Pokračujeme s Evčou Šimkovou

Eva Šimková hraje aktuálně za ženy A. Dále pomáhá s trénováním u mládeže. A protože je věkem ještě juniorka, stíhá občas zaskočit i na hostování v lize juniorek. Evča byla vždy ochotná jet hrát, případně pomoci s trénováním, když bylo potřeba. A letos ji čeká maturita, přijímačky, tak... ať se daří!

1. Tvůj stručný volejbalový životopis co se týká trenérů a postů.
Volejbal jsem začala hrát ve druhé třídě. Od té doby jsem si už vyzkoušela všechny posty kromě libera. Nyní jsem někde na pomezí mezi smečařkou a účkem. Co se trenérů týče, tak už jsem vystřídala 9 trenérů/trenérek a 3 pomocné asistenty.

2. Evi, na který turnaj/volejbalovou akci vzpomínáš nejraději?
Akcí, na které ráda vzpomínám, je spousta, ale jako první se mi vždy vybaví jeden český pohár. Na rok už si nevzpomenu, ale bylo to v Bílovci a Jirka (Švihel - trenér) měl narozeniny. Tenkrát jsme mu vezly do Bílovce dokonce i dort. Ráda na to vzpomínám, protože byl „turnaj“ na kterém jsme hrály neuvěřitelně týmově a takovou radost ze hry jakou jsme měly, jsem pak už dlouho nezažila.

3. Kromě vlastní hry pomáháš v oddíle u dětí. Co tě na této práci nejvíce baví a co tě na trénování překvapilo.
V oddíle pomáhám s přípravkou a u družstva kadetek. Každá ta práce je jiná. V přípravce mě nejvíce baví, jak ke mně holky „vzhlíží“ a jakou radost mají z jakéhokoli nového cvičení. Největším překvapením pro mě byl respekt, který ke mně kadetky jako k „trenérce“ mají i přes to, že ještě minulý rok jsem vedle některých z nich stála na hřišti. Také mě překvapilo kolik práce je za jednotlivými tréninky. Vyzkoušela jsem si, že vymyslet trénink není tak snadné jak se na první pohled zdá.

4. Mladší sestra Šárka také hraje volejbal, společně pak hostujete v České Třebové. Jaké to je hrát po boku ségry? Probíráte pak doma, která co zkazila, případně jak reaguje mladší sestra na dobré rady své nejoblíbenější sestry?
Hrát po boku ségry je super. Na hřišti máme tu výhodu, že nám mnohdy stačí se na tu druhou podívat a víme, nad čím přemýšlí. Ale není to vždy jen sluníčkové. Některé rady si ode mě ségra vezme, ale někdy by mě nejradši vynesla v zubech. Zápasy doma většinou rozebíráme, ale ne jinak do detailu.

5. Kdyby sis mohla zahrát kýmkoliv, koho by sis jako parťáka vybrala?
Tak to vážně nevím. Na hřišti se snažím být nekonfliktní, takže se snesu prakticky s každým.

6. Můžeš pochválit někoho z mládežníků. Koho si vybereš a proč?
Vybrala bych si asi Terku Trejbalovou. Na trénincích mi vždycky přišlo, že se snaží, jak jen může. Je hodně šikovná a myslím, že se u ní máme v budoucnu na co těšit. Co se mi na ní ještě líbí, je to že se nikdy nepovyšuje nad ostatní holky, třebaže jí jde něco lépe.

7. Máš 10 milionů a jeden měsíc na útratu …. Co se bude dít?
Protože se chystám na vejšku do Brna, tak bych si tam koupila a zařídila byt. Především bych ale odjela do USA, protože se tam jednou chci strašně podívat, hlavně do New Orleans.

8. V čem je lepší když je trenér muž, a v čem je lepší mít trenérku?
Z mého pohledu má trenér u dívčího družstva větší respekt. Také se dokáže lépe distancovat od běžných holčičích nálad. Na druhou stranu, když je u družstva trenérka tak má s tím družstvem vztah, kterého trenér nikdy nedosáhne. Já už jsem si vyzkoušela obojí. Preferuji spíše trenéra, protože ze mě vždycky dostane víc. A hlavně jsem si nikdy nedovolila na trenéra tak „držkovat“ jako na trenérku.

Děkujeme za rozhovor.

a trochu té historie...