Ze začátku to byla hrůza, ale nakonec se z toho vyklubal super pocit

Před necelým rokem se připojila k ženskému áčku v rámci přípravy na další sezónu. Druhá liga v novém působišti pro ni byla jistě výzvou. Aklimatizace trochu trvala, ale místo v základu si nakonec našla (absolvovala kolečko blok, smeč, účko a zakotvila opět na "svém" bloku). Jaké to "u nás" je z pohledu nováčka v týmu?

Jméno: Kamila Vykydalová
Družstvo: TJ Svitavy, Sokol Letovice
Post: blok
Ročník narození: 1983
Výška: 171 cm

Jaké byly tvé volejbalové začátky (kdy, kde, trenér)?
Volejbal jsem začala hrát asi v deseti letech. První se nás ujal pan Vladimír Stejskal. Hráč „zlatých časů” volejbalu v Letovicích. Po něm nás převzal jeho spoluhráč, můj tatínek, Zdeněk Vykydal :-). Byly jsme první ženské družstvo v Letovicích, které hrálo oficiální soutěž. Skvělá parta puberťaček :-), vzpomínám na ty časy strašně ráda. Minulý rok jsem se chtěla pokusit o comeback, ale bez úspěchu :-(. Jediný nadšenec, který vydržel, jsem já :-)

Vývoj volejbalové osobnosti vzhledem k postům (co nejoblíbenější)?
Ač patřím k menším hráčkám v soutěži, vždycky to byl blok. Jakmile jsem se pokoušela o jiné posty, vždycky mě trenéři rádi vrátili zpět.

Tvůj největší sportovní úspěch?
V dorostenkách jsme byly 2. v krajské soutěži, měly jsme postoupit do celorepublikové soutěže (doufám, že si to dobře pamatuju:-). Většina dorostenek, ale odrostla do žen a realizace nebyla možná. Získaly jsme ocenění kolektiv roku města Letovic.

2007/2008 vítězství KP I. s týmem USK Pardubice, liga nám utekla o pár míčů.

2008/2009 vítězství KP I. s týmem USK Pardubice, postup do 2. ligy, které se po společné dohodě, hlavně díky nedostatku hráček (mateřské povinnosti), nekonal. Já jsem tento rok trávila v Letovicích, takže by dojíždění do Pardubic bylo hodně složité. S účastí ve 2. lize jsem vůbec nepočítala a pocitově jsem si ani nebyla jistá, že bych ji chtěla hrát. Po pozvání do kolektivu holek ve Svitavách a po prvních trénincích jsem své rozhodnutí změnila. Bylo to hlavně díky tréninkům, které měly hlavu a patu, vedení družstva a holky mě taky mezi sebe přijmuly v pohodě. I když úplně lehké zapojení to nebylo, pletla jsem se pod nohy a dělala kopance na hřišti. To všechno celé družstvo ustálo. Děkuji za to a doufám, že jim to budu schopná tuhle sezónu vrátit. Budu se snažit! K úspěchům počítám i účast v této soutěži.

2008/2009 5.místo v AVL v celorepublikovém finále.

Kdo z oddílu se ti herně nejvíce líbí?
Na tuto otázku existuje jen jediná možná odpověď, Renča Jelínková :-). Je mi líto a myslím, že je velká škoda, že s náma tuto sézónu hrát nebude. Dalšími komplexními hráčkami, na které je radost pohledět, jsou Katka Bláhová, Katka Sezemská, bez kterých by družstvo nebylo takové, jaké je. Mlaďošky se stále zlepšují a každá má něco, čím se mi líbí a v čem vyniká.

Co bys označila za svoji největší přednost a naopak slabinu?
Přednost: zápal pro hru.
Slabinu: ať to hodnotím, jak to hodnotím, asi ten útok :-) a nevyrovnané výkony.

Jaké tréninkové cvičení tě nejvíce baví a které bys nejradši úplně zrušila?
Mě baví všechno, když mám tu správnou energii, chuť a náladu :-). Ráda jedu po tréninku domů s pocitem, že jsem se pořádně unavila a propotila triko. To je super!

Čeho si ceníš na svém trenérovi?
První, co mě napadlo, je Ilčina ráznost :-), pro mě je přirozená autorita. Dále si cením vytrvalosti, objektivnosti a toho, že si stojí za svými názory.

Oblíbená hudba?
Lucie, Chinaski, Divoký Bill, Queen, Green Day a jim podobný styl. Ale miluju i starý dobrý vály.

Jaký se ti líbí kluci/holky?
Vyhraněnou představu jsem nikdy neměla. Zkušenosti ale napovídají, že se mi líbí vysocí chlapi a žádný pápěrky :-).

Provozuješ i jinou sportovní činnost než volejbal (jakou)?
Volejbal vždy byl a ještě snad nějakou chvíli bude na prvním místě. Jako doplněk si ráda zahraju squash a zajdu na rychlejší aerobic. Kdyby byl čas, ráda si zahraju cokoliv, kromě fotbalu a florbalu, na to nemám buňky.

Co na sebe prozradíš ze soukromí (rodina, práce…)?
Není to nic zajímavého. Bydlím v Letovicích, kde se mi líbí. Mám zde celou rodinu a pár výborných přátel, kterých si moc vážím. Doma mám dva miláčky. Jednoho čtyřnohého Endíka (jezevčík) a dvounohého Michala :-).

Jaké téma jsme vynechali a ty bys o něm ráda pohovořila?
Máš to Páji zmáknutý, nic dalšího mě nenapadá.

OTÁZKY JEN PRO TEBE

Ve Svitavách máš za sebou svou první sezónu. Jak se ti u nás líbí? Co bys pochválila a co bys třeba (po zkušenostech z Pardubic a Letovic) doporučila? Nebo nějaká perlička?
Jsem u vás spokojená v každém ohledu. Pochválila bych přístup trenérky i hráček. Líbí se mi, že každá bojuje o své místo, že se snaží, jak to jde. Nikdo neřekne: „to se mi nechce dělat” . Líbí se mi, že je zde (i když pár) skalních lidí, kteří se o volejbal starají a dělají pro něj první poslední.
Co se týče kolektivů, ani jeden se nedá srovnat, každý je úplně jiný, i když ženský jsou ženský :-) Postřeh, v tom smyslu, co je malinko špatně, mám jediný. Málo se zde společně paří. Chápu ale, že každá máme svoje povinnosti, aktivity a času pro trávení společných chvil není moc. Možná jedno dvě pivka po zápase by byly možný, co?

Jak jsi spokojená s úrovní soutěže? Splnila 2. liga tvé očekávání?
Hra je na nejvyšší úrovni, kam jsem dosáhla, jsem spokojená. Velké rozdíly ve výkonnostech byly snad jen u prvního a posledního družstva v tabulce. Ostatní jsme na domácí půdě dokázaly porazit. Konkurence je ale velká.

Pro příští sezónu to vypadá na výrazné omlazení kolektivu, budeš patřit mezi nejzkušenější hráčky. Co očekáváš od soutěžního ročníku 2010/2011?
No jo, už nejsem nejmladší :-) Očekávám velké boje, delší výměny, o malinko větší psychickou náročnost. O to větší radosti z vítězství, úspěchů a dobrých konců! Můžu se ale mýlit a posilovnou a pilnými tréninky dosáhneme razantnějších útoků a snazších bodů.

Souběžně s krajským přeborem jsi hrála také amatérskou volejbalovou ligu – kde, za jaký tým a s jakými úspěchy?
Hrála jsem brněnskou 1. ligu s týmem Traktorová liga Rebešovice. Minulý rok jsme vybojovali 5. místo na celorepublikovém finále. I když nejde smíšený volejbal srovnávat, s ženským volejbalem, pátého místa si dost cením. Ten rok i roky předtím jsme byli super parta bojovníků a lidí, kteří si umí na hřišti udělat radost, hrát s nadšením a touhou po vítězství. To jim samozřejmě vydrželo do teď.

Tvé studium se chýlí ke konci, jaké jsou další plány?
Studuji Farmacii na UK v HK. Tento rok končím a jedna moje kamarádka mi s úsměvem naznačila, že do školy chodím už 21 let :-) Což je hrůza. Před Farmacií, jsem ukončila bakalářské studium biochemie v Pardubicích, a pak jsem se rozhodla, že půjdu ještě zkusit Farmacii. Teď mi dochází síly a největší moje přání je, ať už to mám za sebou. Plány mám, doufám, že je budu moct co nejdřív realizovat, ale nechci to zakřiknout, takže nic neprozradím :-) Do práce se těším jako nikdo na světě :-)

Máš takový specifický smečařský styl…to tě učil tatínek? :-) Což mi připomíná, že jsi před sezónou slibovala bouřlivou podporu fanklubu (jenomže to je samá zabijačka, oslavička, dřevo, seno… ). Tak snad se dočkáme letos…?
Tatínek mě tento styl neučil, ani jsem po něm smečařský styl nezdědila :-). Vůbec nevím, kdy a jak jsem k němu přišla. Myslím, že ho nemám od začátku. Byla jsem na něj upozorňovaná až cca v 17 letech, kdy se mě snažili všemožně přeučit. Jak je vidět, pokusy byly neúspěšné :-)
Omlouvám se za sliby ohledně mého fanklubu :-). Předpokládala jsem, že když jsou Svitavy o dost blíž než Pardubice, budou jezdit častěji. Nebylo to podle očekávání, ale mamka mě neviděla hrát od žákyň a přijela dvakrát. Byla nadšená z atmosféry, a i když není volejbalový odborník a volejbalu moc nerozumí, líbilo se jí to. Za to jsem ráda. Omluvou pro ně je, že kdo zná naši rodinu, uzná, že každý člen je neustále velmi zaneprázdněný :-). Troufám si říct, že slovo nuda neznáme.

Co vzkážeš fanouškům svitavského volejbalu a čtenářům oddílových webových stránek?
Děkuji jim, že chodí v hojném počtu na zápasy. Nikdy jsem před větším publikem nehrála, ze začátku to byla hrůza, ale nakonec se z toho vyklubal super pocit. Jsou sedmým hráčem na hřišti, to bez debat. V domácí atmosféře hrajeme nejlíp. Choďte dál, budem se snažit vás nezklamat a předvádět hezký volejbal!

Děkujeme za rozhovor.