Všichni dobře víme jaké bylo poslední dny počasí či spiše slota. Pro venkovní volejbal nehratelné! Smůla se nevyhnula ani našim úspěšným přípravkám a tak se mezi trenéry a kauči dohodlo, že se odložené kolo odehraje v České Třebové na dlouhé síti v tělárně. Že to bylo na pohodu dobře poslouchejte.
Sraz Jestřábů namíchaných do Aligators byl na nádraží v 15:35 (raději dříve než později, když to jede 15:49) . To samozřejmě neplatí pro Petra. Ten už vyjížděl z Brna stejným vlakem v 14:44! Přilítl jsem svým vozem před nádražní budovu a pod hodinama stál jediný hráč z 18-ti přihlášených. Celkem málo na pět tříčlenných družstev. S klidem bosenského odstřelovače jsme vešel od haly. Zde se dělilo šest lidí o kartičky s Pokemónama. Zbytek si hrál venku na kolejích. Zkrátka vše v normě.
Vlak Macocha zde byl na čas a z poštovního vagónu na nás z okna mával Máza. Tenhle vlak je fičák, tady si na chvilku zatáhnout rolety, tak se jeden vzbudí na Smíchově. A ještě jeden Elvisův postřeh. Tady se nemusí, jako v autě, točit nějakým kolečkem a verglovat klackem, aby to jelo. Jede to naprosto samo a ví, kde to má zastavit!
V tělárně jsme si vyžrali pár připomínek, o pozdním příchodu, ale zatím musíme jezdit podle jízdních řádů. Jednou až nás bude jako Bangladéši pojedeme svým vlakem a v kolik hodin budeme potřebovat.
Rozcvička probíhala již v nádražní hale na eskalátorech. Zde mají naši hopánci takovou nepsanou soutěž, kdo vyběhne a zároveň se sveze na tomto hejbadle víckrát. Nebyl jsem rozhodčí, ale přišlo mě, že to byl někdo od Siekierů. V hale bez dlouhého rozehrávání se začalo naostro hrát. Byla připravena dlouhá síť a pod ní tři hřiště pro hru tři na tři. Balóny k zapůjčení u pořadatele. Zápasů bylo hafo a tak si kluci zahráli haba kuk. Někdy byli naštvaní, jindy skákali jako kdyby vyhráli v Chanci. Byl jsem potěšený z těch co jsem delší dobu neviděl. Dělá jim tahle hra radost. I Elvis si přišel na svoje. Během nenápadného kaučování měl ještě nenápadněji puštěné livescore u zápasu ČR - Finsko. Všichni víme o co v tomto zápase šlo a taky víme, že jsme inkasovali v první minutě! Nejen hráči, ale snad i míče ve vzduchu zůstaly stát, když jsme vyrovnali (umím řvát jako když na nože bere - jednou jsem po vsázce rozbil sklenici hlasem, ale o tom až jindy pozn.aut.). Přestálo se prodloužení a my vyhráli na nájezdy. Měl jsem radost jako blázen co mu dají zrcátko.
Přeci jen jsem nebyl spokojen se vším. Z kurtu, kde hrálo naše Áčko jsem s Petrem zaslechl větu: "Vše pod kontrolou!" Stav byl pro nás neutěšený a zkoušela se tzv. stíhací jízda. Naši si byli jisti snadnou výhrou nad lehkým soupeřem. Set se prohrál. Toho si všiml pan Vašina, jež nosí tabulku zápasů v hlavě začal spílat, že tímto neočekávaným výsledkem asi jeho kluci spadnou do skupiny Bé. Naše "jedničky" vyhráli ve zkrácené hře. Nám ujel předchozí vlak a my přijeli za pět devět domů! No už však víte: VŠE POD KONTROLOU!"