Po dlouhé době opět přidáváme čtvrteční rozhovor. Tentokrát představuji Míšu Bolcárovou, která se zúčastnila kvalifikace do Českého poháru, má za sebou společně se svým týmem 1. kolo ČP, bojuje o užší výběr do KCM, ale u vojebalu to nekončí. Stíhá hrát i tenis. Chceš vědět víc? Tak neváhej a čti :)
Jméno: Michaela Bolcárová
Družstvo: Starší žákyně A
Post: Hraju vše
Rok narození: 2000
Jaké byly tvoje volejbalové začátky? (Kdy, kdo tě trénoval a kdo tě k volejbalu přivedl)
Začala jsem trénoval hnedka v první třídě první školní den. Začínala mě trénovat Zdenička a to jsme spíš hrály hry. Stihla jsem skoro všechny trenéry, měla jsem Jiříčka, Marcelku Smělou, Páju s Jirkou a zbytek mě určitě ještě čeká. K volejbalu mě nepřivedl nikdo. Vždycky jsem chtěla něco hrát a volejbal nebo teda spíše dřív přehazovaná mě bavilo, tak jsem se vydala touto cestou.
Jaký je tvůj největší sportovní úspěch?
Sportovní úspěch je všechno co odehrajeme. Ať vyhrajeme a nebo ne, tak si z toho vždy něco odnesu a mám z toho sama pro sebe úspěch, že vím, že to můžu udělat příště líp. Ale největší úspěch pro mě asi je, že jsme se kvalifikovali do první osmičky v ČP.
Co je tvoje přednost a co naopak slabina?
Moje přednost je tým. Slabina je nervozita. Kdykoli mě někdo vynervuje, tak pak jsem naštvaná a nehraju vůbec dobře a tím pádem jde všechno do háje.
Kdo je podle tebe nejdůležitější osoba na hřišti?
Jednoznačně Markétka Šrůtková jako nahrávačka.
Jaké tréninkové cvičení tě nejvíc baví, a které bys nejradši úplně zrušila?
Nejvíc mě baví, když se rozsmečováváme a přitom třeba blokujeme. Zrušila bych vyklusávání:D To mě vůbec nebaví a jsem vždycky ráda, když nemusíme běhat.
Vývoj volejbalové osobnosti vzhledem k postům?
Začínala jsem hrát na nahrávce, ale to mě zrovna nebralo. Pak se naštěstí našly jiné nahrávačky, takže jsem se toho postu vzdala. Dále jsem hrála hodně na smeči, ale o to jsem taky přišla. Následoval blok, ale vzhledem k výšce je to složité. Takže hraju neurčitý post, když je potřeba tak hraju na „účku“, smeči, bloku a na tréninku si občas i trochu zanahrávám.
S kým by sis chtěla zahrát, kdyby sis mohla vybrat kohokoli?
Z holek bych si ráda zahrála s Jášovou a z kluků s Kurkem.
Na jakém postu hraješ, jsi s ním spokojená, nebo bys chtěla hrát na jiném?
Mým největším snem je hrát libero. Ale zatím jsem spokojená s tím, na čem jsem.
Kdo se ti z oddílu nejvíce líbí svou herní činností?
Hrozně se mi líbí příjmy Kačky Kociánové a Verči Vondrové, obě dvě zkazí příjem jeden ze čtyřiceti. Za to je hodně obdivuju. Také obě dvě velice dobře smečují.
Děláš také něco jiného než volejbal?
Ano, hraju tenis.
Jirku s Pájou máte relativně nově jako trenéry. Baví tě tréninky pod jejich vedením? Čím se nejvíce liší od předchozích roků?
Tréninky mě baví jako nikdy jindy. Vždycky se na ně těším, protože máme pořád nová cvičení. Liší se, že jsou už náročné. Zaměřujeme se hodně na techniku a už hodně i smečujeme, což jsme předtím moc nedělaly.
Máte za sebou víc než úspěšnou kvalifikaci do Českého poháru. Prozraď nám, s jakým družstvem se ti hrálo nejlíp, který zápas byl nejvíc vyhecovaný, a který tě naopak nebavil vůbec.
Nejnapínavější zápas byl s Jilemnicí a nezáživný s Lanškrounem.
Vrátily jste se z Nového Jičína, kde jste odehrály 1. kolo poháru. Řekni nám, jak to celé probíhalo, a jak jste vůbec dopadly?
Celé to probíhalo tak, že jsme v sobotu ráno přijeli a odehráli jsme 5 zápasů. Večer jsme se šli ubytovat do hotelu. Ráno jsme se sbalili a šli hrát dva zápasy. Když bylo dohráno, tak jsme jeli do SY, kde jsme si zašli na oběd na Maják.
V krajské přeboru jste po dvou kolech na 2. místě, ale Lanškroun je před vámi je kvůli lepšímu stavu míčů. Těšíš se, až si zahrajete proti sobě?
Těším se, protože je porazíme!
Zúčastnila jsi se soustředění KCM. Jak se ti tam líbilo?
Líbilo se mi tam vážně hodně. Jsem ráda, že jsem se tam mohla podívat a dostat se tam.
Sleduješ volejbalové stránky? Jaké články čteš nejraději?
Sleduji, nejraději si čtu naše články. Co o nás napíšou trenéři a občas i holky.
Co vzkážeš čtenářům a fanouškům?
Ať čtou nadále stránky a fandí nám.