V sobotu ráno se svitavský volejbalový ansábl v počtu sedmi aut přesunul do Rychnova nad Kněžnou na tradiční Zmrzlinový pohár (jeli jsme obhajovat loňské vítězství ve čtyřkovém volejbale pozn.aut.). Do turnaje jsme postavili jedno družstvo pro šestkový volejbal mladší žáci - Ďábli, tři družstva pro čtyřkový volejbal přípravek - Jestřábi a jedno družstvo na přehazovanou - Aligátoři. Několikrát jsem za den slyšel otázku: "Kde vy ty lidi pořád berete?" Zřejmě i pořadatelům jsme naplnili turnaj a kasu. Nechali jsme za startovné 850,-!
Ďábli hned na počátku nastoupili proti domácím. Družstvo Rychnova bylo sehrané, ze dvou vysokých smečařů šel v rozcvičování strach a levoruká nahravačka byla s volejbalovými návyky opravdovou pomocí. Jenže naši kluci od prvních balónů začali hrát svůj volejbal opřený o smečaře Piškota, solidní nahrávku Terezky a dobře načasovaný blok Pallouše. První set se vyhrál, ale další dva už ne. Byla to škoda. Maličko pomohl domácím rozhodčí, trošku chybělo štěstíčko v koncovkách, přestali jsme dodržovat pokyny trenéra.
Další zápasy s Chocní (letošním vítězem Krajského přeboru), Mnichovým Hradištěm a tradiční Litomyšlí byly v naší režii. Kluci si zahráli solidní volejbal. Zápasů bylo pohromadě dost a připomínalo klasickou krajskou soutěž a že byli unavení odpovídal spánek v autě našeho nahravače při cestě domů. Hodně poučné bylo sledování ostatních trenérů a jejich odlišné kaučování. Jeden si sedl skoro mimo areál, protože mu jeho svěřenci řekli, že je to nebaví a ať jedou domů (zřejmě je u compu s coca colou a chipsy lépe), alt trenérky mně břinká v hlavě ještě teď a co byl vrchol - jeden coach si svěřence točil na video se slovy: "Teď vás natočím, aby jste viděli, že hrajete jako IDIOTI!" No v tomto směru opravdu nic moc!
Po příjezdu do Svitav všichni hráči s příchozími rodiči svorně zasedli k připraveným dobrotám na oslavu ukončení jarní sezóny. Prostřený stůl vypovídal o tom, že už "po staru" opravdu nežijeme: kokosová buchta s javorovým sirupem, Šaurovy klobásy, marinovaný losos z udírny, nakládaná vepřová žebra, pidi-věnečky a la paní Pallová, Rychtář z Hlinska, naložené sýry (hermelín-provensál, romadůr-olivy-cibule, cihla-blok v chilli). Dobrou náladu podbarvovalo jednoznačné vítězství našich fotbalistů na ME a vyhlášení nejlepších hráčů sezóny. Tady jsem se nemohl rozhodnout a tak jsem udělil první místa dvě: Piškot a Terezka. Za "skokana" roku jsem vyhlásil Onďase Špačka. Zlepšil se nejvíce ze všech a přeji mu, aby mu to šlo takhle dál. Všichni odměnění si odnesli nafukovacího Viliho (dodal za nákupní cenu Centrum sport) a diplom. Ještě s padajícím šerem proběhl zápas rodiče : Ďábli. Tentokráte bez úrazu. Rodiče už nemají nárok - kluci jsou za rok jiná herní kategorie. Na zamyšlení pro Elvise není půjčení vlastních trenek Mazlikovi, ale paradox, že mu byly ... Zkrátka jsem tustej a budu muset zase cvičit! Tak přísahám!
Z veselých příhod také jednu o sobě. Do areálu přišli manželé se psem mrknout na to, jak jim hraje syn. Jelikož mám psy rád, tak jsem se svolením pána začal fenku hladit. Lehla si na záda a nechala si vydrbávat břicho. Napadlo mě, že by jsem si jí půjčil na malou vycházku, protože se v tu chvíli zrovinka nehrálo. Majitel mě upozornil, že jí je teprve rok a nemá ráda cizí lidi. To se mě zdálo jako hloupost, popadl jsem vodítko a šel. Ušli jsme 3 metry (slovně - tři metry). Našklebila kušnu, začala vrčet a dvakrát si bufla! A bylo po vycházce. Plemeno rottweilera chce svoje. Moje rada - když pán řekne že ne tak NE!
Máza přidává o soutěži přípravek:
V kategorii přípravek jsme již tak úspěšní nebyli, protože nejlepší hráči z této kategorie hráli za mladší žáky. Tým, který měl největší šanci na dobré umístění, tvořili Dan, Kryšpín, Sašena a Štěpán. V tomto družstvu však přísnější měřítko snesl pouze prvně jmenovaný. U Kryšpína je vidět nedostatek absolvovaných tréninků, a tak i přes svůj nesporný talent dělal školácké chyby na servisu i příjmu. Sašena se snažil o útočení - to trenér oceňuje, nemá ale zatím potřebnou jistotu. Štěpán má stále potíže se zvládnutím základních úderů.
A tak se paradoxně nejvýše dostal tým s označením TJ Svitavy C (Fífa, Ondra, Jirka a Kája). V průběhu turnaje - tak, jak se blížila možnost boje o medaile - zlepšovali své výkony a od "tenisu" (rozuměj přepinkávání na první přes) předváděném v zápasech základní skupiny, přešli na rozehrávku na tři a snahu o útočení v semifinále a zápase o třetí místo. V něm podlehli po boji družstvu Slávie Hradec Králové B 23:25 a 21:25. Tento tým tedy nezklamal a po absolvování tvrdé tréninkové přípravy na soustředění by mohl patřit k favoritům krajského přeboru v příští sezóně.
Nástup družstev před zahájením turnaje. Zcela vpravo ve žlutém družstvo mladší přípravky (přehazovaná), vedle nich v červeném mladší žáci .