Akce a činnost

(Podívejte se na fotky - přidány ke 3. dni!!!)

Neděle - tak přece nebudeme tak tvrdí! Tréninky šidit nemůžeme, tak jsme aspoň o chvíli posunuli budíček. Pochvaly jsme se ale nedočkali, to bychom snad museli budit až kolem jedenácté, aby si toho naše berušky vůbec všimly. V konzumu jsme byly s Barčou moc brzy - ještě bylo zavřeno. Tak jsme zaujaly místo před vchodem. Tím jsme přiměly vystoupit z aut další zájemce o čerstvé rohlíčky a ejhle, hned byla fronta, no jen frontička!

Ve stejný den jako hoši (15.8.) odjely na "svoje" soustředění také děvčata z přípravek (ty starší). Jejich týdenní základnou se stal pěkný areál výprachtických volejbalistů. Tři hřiště a jedno tenisové navíc, ubytování (sparťanské!) cca pro 30 lidí, kuchyň (Melda by asi chtěl měnit), jídelna, nedaleko "stravovna" asi jako v Kovexu, tělocvična, ..., to všechno máme k dispozici. Kolona aut maminek a tatínků berušky přepravila v podvečer na místo. Standa Svoboda dopravil provijant a vše ostatní, navigovala ho Barča Smělá, prý aby nezabloudil! Děvčata dostala jediný úkol - uhnízdit se. A tak se vybalovaly podušky, karimatky, natřepávaly spacáky, polštářky a postupně se zjišťovalo, co kdo zapomněl.

Takže podáváme druhé hlášení z Hošti. Den jsme započali vydatnou snídaní (rohlík s paštikou či marmeládou). Hned nato jsme začali s tréninky, konkrétně ml. žáci až kadeti. Po nás na kurty nastoupili junioři. St. žáci začínali opakováním a zlepšováním techniky, zatímco ml. žáci zdokonalovali odbití vrchem. Z hřišť jsme odcházeli se smíšenými pocity. K obědu jsme si dali exkluzivní čínu s rýží od pánů šéfkuchařů Mazlíka, Sekkiho a A. Leinwebera. Následoval polední klid, po něm ml. žáci hráli, mezitím si st. žáci společně s juniory užívali modrou touhu (posilování s medicinbaly). Poté se část z nás odebrala na fotbal místního týmu s Krhovou. Prohráli 2:1. Po fotbale šli trénovat st. žáci a junioři.

Myslím, že jsme se letos po dobu našeho soustředění s informovaností o dění na hošťálkovské základně docela pochlapili. Přesto chybí zakončení - závěr.

Tímto článkem se ještě vracíme k dívčí Hošťálkové, kterou uzavřel v poslední tréninkový den turnaj HoštiMixy. Z názvu je patrné, že se jednalo o smíšený turnaj napříč všemi zúčastněnými věkovými kategoriemi. Družstva byla nalosována trenéry ještě v pátek večer, v sobotu ráno se šlo hned na věc. Celkové výsledky nejsou podstatné, turnaj se velmi vydařil, výsledky byly velice vyrovnané.

Takže podávám první hlášení z Hošti. Po lehce prodloužené cestě kvůli koloně u Valašské Meziříčí jsme dorazili na místo, vybalili a pustili jsme se do přípravy chalupy a zámečku na pobyt. Okolo sedmé hodiny jsme se společně s Meldou pustili do prvního tréninku. Po večeři ze sladkého domova jsme se usídlili ve společenské místnosti a probrali základní pravidla chování v chatě a na zámku.

Už je to tady !!!  Už je to tady! Po týdnech příprav zvedá tento pátek kotvy chlapecká složka a od juniorů / mužů po mladší žáky míří do země Nebeské… Je to neuvěřitelné, ale letos již patnáctý ročník.

Ráno jsem se zase „vlnila“ autem po hošťálkovské magistrále mezi kravínem a základnou a obratně se vyhýbala stavitelům, technikům a architektům z veřejně prospěšných prací, kteří stavějí a opravují místní chodníky slávy. (Místa na něm už máme zamluvené!) Že zaberou někdy i polovinu silnice, to evidentně neřeší.

Jednoznačně krizový den! Po poledním klidu konečně došlo i na společné focení, přece musíme vědět, kdo se letos Hošťálkové zúčastnil, ne? Poslední otázky: „ Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je v zemi zdejší, kdo je v zemi nejkrásnější“, byly zodpovězeny, všem to bylo jasné! A foťáky cvakaly a cvakaly. Večer jsme se ale dověděli, že jsou všechny fotky skoro příšerné, protože na každé z nich se některá sama sobě nelíbila.