Poslední dvojutkání celé soutěže jsme hrály v sobotu v naší hale, na druhou stranu sítě se proti nám postavily volejbalistky z nejzkušenějších – z Křenovic. Vzájemné souboje bývají vyrovnané, ani tentokrát jsme nečekaly nic jiného. Náš cíl? Potvrdit i v závěru 5. místo, které držíme víc jak polovinu soutěže.
TJ Svitavy – Křenovice 0 : 3 (-25, -14. -21); 3 : 2 (-26, -26, 23, 24, 11); 1. utkání: Naše řady před posledním kolem trochu prořídly, v základní sestavě tak nastoupily dvě dorostenky – Vendula Svobodová na bloku (jindy libero) a Monča Šařecová na účku.. Na nahrávce Renča, smeč Renata s Martinou a druhý blok Káťa. Na začátku jsme byly nejisté v obraně – několik změn v sestavě udělalo své. Navíc jsme kazily servisy a příjem měl do přesnosti hodně daleko. Přesto jsme se soupeřkami držely krok (9:9, 11:12). Za stavu 14:15 jsme střídaly, na nahrávku ze zadních pozic nastoupila Pavlína Němečková. Její tři esa (umístěná podání) a útok Renaty Jelínkové nás posunuly do šestibodového vedení (21:15), které nám mělo zajistit klidnou koncovku. Ale ouha! Stejnou bodovou šňůrou Křenovice srovnaly (21:21), nebyly jsme schopné přihrát servis Šauerové (č.4). Vzápětí jsme vydřely vedení 24:21, ale ani to jsme nezúročily, vlastními chybami jsme set soupeřkám doslova vnutily. Další dva sety byly nejhorší, jaké jsme v soutěži předvedly. Nedokázaly jsme se vyhecovat, vyburcovat, nepomáhalo nic. Hlavy dole, až na výjimky ticho, jedna chyba za druhou. S malou, ale opravdu jen s malou nadsázkou říkám, že soupeřkám stačilo pouze dávat servisy. Ostatní jsme si zvládly samy. Např. do stavu 1:10 v druhém setu jsme „zabalily“ devět míčů!!! Zkrátka a dobře – nevzpamatovaly jsme se, nevyužily jsme šance zahrát si v klidu, bez nervů – pro radost. Nejhorší podle mě je, když se samy porazíte. A to se nám stalo. Utkání netrvalo ani hodinu a já děkuji všem věrným příznivcům, že s námi vydrželi. Ty poznámky z hlediště já sice dole neslyším, ale jako bych je slyšela. Že se tak dokážeme rozložit, no škoda psát!
2. utkání: Soupeřky chtěly hrát co nejdřív, my samozřejmě ne. Měly namířeno na hokej do Brna, fandit Kometě, my jsme se ale potřebovaly dát se „do kupy“. (Tak nevím, asi to ta Kometa s Ústím prohrála kvůli tomu, že v hledišti chyběly jejich fanynky. ) Odhodlání a snaha napravit ranní výbuch tady byla, no přece si takhle nezkazíme závěr sezóny!!! Sestava stejná, na nahrávce v každém setu střídala do zadních pozic Pavlína a na liberu si křest v lize odbyla další dorostenka - Zuzka Odvárková. (Kdo by řekl, že si Renča zahraje s cérkou i ligu!) Kdybych měla popsat první čtyři sety, čtyřikrát bych opakovala to stejné. Do poloviny jednotlivých setů vždy jedno družstvo (střídavě) odskočilo o několik bodů, ale druhá strana se stejnou pravidelností stav korigovala, dotáhla se. Druhá polovina setů, to byly přetahované o každý bod a vynervované dramatické koncovky. I když se nám nadále nedařilo, jak bychom si přály, tak rozhodně jsme bojovaly, pomáhaly si v obraně a útokem se snažily soupeřky zdolat. Náš útok ležel především na smečařkách na hlavním kůlu, soupeřky to věděly a obranu tomu přizpůsobily. Naše blokařky měly k útoku velmi málo šancí, to je náš handicap. Dařil se nám servis – nekazily jsme, daly několik es, křenovické hráčky nepřihrávaly přesně. Koncovky byly jako v hororu. První dva sety – shodně jsme je oba prohrály 26:28. Tentokrát nás to ale nezlomilo, následující dva sety jsme vyhrály stejně těsně my 25:23, 26:24. A byl tu tie-break!!! Sedmý v soutěži a dosud jsme všechny prohrály!!! No přece aspoň ten poslední vyhrajeme, ne? Body přibývaly po jednom, výjimečně dva – ale na obou stranách. Soupeřky jsme zlomily až v úplném závěru, vedly jsme 12:11 a třemi body zápas vítězně ukončily! Radost veliká, úspěch zasloužený, dobrá škola pro mladé hráčky, zocelení nervové soustavy těch zkušenějších, …
Sečteno, podtrženo – v konečné tabulce nám patří výborné 5. místo!!!
Děkujeme všem, kteří jste nás chodili povzbuzovat!!! A v říjnu Vás zase budeme v hale vyhlížet!!!