Ne jenom volejbalem je člověk živ, proto zasloužená odměna po dobře rozehrané polovině soutěže přišla mužským složkám k duhu. Vybrala se návštěva vinného sklípku v Moravském Žižkově. Osazenstvo jelo všechno a tak nás bylo haba kuk. Proč zrovinka do Moravského Žižkova? Tož to je taková chvilečka na vypravování.
Pradávno tomu, asi tak pětadvacet let za hlubokého míru jsme s Alešem Křičkou vyrazili na Moravu do sklepa na víno. Měl v této obci kamaráda ze školy. Posléze se zjistilo, že dotyčný žádný sklep nemá a proto jsme šli k nějakému Jendovi Konečnému. My Svitaváci, zvyklí pít výborná ovocná vína, která jsme kupovali v zelenině na různé akce, tedy hlavně pro uvolnění vždy přítomných děvčat, jsme se do koštovačky obuli jak se patří. Vyznali jsme se ve víně jako koza v petrželi a kdyby nám Jenda tenkrát nalil tekutej térpapír, tak jsme ho vypili a ještě chválili. I přesto, že nám říkali Čížci, začal jsem jezdit do této obce častěji. Z vinaře Jendy se stal kamarád, naučil mě o víně vypravovat a již si nedovedu představit a stejně tak i chlapi z volejbalu, nějakou akci bez jeho výborného vína.
Určitě si zaslouží pár řádků na našich stránkách. Jeho vinařství je malé rodinné. Obhospodařuje několik vinic na tratích Slovenské, Stará hora a Pod vinihrady. Po celou dobu své vinařské existence se snaží citlivě využívat dostupných moderních poznatků o pěstování, zpracování a následné manipulaci s vyrobeným vínem s ohledem na tradiční postupy. Výsledkem jeho snažení je vysoké hodnocení na G.P.Vinex , Vinium Juvenale a vědí o něm i v Jižní Americe! Jeho přáním při pěstování vinné révy je zachycení stopy krajiny a místa svého původu. Když od něj ochutnáte například Veltlínské zelené, vyrůstající z jílovitých půd se svojí osobitou kyselinkou, jež se dá konzumovat i jako mladé víno a hodící se k celé škále pokrmů a hlavně ke studeným masům, to teprve pak pochopíte proč v nás jméno Moravský Žižkov a Jenda Konečný vzbuzuje nepřekonatelnou touhu okamžitě sednout do auta fičet co nejrychleji do země zaslíbené. Snad bude moje vyznání malou odměnou za jeho práci, kterou pro nás za ty roky udělal. Ať se Ti nadále daří, Jeníku!
Moravský Žižkov
Malebná vesnička Moravský Žižkov leží v severní břeclavské části mikroregionu. Rozlehlá a lidnatá vesnice se rozkládá v mělkém údolí na pravém břehu Prušáneckého potoka. Území bylo osídleno již v neolitu, lákal lid různých ras k osídlení, protože poskytovalo dobré životní podmínky. V cihelně nad rybníkem bylo například objeveno sídliště i hroby kultury lužické i sídliště kultury mohylové. Obec vznikla v roce 1731 na popud inspektora lichtenštejnských panství Jana Maxmiliána Žižky, sídlícího tehdy v Břeclavi. Od něho také nová obec odvodila své jméno. Byla položena podél cesty vedoucí z Velkých Bílovic do Prušánek, od níž se uprostřed vsi odpojovala cesta do sídla panství – Břeclavi. Okolí Žižkova tvoří rozsáhlé ovocné sady, které zjara celý kraj rozzáří světlými barvami. Také nedozírné vinice patří k tomuto úrodnému kraji. Zvláštností obce je Žižkovský rybník, který leží přímo ve vesnici. Několik litinových a zděných křížů z 19. století, socha sv. Jana Nepomuckého a kaplička sv. Floriána, která je ukryta v parku v centru obce.
Mohutné stromy, tvořící v letních dnech příjemný stín, vybízejí k odpočinku a rozjímání. Na park navazuje majestátní budova základní školy, která oslavila již 71 let svého působení. Dne 13. února 2003 byl obci slavnostně předán dekret o udělení znaku a praporu. Živá folklórní tradice se stále udržuje o hodech, které se konávaly vždy třetí zářijovou neděli. 17. srpna 2002 však byl v obci vysvěcen nový kostel Panny Marie Vítězné a právě na toto datum byly na přání občanů hody přesunuty. Mohutná stavba kostela se stala novou dominantou obce. O toto dílo se zasloužili především sami obyvatelé, kteří svými penězi a prací přispěli měrou nejvyšší k dokončení celé náročné akce. I když o volný čas je na vesnici nouze, najdou si občané chvilku pro své záliby. Obec je známa svou tradicí ochotnického divadla (divadelní soubor „Šejkspír“), mužského a ženského pěveckého sboru. Působí zde hasičský sbor, oddíl kopané, myslivci, taneční kroužky a mnoho dalších. K tomuto vinnému kraji patří samozřejmě také nádherná zákoutí vinných sklepů. V srpnu se zde slaví tradiční „Zarážení hory“, což je velká slavnost vinařů obce. Usměvaví lidé, kteří udržují s láskou lidové tradice, jiskřivá vína, sluncem provoněná zem … to vše patří k této obci.
Bez fotografií ze společné akce by to asi nešlo. Bury se ujal fotografování a já tedy s jeho svolením mohu publikovat nějaké jeho momentky. Čtenář samozřejmě promine, že nezveřejním úplně všechny, ale rozmazanost, rozostřenost snímků, nedostatečné světlo a jiné pádné důvody neumožňují tuto prezentaci celou …
Čížci ve vinném sklípku s Jeníkem
Švéd si rozverně vypravuje s kuchařem
Золотая молодежь - Zlatá mládež