Ženy "A": Rozhodčí? Chlapi by to tak určitě nenechali!

První letošní výjezd za soupeřkami, to byla sobotní cesta po „čtyřproudé" bezpečné R 43 do Brna "na DDM". Marodka nepolevuje, naopak přibyla Anička s nataženým stehenním svalem a zpět z Brna jsme vezli další sval v nepořádku. To už snad ani není normální, nebo jo? Věděli jsme, že na nás čekají vynikající polařky s přesným příjmem podání, přesné nahrávky do kůlů (takové nižší buchty), nepříjemné servisy, stropní konstrukce, bubny a řev s takovou „dunivou“ akustikou, ..., ale na rozhodčí jsme tedy připravení nebyli ani náhodou. Chyba!!! A veliká!!!

DDM Brno - TJ Svitavy "A" 3:2 (21,20,-22,-22,11); 3:1 (25,-20,19,22);  1. utkání: Naše nevynucené chyby na začátku dostaly domácí do pohody. Držely si zhruba tříbodový náskok, hrály bez chyb, rychlou hrou nás přehrávaly. V druhém setu jsme vedly 6:0, ale hned prohrávaly 6:7. Když za tohoto stavu udělal rozhodčí druhou „okatou“ chybu, ještě mě vůbec nic nenapadlo, nicméně Katka se začala chodit ptát. Od třetího setu byla naše hra o něčem jiném, hrály jsme hodně, hodně líp. Síly na palubovce se vyrovnaly, bojovalo se o každý míč - moc hezký volejbal! Domácí se překonávaly v obraně, útočily servisem, my jsme dobře zakončovaly, získávaly body blokem, přesněji jsme příjímaly. Ve čtvrtém setu jsme vedly již 20:12, 23:17, ale skončil "jen" 25:22. V tie-breaku jsme stáhly náskok domácích 7:9, když se nečekaně do hry opět vložil rozhodčí, ale jak!!! Koncovku jsme už pak jednoduše nezvládly. 2. utkání: Snažila jsem se říkat si - rozhodčí byl mladý, nezkušený, teď bude "nahoře" ten zkušený, bude to dobrý. No to jsem byla nejen naivní, no přímo pitomá!!! Ten se s tím tedy nemazlil. Žádný nejdřív tak do deseti zapískat "něco" pro hostující a pak to vrátit domácím v pravý okamžik.  V sobotu to bylo bez té "návnady". Pěkně v koncovce, zkušeně, za stavu 25:25 zaříznout! A bylo vymalováno! Být to chlapi, myslím, že by ho sundali dolů. Na palubovce se ale bojovalo dál, bezvadný (druho?)ligový volejbal. O koncovce prvního setu již byla řeč, to se prostě nedělá! Druhý set - předváděly jsme parádní hru, takže chválím nás, chválím, třetí - pochvala domácím. A čtvrtý set? Litý boj až "na krev". Závěr vzal do ruky opět rozhodčí - a byl konec! Sestava: Renča, Pája - N, Katka, Káťa, Kamila - B, Renata, Jana - S, Oli, Monča - U, Wendy - L.

Jen tak naokraj: S plichtou by se mi samozřejmě jelo domů líp. No co, příště. Holky, hrály jste dobře. Letošní nejlepší výkon, to bezesporu. Jó a na úplný závěr: Když už rozhodčímu došly argumenty, radil Iloně, aby si vychovala kapitánku, aby ji naučila slušnému chování. To mě dostal - celý týden na tom doma pracujeme!!! Kdysi jsem taky byla kapitánka, ale že bych v takovém případě zůstala tak slušná jako Katka, to by se mi prostě nemohlo podařit!