"Za post nahravače vděčím tátovi..."

Jméno: Sabina Roubalová
Družstvo: ženy A
 Post: NAHRAVAČKA
 Ročník narození: 1989
 Výška: 170 cm
 

Od letošní sezóny nová posila týmu. Přišla k nám od našich největších soupeřů, z Lanškrouna. I přes to jsme ji přijaly s otevřenou náručí :)

 Jaké byly tvé volejbalové začátky (kdy, kde, trenér)?

Volejbal jsem začala hrát v 5 letech, v klubu VO TJ Lanškroun (tehdy ještě VK Lanškroun) a trenérem byl Jiří Roubal.

 Vývoj volejbalové osobnosti vzhledem k postům (co nejoblíbenější)?

Začínala jsem na smeči, ale to trvalo velice krátce a potom jsem se začala specializovat především na nahrávku a také na libero. Nakonec mi zůstal post nahrávačky a jsem na to patřičně pyšná, jelikož to má v rodině jistou tradici a hlavně nahrávač je podle mě ten, kdo udává rytmus a styl hry. Za to že dnes můžu na tomto postě hrát, vděčím tátovi, který byl sám úžasným nahrávačem a hodně toho pro mě udělal.
 

Tvůj největší sportovní úspěch?

Od starších žákyň jsem hrála první ligu a kromě mnoha zahraničních turnajů například v Itálii, v Rakousku, na kterých jsme se umisťovaly na stupních vítězů, si nejvíce cením toho, že jsem se v roce 2006 stala mistryní republiky v beach volejbale.

 Nejdůležitější osoba na hřišti obecně?

Podle mě je nejdůležitější osobou jednoznačně nahrávačka, která by měla celou hru řídit a rozhodovat o tom jaké kombinace se budou hrát a taky libero které zase řídí celou obranu.

 Sleduješ dění v oddíle? Kdo se ti v současnosti herně nejvíce líbí?

O dění v oddíle se samozřejmě zajímám. Ve Svitavách jsem zatím jenom krátce, a tak se ještě pořád dozvídám některé nové věci. Momentálně se mi nejvíce líbí Kateřina Bláhová. A to proto, že na mě působí jako velice univerzální hráčka, ale hlavně mi připadá neuvěřitelně zapálená pro hru, a to je myslím to nejdůležitější.
 

Co bys označila za svoji největší přednost a naopak slabinu?

Moji předností je určitě to, že nepociťuji žádnou nervozitu ani ve vypjatém stavu, a taky to, že nikdy neberu na hřiště osobní problémy. Naopak slabinou je výbušnost a neskutečná touha vyhrát, která mi občas přidělá problémy u rozhodčích a někdy i u spoluhráček. Můj táta mi vždycky říkal, jestli budeš druhá nebo stá to je jedno, počítá se jenom první místo a já se tím řídím dodnes, a proto občas dokážu být na hřišti pěkně protivná.

Co ty a smečovaný servis?

Skákané podání umím, ale myslím si, že mám lepší podání ze země. Jaký styl podání zvolím, se vždycky rozhodnu až ve chvilce, kdy mám podávat a to hlavně podle dosavadního příjmu a postavení soupeřek.

Jaké tréninkové cvičení tě nejvíce baví a které bys nejradši úplně zrušila?

Beru tréninky tak, jak jsou, a neřeším, co mě baví a co ne. Trenér je pro mě autorita, která rozhoduje o tom, co se bude dělat a co ne a to respektuju.

 Čeho si ceníš na svém současném trenérovi?

Když jsem Ilonu poprvé viděla, myslela jsem si, že neumí zařvat, a to mě trochu děsilo, protože jsem ten typ hráče, který potřebuje pevnou trenérskou ruku. Za tu dobu, co jsem ve Svitavách, jsem ale poznala, že dokáže být tvrdá a hlavně že chce být nejlepší a dosahovat maximálních výsledků a toho si vážím.
 
 JINÉ
Oblíbená hudba?

Nikdy jsem neměla oblíbenou hudbu. Dokážu poslouchat všechno od klasiky až po techno pokud se mi to líbí.

Jaký se ti líbí kluci/holky?

Už je to dávno kdy jsem měla vyhraněný typ kluka, který se mi líbil a byl to samozřejmě ten, který měl blond vlasy, modré oči a hlavně svaly :). Momentálně vyznávám jiné hodnoty, jako je třeba upřímnost nebo vlastní názor, ale kdo ví, možná se jednou vrátím ke svalům :)

 Provozuješ i jinou sportovní činnost než volejbal (jakou)?

Velice ráda lyžuju a jinak občas běhání ( to jenom s kamarádkou, která je velice úspěšná běžkyně a neustále mě přemlouvá ), brusle a kolo.

 Jaké téma jsme vynechali a ty bys o něm ráda pohovořila?

Jediné, o čem bych se z hlediska volejbalu ráda zmínila, je takové malé poděkování, které by mělo patřit tátovi, který mě trénoval třináct let a naučil mě všechno, co umím. Vždycky na měl byl hodně tvrdý, nejednou mě donutil k slzám a já sem si po každém tréninku říkala, že už tam znova nepůjdu. Bohužel až teď s odstupem času vidím kolik toho pro mě udělal a jsem mu za to strašně vděčná. Jsem člověk, který nerad přiznává chyby a omlouvá se, a tak si nejsem jistá, jestli budu někdy schopna za ním přijít a říct mu, že měl pravdu. proto jsem ráda, že to můžu říct a poděkovat mu tady, neboť je to pro mě o moc lehčí.

OTÁZKY JEN PRO TEBE
 Prozraď nám, kde studuješ a co studuješ?

Studuju na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně.

Jak se cítíš ve svitavském ženském týmu? Zvykla sis rychle?

v týmu se zatím cítím docela dobře. pořád poznávám jednotlivé hráčky, ale jinak myslím, že jsem si zvykla rychle.

Máš svoji ukecanost v genech nebo ses ji naučila :)?

Aha, tak tuhle otázku jsem přesně čekala. Je to asi v genech, rozhodně v naší rodině nenajdete někoho zakřiknutého. Pomáhá mi to v tom, že nikde nemám problém najít si kamarády, vždycky si mám s kým pokecat, a to bez ohledu na to, kolik mu je let. Nicméně sama se sebou bych asi nevydržela, protože dva tak ukecaný lidi, jako jsem já, spolu být rozhodně nemůžou. :)

 

 

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll