Dnešek byl, ač 13., pro svitaváky dnem povedeným. Naše výprava zamířila o sedmé hodině 42. minutě směrem západo západo severním. Cílem bylo "městečko" Choceň. Počasí nám přálo, posuďte sami: teplota, tlak, rosný bod: 8, 987, 10. Lepší počasí si dokážu představit.
Výprava čítala 9 borců a cca. 260 koní vhodně zapřažených do předních náprav tří automobilů, které poskytly patřičný komfort i těm, co se nenamáhali, i přesto, že "žabičky" na všech komerčních i nekomerčních stanicích předpověděly (celkem přesně), že dnes bude "kosa", vzít si např. tepláky, mikinu apod.
První zápas byl jako "předkrm" (se vší úctou k soupeři), Malšovice jsme "vyřídili" 2:0 (25-9 a 25-18). Do druhého setu jsme nastoupili v sestavě, která měla být o řád slabší, ale i když se soupeř "rozehrál", neměl šanci. David, Sašena a Jirka Johanides rozhodně slabinami nebyli! Naopak svými výkony a hlavně přístupem dokázali,že do kádru patří.
Dalším soupeřem byla česká Třebová, jediný kdo měl obavy, jsem byl snad pouze já. Naši borci se do nich zakousli hned od začátku, první set 25-6 a celková jasná výhra 2:0, mluví sama za sebe. Opravdu stabilní výkony na nejvyšší úrovní ve své kategorii podávají Terka, Zoiky a Mirek Odvárka. Na tyhle borce se dá spolehnout a pokud si uvědomí, že nejsou na hřišti sami, a že se mohou spolehnout i na ty, co tam jsou s nimi, bude radost sledovat, jak nám všichni volejbalově rostou.
Poslední a nejtěžší krok museli kluci udělat proti domácím, Chocni. Kotel, který vytvořili otcové, babičky, dědečkové atd., nás opravdu rozhodil (tohle jsem zažil snad jen od juniorů výš, v těchto věkových kategoriích pro mě věc nová), dokonce se našel pán, co nechtěl pustit naše borce, kteří neměli dres stejné barvy na "plac". První set jsme opravdu byli "paf" a prohráli jsme 25-16, ale to bylo vše, co jsem domácím dovolili! Druhý set jsme vyhráli 25-20, aniž bychom připustili nějaké drama. To však přišlo v tiebreaku, kde jsme dobře začali (3-1), ale pak nás začal soupeř válcovat. Strany jsme otáčeli za stavu 5-8 a na podání jsme se dostali, když to bylo 5-10. Pak to začalo! Kuba Marek dal 6 servisů nejvyšší kvality, něco jsme samozřejmě museli zvednout a zazdít (Terka a jiní). Soupeř mezitím vyčerpal všechny svoje oddechové časy, voda na náš mlýn. Tiebreak jsme vyhráli 15-12 a všichni, jako jeden muž, jsme mohli slavit zasloužené vítězství.
Tady je moment, kdy musím vyzdvihnout všechny kluky do jednoho. Všichni tam byli za tým, ne, jak jsem byl u nich zvyklý, za sebe. Když jsem si myslel, že bude lepší tam "dát" tuhle sestavu, nikdo se nevztekal, ba naopak, zůstali a například, v tom kotli domácích fanoušků, jim byli dosti vyrovnanou "protiváhou".
Hodnocení?
Terka - opět super. Zoiky - více pohybu, ale super. Mirek - super servis, pole atd. Kuba Marek - srdcař, bojovník (rozhodčí nech kapitánovi nebo raději "trenérovi"). Kafe - pár kiksů se najde, ale kdo je neudělal(všichni) - super podání (až na jedno), super práce vzadu, vepředu trošku víc klidu. Dan - vždy spolehlivě stabilní výkon. Sašena, David a Jirka, tak tihle borci mě opravdu mile překvapili.
Že je hodnocení v superlativech? Chyby by se samozřejmě našly, ale proč je rozebírat, podstatný je výsledek:
Svitavy - Malšovice 2:0 (9, 18)
Svitavy - Česká Třebová 2:0 (6, 12)
Svitavy - Choceň 2:1 (-16, 20, 12)
P.S.: Video a fotky přidáme hned, jak zpracujeme tu hodinu a čtvrt záznamu, co jsme natočili.