V sobotu se mladší žáci vydali za druhým kolem KP do Lanškrouna. Odjezdový sraz na kurtech za Kongem, Elvisova ranní "startovací" káva, auta rozzuřená na výlet, hurónský řev budící poklidně spící Gálikovi - no zkrátka vše jak má před zápasem být!

Nemohu si odpustit poznámku o nameldování času odjezdu do hlav našich Jestřábů. Odjezd byl stanoven na třičvrtě na osm. To je sedm čtyřicet pět. Nejméně dva lidé při čvrteční zkoušce na konci tréninku o srozumitelnosti informací od trenéra řekli 7:44 místo 7:45! Vysvětlení je na snadě. Ústecký pohár a veškeré cesty směr ČeskáTřebová a dál jsou vždy spjaty s odjezdem sedm čtyřicet čtyři. Proto se prosím nedivte mladým svitavským nadějím, pro ně třičtvrtě je čtyřicet čtyři a přesto nejede vlak! 

Cesta do L.A. (čti el ej) byla horší jak cesta Prahou. Jindy to lítám za patnáct minut. V poklidnou sobotu ráno jsme jeli třičvrtě hodiny. Čtyři semafory v Opatově (zde Skanska znovu posunula termín dodělání obchvatu na později - ale jak říkám: Slibem nezarmoutíš!) a od odbočky na Damníkov do Rudoltic se frézuje silnice. Zde se otáčel silničář s válcem, tak že jsem měl opravdu strach! Copak o to, rodičům bych dovezl místo dětí kečup s kostní moučkou, ale o sobě bych už nemohl říkat, že mě doma žena zabije ... 

Přátelské prostředí na lanškrounských kurtech vítalo kávou a připraveností na KP. "Á"čko smetlo jako malinu všechna družstva včetně našeho "B"éčka. Převyšující Mirďas si na badmintonové síti zasmečoval do stojících kuželek. Sašena znuděně bez jakéhokoliv stresu kazil na co šáhl. Ostatní se bez odporu soupeře učili kde se postavit a co rozhodně na hřišti nedělat. Osobně se mně líbily výkony hráčů menšího vzrůstu v "B"éčku: Štěpana Pelze, Daníka Strachoty a Petra Peterky. Servisem a snahou ve hře podali heroické výkony a rozhodně pomohli k dobrým výsledkům. Dále nejde opomenout stále ještě nováčka v A teamu Sašu Jedličku. Učí se mílovými kroky, dává pozor na trenérovy rady, ale hlavně okoukává kde jaký úder či fintu z volejbalového kumštu. Hlavně chce vyhrát! A lidi s touto krevní skupinou Elvis moc potřebuje.

Nezbylo než zaběhnout do vedlejšího supermárketu pro tatranky, co se ted jmenují horalky, jsou vyráběny v Krkonoších a na obalu je Lysá hora, a odměnit naše Jestřáby. I Elvis se nenechal ošidit. Sladké nejí ani náhodou, ale takový plátek domácí tlačenky, zaříznutý na tloušťku palce (samozřejmě od nohy) mu přišel náramě k duhu.

Skupina PA-ZCIM

mladší žáci TJ Svitavy A

mladší žáci TJ Svitavy B po utkání s Lanškrounem s vítězným skóre na ukazateli

všichni dohromady