Zmrzlinový pohár v Rychnově nad Kněžnou aneb VELKÝ DLUH!

Naši Ďábli od Mistrovství republiky kňourali, že chtějí jet na nějaký turnaj. Zalíbil se jim již jednou vyzkoušený Zmrzlinový pohár v městě Karla Poláčka, Rychnově nad Kněžnou. Na sraz ke kurtům jsem přijel svojí hoprďačkou s vědomím, že si kluci obstarají druhé auto. Opak byl pravdou. Strašně by se hodilo spisovatelovo Bylo nás pět, ale nás bylo sedm!

Dovedete si představit anabázi s telefonováním lidem v 7:00. Některým jsem se nedovolal, protože dá rozum, že si chtějí o sobotě přispat. A těm, co mně to zvedli, se dalo z hlasu vyčíst, jak mi chtějí líbat ruce s prsty, které na klavesnici mobilu vyťukaly jejich telefonní číslo. Všem se omlouvám a již to nikdy neudělám!

V půl osmé jsem měl úplný prd a ne druhé auto. Byli jsme Muži v offsidu. Káva byla vypitá, bezradně zahozený vajgl ležel na zemi, když z nebe zasáhla ruka Aláhova. Z reproduktoru zaznělo: "Já Ti půjčím auto. Je pro sedum." Vyskočil jsem, jak to dělají pouze lidé, jímž se shodují čísla ve Sportce s těmi taženými v televizi. Reproduktor pokračoval otázkou: "Řídil jsi někdy automat?" Teď se ze mě stal žák prvního stupně vyvolaný k tabuli, který se nestačil na vyjmenovaná slova ani podívat. Čestně a pionýrsky jsem přiznal, že nikdy! Rozhodný hlas pokračoval: "Řídit umíš a já jsem u kurtů za chvilku!" A taky byl. Za dvacet vteřin vysvětleno, že levá noha se nepoužívá nanic. A pravou ruku ať nechám na volantu a něčeho jako šajtrpáka si nemám všímat. U první křižovatky jsem při sešlápnutí brzdy očekával velké skočení do prostředka křižovatky, ale nestalo se. Normálně je to pro telata a jenom kroutíte volantem. A ten co nám pomohl zachránil naše sobotní hraní se jmenuje pan Klika! Děkujeme mu moc a máme u něj VELKÝ DLUH! 

V Rychnově jsme byli na čas. Areál je zase polepšen o další plážákové hřiště a antuka je zde ošetřovaná. S pořadateli se dohodlo, že mladší žáci budou hrát se staršími dohromady s pravidlem neskákaného podání. Čekaly nás čtyři zápasy a počasí bylo parádní. Ať to tady nenatahuju, zastavím se u dvou zápasů a to s Havlíčkovým Brodem a pak s domácíma.

Ten první se začal s náramnou vervou. Vedli jsme stále nejméně o deset bodů. Jenže to bylo v prvním setu. Pak začala taková mizérie, že jsem se chtěl jít za tribunu nejednou vyzvracet. Nešlo to bijcům, padla ostřejší slova, sklápěli jsme hlavy - no našla si nás Smůla! To se drželo až do úplného konce a tak se v tajbrejku prohrálo.

Hned následující zápas náš pokořitel jednoznačně prohrál s Rychnovem. Turnaj se počítal klasický způsobem, kdo získá nejlepší skóre. Museli jsme poslední zápas vyhrát dva nula. Nepodceněné 20-ti minutové rozcvičení na sluníčku se vyplatilo. Prohrávali jsme 8:20! Tajmy byly v háji, soupeř na koni a trenér s nervama na dranc. Jenže najednou jako když se zlomí větev. Nebudete věřit, ale soupeř ještě uhrál dva body a my zvítězili v první sadě 25:22! Zde si Terezka vystavil pas na post nejlepšího hráče turnaje a myslím, že si jej soupeři budou dlouho pamatovat. Druhý set byl malina. Tady se na servisu vyřádil před tím nenápadný Mirďas. Dal tři esa, ale hlavně svojí plachtou naprosto znemožnil jakoukoliv hru soupeře.

Teď již vyjmenuji i zbytek zúčastněných. Bez Piškota, jeho příjmu a buldočí touze vyhrát by to rozhodně nešlo. Daňasovi se moc nechtělo vykrejvat, ale na středu na síti měl pěkné zahození a přidal fešnej blok. Nikouškovi nějak sluncem ztěžkly nohy, ale v pravou chvilku zavzpomínal na pořádné trkání do balónu. Poslední byl benjamínek mančaftu Saša Jedlička. S ním jsme točili posty, aby si vyzkoušel kde co. Byla to ode mne blbost, protože jsme po něm chtěli mnoho a to ještě jeho makovička za takovou chvilku vstřebat nemůže. Zase na druhou stranu se do takového mačaftu zapojit musí.

Po vyhlášení pořadí a předání cen jsme mazali domů jako o život. Slíbili jsme vrátit auto do jedné hodiny a byly tři. Kluky jsem vyhodil na zhodnocení dne na kurtech a udělali jsme si takový Hostinec U Kamenného stolu, kde jsme jeden druhému chechtali jak je v obličeji opálený. Vyhrál Mirďas! Husté vlasy nad čelem mu udělaly takovou stříšku, co házela naprosto přesný stín a tak má čuňu jako by mu ji malovali indiáni.