Přidáno společné foto! Jak komu se chce v neděli před sedmou vstávat, ale naši Ďábli byli na nádraží všichni dříve než JÁ. Musel jsem se svým dvorním taxikářem, panem Zoikasem na kurty pro zapomenuté balóny. Odmykám naši šatnu a již jsem viděl, že něco nesedí. Na okně chyběl truhlík s kytkama. Po odemčení už přede mnou na schovávanou hrát nemohl. Asi mu byla venku zima a tak se protáhl skrze mříže ve své štíhlosti dovnitř, skočil na lavičku a svůj okrasný obsah vysypal na zem. Nebylo mnoho času na uklízení, popadl jsem míče a letěli jsme na nádro.

Na našem "hlaváku" nás bylo včetně mě třináct! Víc být ani nemůže. Vlak měl 5 minut sekeru a tak jsme se tradičně v tento čas mohli pokochat průletem elegantního pendolína. Ještě jedna věc byla k pobavení. Před budovou stála pofidérní osoba tancující podle muziky co hrála v cizím autě. Když se dotyčný ke své spokojenosti ještě zahlédl v odrazu od okénka zadních dveří, přidal ještě více kreací a prčovních grimas. No na ráno to bylo hezké rozveselení týmu. 

V Třebové na osmou - v hale v osm pět - rozcvičení v půl deváté - v devět pět první vítězství sezóny nad domácí Třebovou! S panem Vašinou jsme se dohodli na této předehrávce, abychom urychlili průběh soutěže. Nechal jsem hrát naše "béčko" tedy kluky mladší a menšího vzrůstu. Třebová má totiž ještě mladší a ještě menší hráče a tak aby se náhodou při bombách Piškota něco nestalo. Pak byla pauzička jeden zápas a čekalo nás Ústí nad Orlicí. Přesně jak to píšu - čekalo. Oušťáci v poli stáli jako kuželky a opaření čekali na jednu smeč za druhou do vlastního pole. Snad jen jediný jejich bijec Krtek to umí do ostré a Piškotovi se moc nechtělo dle naučených odstupových kroků stát tam, kde se tyto míče čapou. (Nic si z toho Medvěde nedělej, až si článek přečte Melis, budeš odstupovat od sítě do úplnýho zmagoření celý trenál pozn.aut.) Výsledek mluví za vše. Soupeř dal v každém setu pouze 16 bodů.

Poslední zápas s naším rivalem Litomyšlí překvapil již před začátkem. Kluci z Čech jsou přeci jen ve škole více taháni za uši a tak solidně povyrostli. Dokonce dříve neohrabaný syn trenéra Karla je najednou nejlepším hráčem Litomyšle. Ukázka: Když chceš tak to dokážeš! Zápas to byl jako na houpačce. No skoro na té přetáčecí. V prvním setu jsme vedli asi o 12 bodů a vyhráli o tři. Ve druhém setu jsme v naprostém poklidu začali s mankem 0:7! Pak 4:14! Spustila se stíhací jízda a litomyšláci se začali klepat o výsledek. Poslední bodíky se přeci jen zaslouženě přiklonily na jejich stranu a my prohráli 23:25. Rozhodující set byl v naší režii. Za zmínku stojí osobní rozhodnutí nejmladšího hráče na place - Mirka. Za stavu 14:3 pro nás si šel podání jen tak pro svoje potěšení či vyhecování někým z hřiště skočit. Nedal! A to byla taková kapka živé vody na soupeře, že jsme jim museli ukázat 4 po sobě následují nevynucené chyby, než se na síti úřadující Medvěd rozhněval a třískl do toho po lajně. A bylo dokonáno.

Tím tajbrejkem jsme si zadělali na souvislý běh na nádraží, abychom stihli vlak před dvanáctou. Doběhli jsme na minutu přesně a tím stihli ve Svitavách zápasy chlapů proti Chvaleticím. A poslední zpáva z našeho prvního kola: NEVZAL JSEM SI ANI JEDEN TAJM! Jsem tvrďák!

Skupina PA-ZCI-ST

Zde se čtenáři nelekejte, že jsme až třetí. Chybí nám tři utkání, protože jsme v prvním kole nehráli.

Zleva: v lanech Jakub, s vypínačem na hlavě Terezka, s trojkou Dominik, devět má Onďas, vážný Pallouš, Medvěd nese Nikouše, s šestkou Lukin, skokan posledních podání Mirďas, sedmičkový Kryšpín, náš stále hodný Daník a dole leží Sašenka