Ženy "A": Remíza s Litovlí - Černého Petra jsme zlikvidovaly!

Polovina března, jaro na spadnutí, sandály mám nakrémované a mini nažehlené.  Bude už hezky a teplo, co bychom do Litovle nejeli auty, no ne? A prásk ho! Vzbudím se a slyším Mirka: "To mokré bílé svinstvo padá mi za límec, už čtvrtý měsíc v jednym kuse furt prosinec. Večer to odhážu, namažu záda a ráno se vzbudím a zas kurva padá...." Koukla jsem z okna a fakt - nic jiného než Nohavicova Ladovská zima se na to počasí nehodilo. R 35 ale byla posolená, provoz skoro žádný, na místě jsme byli na to tata, i když jsme to brali přes tvarůžkářskou velmoc Loštice a kotáry kolem Studené Loučky. V Litovli sice prý už sníh neviděli, ani nepamatují - no Haná, to už je jiná!

Sobotní předposlední kolo naší ligové soutěže bylo veledůležité hned pro šest týmů tabulky. To proto, že od 4. do 9. místa byla všechna družstva "namočená" v sestupovém pásmu. Desáté, tedy poslední místo, mají už dlouho jisté šumperské volejbalistky, kterým se dosud nepodařilo vyhrát, ale osudné deváté místo stále hrozilo šesti družstvům (Břeclavi, nám, Litovli, Brnu, Křenovicím, Prostějovu). Tak jsem se ptala - komu nakonec po sobotě zůstane Černý Petr???

Tatran Litovel - TJ Svitavy 3:0 (19,18,17); 1:3 (-21,20,-31,-14);      1. utkání: Po delším stepování před zavřenou halou jsme se zahřívaly těžko a pomalu. V hlavách vědomí důležitosti zápasů, Iloniny jasné pokyny, rozcvičení - a písk - začínáme!  V úvodu se nám dařilo, při Renatině servisu a dobrých blocích na síti jsme odskočily na 9:4. Druhou bodovou šňůru však získaly vzápětí domácí, po naších chybách (příjem a nedůrazný útok) nejen srovnaly, ale dostaly se do vedení 11:9. Bodový odstup postupně zvyšovaly, za všechny míče, které jsme jim poslaly "jen tak", tedy napůl zadarmo, nás trestaly. Měly jsme zmatky v obraně, vázla komunikace. V druhém setu jsme nezúročily slibné vedení 16:12! Následný výpadek našeho útoku (6 nevynucených chyb) domácí uklidnil, bez větších problémů set dohrály. Ani třetí set nepřinesl na naší straně zlepšení, vyrovnaný souboj se konal jen několik prvních míčů (do stavu 5:4). Pak to vzaly domácí opět do svých rukou. Špatnou hrou jsme jim cestu k vítězství jednoznačně pořádně  ulehčily. Domácí měly oporu v nahrávačce Zdařilové (č.6), v útoku v Melkové (č.8) a Josefovské (č.4), obranu jim dirigovalo s přehledem libero Zapletalová (č.10). Stručně řečeno - hrály jsme špatně "na všech frontách" - obrana, útok, nasazení, koncentrace, komunikace, bojovnost, ... Utkání jsme odehrály v sestavě: Pavlína (N), Káťa (U), Katka a Kamila (B), Renata a Martina (S), Monča (L); střídaly Lucka (N) a Vendy (U). 

2. utkání: Bylo toho dost, co musela Ilona o přestávce vytknout, ale taky bylo jasně řečeno, jak "na to" v druhém zápasu. Lepší hru a opačný výsledek si samozřejmě přáli všichni, nejen hráčky, ale i skalní fanoušci, kteří s námi byli - Mirek, Standa, pan Ševčík, Eva, Laďa, ale i noví - Michal Luňáček (vítáme Tě do fans klubu!!!). Začaly jsme v notně pozměněné sestavě - Lucka (N), Oli (U), Katka a Káťa (B), Renata a Anička (S), Monča (L), na palubovku se ale postupně prostřídaly všechny hráčky. První set přinesl vyrovnaný boj. Obě družstva měla po jednom "menším" 4-bodovém výpadku, který vzápětí smazaly, ale jinak se to mlelo o každý bod. Hrály jsme dobře v obraně, "ochranářské pásmo" kolem Pavlíny už fungovalo bez zmatků, přidaly jsme na servisu. Koncovku jsme sehrály bez chyb - 25:21. Domácí se samozřejmě nechtěly dát. Výpadek našeho útoku jim hned na začátku druhého  setu zajistil vedení 6:1. Přidaly jsme ještě chyby na servisu (celkem 5 zkažených a 4 přímo na libero) a domácí náskok zvyšily až na 20:11. Teprve potom jsme začaly náskok umazávat jistějším a tvrdším útokem. Ačkoliv v úplné koncovce Vendy výborně servírovala, dařil se nám útok z hlavního kůlu a Monča jako libero nedefinovatelně zaútočila bagrem zadem (snad i s otočkou!), set získaly domácí 25:20. O výsledku celého zápasu rozhodl třetí set. Žádná bodová šňůra se nekonala, stav se posunoval pěkně po jednom, po dvou bodech, vyrovnaná hra. Jak se blížila koncovka, na palubovce to samozřejmě "jiskřilo" čím dál víc. Vedly jsme 24:22, ale náš setbol domácí odvrátily útokem Josefovské (č.4). Setbolů bylo nakonec celkem devět, domácí pět, my čtyři. Boj to byl neuvěřitelný, dlouhé výměny, výborné obrany. V hlavě už mi běžel ten prohraný podzimní hrozný tie-break 25:27. Jen to neopakovat, říkala jsem si! Nakonec rozhodlo to, že jsme blokem (Katka + Káťa) zavřely Josefovskou a Renata dvakrát z hlavního kůlu nekompromisně "kopla" - 33:31. Odpor domácích jsme tím definitivně zlomily, poslední set už byl z jejich strany takový odvar. Po vedení 5:2 jsme bodový odstup jen navyšovaly. Domácí nakonec daly pouze 8 bodů ze hry, zbývajících šest získaly našimi chybami na servisu a příjmu. Konečný stav 25:14 tomu odpovídá.

O důležité body se zasloužily: P. Němečková, R. Jelínková, K. Bláhová, K. Sezemská, K. Vykydalová, M. Fröhdeová, O. Pachovská, A. Bartošová, M. Šařecová, V. Svobodová, L. Šimková; realizační tým včetně fans čítal osm lidí - v hale jsme byli v převaze, takže  - jako v domácím prostředí!  A co s tím Černým Petrem? Vypadá to, že zůstane Prostějovu, protože Křenovice hrají doma s Šumperkem (ještě nevyhrál) a dvě vítězství jim 8. místo zajistí. Ale co víte!? Raději počkáme do soboty.