Smolný víkend v Praze

Poslední adventní víkend strávily juniorky v Praze. Nikoliv na výletě po vánočních trzích a atmosféře, ale hrály zde 2. kolo Českého poháru. V domácí atmosféře vybojovaly postup mezi nejlepších osm týmů v ČR. Tým, který se během měsíční pauzy formoval, vypadal výkonnostně velmi dobře. S postupnými komplikacemi se však "dream team" rozpadal a nakonec jsme dohrávali v šesti lidech bez možnosti střídat.

Do týmu se chtěla vrátit Kačka Kociánová, která již tři sezóny hraje v Prostějově extraligu. Ženský nám uvolnily Sáru Benkovou, k tradiční sestavě tak měly přibýt dvě vyšší hráčky s výborným blokem a útočným potenciálem. Bohužel však nemohla odjet ani jedna Veronika, Kačka sice odjela, ale sotva si sáhla na míč a víkend proležela v nářaďovně s angínou, další rána pak byl prsteníček Lucky Dědkové, který vyřadil ze hry poslední možnost střídat a hrát s liberem. K dispozici bylo již jen šest hráček, přičemž zcela fit byla jen Radka a Míša. Bez váhání nazývám tým sbírkou zvadlejch růží...

V prvním zápase jsme zaskočili Kralupy, když jejich lavička musela být rychle střídána holkami ze základu, nahraný náskok nám k vítězství nestačil. Do tabulky žádný bod, ale projev týmu byl dobrý!

Ve druhém utkání se postaráme o největší překvapení turnaje - porážíme vítěze 1. kola ČP Vysočinu. V prvním setu nás soupeřky asi podcenily a ani velký finiš jim nepomohl, druhý set nás pak vrátily rychle nohama na zem. Tiebreak začínáme výborně, vedeme o pět míčů a nedopustíme soustředěnou hrou žádné komplikace. Vítězíme a jako jediný tým v turnaji pokoříme vítěze i 2. kola ČP.

Následně však výkonnost týmu začne klesat, ještě porazíme Benešov, ale ztrácíme set, začínají se projevovat zdravotní omezení, proběhne výměna nahrávaček a přihrávajících smečařek poté, co Kiki a Loukič odjíždějí domů a přijede Markét s Míšou.

S Českou Třebovou a Španielkou již taháme nohy, soupeři nás přehrávají. S šesti hráčkami moc nejde točit, naší největší slabinou je bezzubost na útoku.

Do druhého hracího dne musíme něco změnit, malá šance na udržení stále je. Zkusíme na nahrávku posunout Míšu, Markéta jde útočit. V prvním setu se Střešovicemi máme problémy s přihrávkou. Míša však na náhře funguje, čili tak hrajeme dál. Se Střešovicemi však neuhrajeme ani bod a naše šance jsou pryč.

S Juniorem Brno tak již o nic nejde. Soupeř nechává sedět "naši" známou vysokou smečařku s číslem 4. V prvním setu nás přehraje ve všech herních činnostech. Do druhého však vlítneme, potrápíme servisem a sedmibodový náskok je náš, prostřídání smečařky s číslem 4 na tom nic nemění. Tiebreak rozehrajeme výborně, vedeme 13:8, kazíme servis a dotáčíme tak pro nás téměř nebránitelnou čtyřku na síť. K tomu stojíme opět v postavení, ze kterého se nejhůře dostáváme. Prohráváme 15:13... ach jo, reparát nevyšel.

Další kolo se bude hrát první víkend v březnu. My ho odehrajeme ve druhé osmičce, snad již v plné sestavě s ambicí na postup mezi nejlepší. Odehrály jsme pěkné zápasy proti silným soupeřům ve velmi mladé sestavě. Družstvo má velký potenciál, jen je potřeba mnohem více na sobě a hlavně SPOLU pracovat.

Pavlína