařízené klubem v pohodě. Nic velkého, ale pěkné, v blízkosti haly s úklidovou službou:-)

 

Aleš Holubec (Noliko Maaseik, BEL)

Úvod sezóny nám zatím vychází na jedničku. Na začátku se vždy hraje turnaj jménem Supercup, kde se utkává vítěz poháru + vítěz ligy z minulého roku. Loni jsme získali titul i pohár, tím pádem jsme hráli proti druhému Roeselare. Je to i takové první měření sil mezi nejúspěšnějšími týmy posledních let. Roeselare jsme porazili 3:0 a tím si zajistili výborný vstup do sezóny. Zatím jsme ještě neprohráli, ale to nejdůležitější nás ještě čeká a to je Champions league. Po druhém místě v CEV cupu z minulého roku máme co obhajovat.

Co se týče mě, tak jsem zatím spokojený. Nastupuju pravidelně v důležitých zápasech, ale trenér se to samozřejmě snaží prostřídávat. Vždycky se mu to pak vrátí v konci sezóny a bylo by to také nefér, kdyby nedostali všichni šanci ukázat, co se v létě přiučili.

Komunikace v týmu je už po těch letech bez problémů. Hraju v Maaseiku třetím rokem a protože se na trénincích mluví anglicky, není žádný problém. Vlámština? Tak tam jsem hodně na začátku a myslím, že tam i zůstanu:-)

Novinky v klubu? Každý rok tady je tak pět šest nováčků a letos tomu nebylo jinak. Tým vypadá super, tak doufám, že letos v Champions league dojdeme daleko. Nechci to ale zakřiknout... Mezi nováčky patří Brazilec Thiago Aranha (smeč), Holanďan Jelte Maan (smeč), Portugalec André Lopes (smeč) a konečně taky nějaký Belgičan Kevin Klinkenberg (smeč). Nevím, kolik to fanouškům řekne, takže sem dopíšu i zbytek týmu: Němec Georg Wiebel (blok), Belgičan Jo Van Decraen (blok), Belgičan Tom Schrijvers (nahrávač), Belgičan Bert Derkoningen (libero), Portugalec Nuno Pinheiro (nahrávač), Belgičan Gert Van Walle (univerzál) a já (blok). Trenérem je Vital Heynen. Jinak nám letos postavili novou krásnou halu, takže je tady super zázemí a všechno tady funguje jak má.

To je asi vše co se týče týmu Noliko Maaseik a kdo chce kouknout na nějaký fotky, tak jsou na www.noliko-maaseik.be a na stránkách fanoušků www.noliko4ever.be.

 

Jiří Novák (Paris Volley, FRA)

Sezóna začala celkem slušně - 2 vítězství a 1 prohra, takže máme 7 bodů. Nehraju v základu ani neleštím lavičku  Od zranění v repre (v Příbrami při přípravném utkání před kvalifikací ME s Makedonií, pozn. redakce) jsem ještě nezačal. V pátek 17. října jsem byl na operaci, takže ještě měsíc budu podavač míčů.

  

Jakub Veselý (Arago de Sete, FRA)

Hraji v Arago Sete, první zápas jsme hráli 4. října doma s Tours a prohráli jsme celkem hladce 3:0. Za Tours hráli David Konečný a Petr Konečný. Další zápas byl v Ales a výhra 3:1 (za Ales hrají Češi Koláčný a Černoušek). Pak se hrálo derby proti Montpellier (Hudeček), které jsme vyhráli 3:2. Na derby tady hodně dají, takže na začátek sezóny je vše OK. Fanoušků na zápasy chodí okolo 1000, je tu výborná atmosféra (teda hlavně když se vyhrává:-) Jinak odehrál jsem všechny zápasy, takže spokojenost.

 

Jakub Novotný (ZAKSA Kędzierzyn-Koźle, POL)

Daří se nám dobře, hráli jsme zatím jednou a porazili favorizovanej Rzeszów u nich. Hraju v základu a doufám, že ješte dlouho budu. Záleží co hrb (rozuměj prodělané zranění zad, pozn. redakce). Jsem ve stejném klubu jako v loňské sezóně, máme novýho trenéra a je fajn. Je to bejvalej dobrej hráč, zatím s ním vycházím. Fanynky nic, jsem na ně teď moc utahanej.