Pade na pade

V neděli 13. listopadu naše Gazelles odehrály 2. kolo krajského přeboru starších žaček.Systém KP pro letošní rok je rozdělen na základní část, ve které se hraje každý s každým na tři vítězné sety. V nadstavbě budou týmy rozděleny do tříčlenných skupin dle pořadí po základní části.

Naším nelehkým úkolem bude prokousat se do první trojky. Práce to bude velmi těžká - konkurenti z Lanškrouna, Moravské Třebové i Dolního Újezda nám nedají nic zadarmo. Musíme se poprat i s losem, se všemi těmito celky se potkáme na jejich domácí půdě.

První kolo jsme pořádali my, hrálo se na Riegrovce, kam přijela Polička a přišlo naše béčko :-) Obě družstva jsme porazili, Svitavy "B" pak ještě zdolaly Poličku.

Ve druhém kole nám los přidělil soupeře z Chvaletic a pořádajícího Lanškrouna. Odjížděli jsme v devět ráno, takže spánek mohl být delší, přesto děvčata ráno na srazu
vypadala dosti unaveně. Asi nějaká důležitá pařba na fejsbůku. Po příjezdu do tělocvičny však šlo všechno jako na drátkách. Poroběhla pořádná rozcvička, Sára naladila buben, trenéři (pana Šebelu jsem pasoval na asistenta) si ještě stihli dát kafíčko a šlo se hrát.

Družstvo Chvaletic bez některých nemocných hráček nebylo velkou překážkou. Naší hlavní zbraní byl velmi dobrý servis. To co předváděla Míša Frantová na servisu jsem již dlouho neviděl. Přidaly se k ní Verča i Urby a bylo vymalováno:
Svitavy - Chvaletice 3:0 (7, 16, 13).

Druhý zápas s domácím družstvem, to už bylo jiný kafe. Do zápasu jsme vstoupili zkaženým servisem Verči, ale to byl na dlouho poslední zkažený servis. Obě družstva se střídala ve vedení, bodové šňůry zásluhou dobrého servisu byly na obou stranách až do koncovky. Vedli jsme ještě 23:21 a 24:23, ale nakonec prohráli 25:27. To byl velká škoda a hodně to ovlivnilo další vývoj utkání. Konec prvního setu jsme měli v hlavách i na začátku setu druhého. Nepřesný příjem a prohráváme 0:5. Naštěstí na servis nastupuje Verča a najednou vedem 6:5. Opět velmi vyrovnaný průběh setu a opět v koncovce prohráváme (21:25), když do stavu 20:20 bojujeme velmi statečně, ale pak se před soupeřem doslova po..... Třetí set už byl jednoznačně ve prospěch domácích a my pouze dotahovali (18:25). Lanškroun - Svitavy 3:0 (25, 21, 18). Bohužel.

Zápas s lanškrounským družstvem byl kvalitní a holky i přes prohru konečně přišly na to, že hrát (a vyhrát) se dá s každým družstvem. Konečně předváděly to, co umí. A už se moc těší na odvetu, která bude již tento víkend na 1. kole Českého poháru v Novém Jičíně.

Ještě nikdy jsem to nedělal, ale rád bych tady napsal hodnocení jednotlivých hráček.
Začnu podle čísel na dresu, aby v tom byl pořádek.

1/ Verča Andrlíková (Andi)- v neděli to byla naše hvězda. Velmi dobrý a stabilní servis (až na ten první zkažený - to mě pořádně vytočilo). V útoku vylepšila techniku a její razance při smečování je známá. I přes bolesti zad v druhém zápase šla do všech akcí naplno.

3/ Niky Dvořáková (Dvořka) - dařilo se jí v poli i na servisu. Bohužel její výkony limituje neustále nějaká bolístka a slabší kondice celkově. Ovšem co se týče hecování, radování, mluvení atd., tak je pro tým nepostradatelná.

4/ Jíťa Zavřelová (Jíťa) - odehrála oba zápasy a vedla si dobře. Nedávno ještě zápasila se servisem a proti Lanškrounu dala první eso. Má nedostatky v technice útočného úderu (hlavně při hře z hlavního kůlu), ale na středu už je to mnohem lepší. Líbí se mi její soustředěnost na hru a někdy si říkám, že snad nemá nervy - nebojí se útočit i v koncovce setů.

5/ Katka Šebelová (Šeby) - V prvním utkání nastoupila netradičně na postu diagonální hráčky, ale zvládla to i přes zjevnou nervozitu dobře. Její hra je trochu opatrná, ale zase téměř vůbec nekazí. Potřebovala by "odbrzdit" a nebát se na hřišti mluvit. Velmi dobře podávala, i když její servis není razantní, velmi často dělá soupeřkám problémy.

6/ Míša Frantová (Míša) - Velká pochvala za razantní, plachtící, umístěný, rolovaný .. a vůbec servis. Jako jediná nahrávačka v týmu si nemůže moc dovolit zaváhat, a tak vždy bojuje naplno. V neděli nahrávala dobře, i když některé kopce byly fakt koooopce (i do stropu, ale nebyla jediná, protože v Třešňovci je strop docela nízko). Někdy se nechá otrávit remcajícími spoluhráčkami a při hře se pak míče jenom zbavuje. Ale když je potřeba zabojovat, tak jde do všeho naplno.

7/ Niky Marková (Marčice) - do zápasů se dostávala málo, ale nevedla si špatně. Vyzdvihl bych hlavně přihrávku lehkých míčů zadarmo, což bývá pro jiné často problémem. Velmi intentzivně povzbuzovala z lavičky spoluhráčky, za což jí náleží velká pochvala.

8/ Niky Haraštová (Hary) - hraje dobře, nedělá moc chyb, zlepšila servis, ale.... přestože má velmi velmi rychlé nohy, tak to zatím moc nepředvádí. Ona je totiž asi pěkný lenoch. Tajemstvím pro mě stále zůstává fakt, že se při zápase ani nezapotí. A taky by měla mnohem více mluvit a radovat se. Třeba jí nakopne ten báječný blok, kdy se po úderu lanškrounského účka mále převrátila na záda, ale asi poprvé v životě poznala tu radost z úspěšného bloku.

11/ Míša Urbánková (Urby) - té s oblibou říkám: "Jsi největší hovádko na hřišti, tak to soupeřky musí poznat!". V neděli táhla družstvo, uhrála hodně bodů a nakonec byla velmi zklamaná. Její technika není dokonalá, ale když chce, dokáže soupeřky pěkně potrápit. Bohužel nejen soupeřky, ale i vlastní spoluhráčky svým brbláním, remcáním a taky...odmlouváním trenérovi. Zlepšila servis a pokud zachová klidnou hlavu a koncentraci, je to ta pravá kapitánka.

O ostatních hráčkách v týmu Gazelek až zase příště.

Celkově i přes prohru s domácími bylo vidět zlepšení ve všech činnostech, a tak jsem jako trenér odjížděl domů spokojen.

Ještě poděkování panu Šebelovi za bezpečný odvoz a taky Sáře, která léčí zranění, ale do bubnu bouchala jako pominutá.
Děkujeme.