Z úterního (17.11.) bohatého volejbalového programu v hale chybí už jen informace o KP st. žákyň. I ony - svátek, nesvátek - bojovaly o soutěžní body. V hale to bylo tentokrát opravdu parádní, tak nějak si atmosféru při žákovských utkáních představuju. Holky a kluci se pěkně potili na palubovce, fandící rodiče, kamarádi, známí a v úterý jako bonbónek i juniorští reprezentanti ČR v hledišti - co víc si přát? Myslím, že kluci hlediště moc neřeší, ale děvčata? Přítomnost tolika šikovných volejbalistů je asi trochu (i víc než trochu!) chvílemi vyváděla z míry. Na to si ale určitě zvyknou. V repre budou taky hrát před plnými triibunami, ne? Našimi soupeřkami byly v úterý nejdřív Česká Třebová, pak Letohrad.
TJ Svitavy - Sokol Česká Třebová 3:0 (22,13,6); Hned na začátku jsme soupeřky zaskočily dobrým servisem a připsaly jsme si důležité body. Aspoň trochu to rozptýlilo nervozitu, která byla na naší straně hřiště cítit, i vidět. Potom už jsme si hrály "svoje". Nedařilo se nám tentokrát moc na nahrávce, ale v ostatních herních činnostech jsme tyto výpadky nahradily. Ani v jednom setu nedošlo na nějaké drama, vyšší čísla na ukazateli byla pořád na naší straně. Poslední set se třebovská děvčata úplně zlomila, nekladla žádný odpor. O naší výhře jsem nepochybovala ani vteřinu, taky to tak dopadlo - 3:0.
TJ Svitavy - Orel Letohrad 0:3 (-16,-21,-22); Bylo to zpackané utkání od začátku do konce. Stačila na nás jediná hráčka, my jsme se v podstatě hned v úvodu "složily". Někdy to tak prostě je, že se nedaří nikomu a nic, a nás to potkalo v tomto střetnutí. To mi ani tak nevadilo, stane se to i v budoucnu jistě vícekrát. Ale vadila mi odevzdanost, s jakou jsme celý zápas odehrály. Neviděla jsem snahu poprat se s tím, "něco" udělat, trochu se naštvat, ... Na hřišti bylo ticho - už aby byl konec. A byl brzy. Vidím jediné řešení - příště porážku letohradským žákyním vrátít.
Hrály - obě utkání: V. Tmejová, A. Janoušková, B. Smělá, T. Kissová, D. Křivková, K. Prokopová, B. Šimková, D. Antošová.