Plný počet bodů z Letovic!

TJ Svitavy A - TJ Sokol Letovice A: 3:1 (16,-22,25,20)
TJ Svitavy A - TJ Sokol Letovice A: 3:1 (19,-17,7,10)

Je sobota ráno (docela brzo ráno), 8. listopadu a my se vydáváme do Letovic vstříc dalším bodíkům do naší sbírky. Těšíme se nejen na bodíky, ale také na dobrého soupeře a v neposlední řadě na naši bývalou spoluhráčku Kamču, která v současnosti bojuje v barvách svého města. A abych nezapomněla – já a nejen já, jsem se těšila i na buchtu od Káji, respektive od Kájiny babičky. Naše sestava je opět trochu chudší – o úrazy, pracující spoluhráčky a reprezentantky.

Hala v Letovicích je prostorná, to je pravda, ale co se týká světla – je tu jistý prostor pro zlepšení. Ale hlavním naším problémem nebyla horší viditelnost. Tak nějak začínám mít pocit, že naším problémem jsme my samotné. I tato sobota mi to potvrdila. V každém zápase jsme věnovaly soupeřkám set – opravdu věnovaly, protože jsme ho prohrály výhradně díky našim chybám. Zkazit 10 podání za set, pak to potvrdit útokem končícím v zámezí a případně doplnit do sbírky několik nedorozumění na síti je opravdu velký luxus. Vím, že každý den není posvícení, ale taky vím, že týmovost se právě projevuje v tom, že když jedna udělá chybu, tak druhá ji pomůže a chybu napraví. Jenže u nás nastávají situace, kdy jedna udělá chybu, druhá ještě větší a pokud se dostane k příležitosti třetí, tak ta to úplně zapaří. Tohle platilo hlavně pro ty dva prohrané sety.

Pokusem o zlepšení úspěšnosti podání byla zavedená sankce, že za každé zkažené podání se naučíme 4 sloky nějaké básně. Myšlenka dobrá, když už nic, tak budeme mít společný tematický večer – nedělní chvilka poezie a některé z nás dostanou k Ježíšku celou sbírku Kytici. Naštěstí byly i sety, kdy jsem nás poznávala a díky nim jsme zachraňovaly celou situaci. Soupeř byl volejbalový, hravý a musím konstatovat, že každým rokem lepší – mládí zraje a je to znát. Celkově náš výkon však nevypadal tak zoufale, jak to z mých slov může vyznívat. Byly tam pouze nějaké drobné „výpadky“. Jinak jsme hrály pohledný volejbal, a poslední dva sety druhého zápasu jsme soupeřkám nedovolily se dostat přes deset bodů.

Zkrátka máme nad čím přemýšlet, máme co potrénovat a hlavně se máme na co těšit. Protože příště hrajeme zase u nás doma, takže se těšíme na naše věrné úžasné fanoušky a také třeba na nějaké i nové :o).

Evča