Menší výlet pendolínem

Jakmile jsme dorazily do šatny, všechny jsme si ukazovaly, co nám zmoklo… což bylo úplně všechno! Na cestu do tělocvičny jsme pozapomněly a vrhly jsme se na Pardubice. Sice jsme vše prohrály, ale nejen, že budeme vzpomínat na to, jak nám to Pardubice nandaly, avšak i na to, že jsme se snažily! Ale Jirkovo kývání hlavou a plácání rukou do hlavy tomu nenasvědčovalo.:)

Hlavně ale budeme vzpomínat na opravdu nezapomenutelnou jízdu pendolínem z Pardubic, ovšem nikoliv do Svitav ale do Olomouce, ano čtete dobře do Olomouce! Abych řekla pravdu, vůbec nám to nevadilo. A až po domluvě s průvodčím (že nebudeme platit žádnou pokutu) to nevadilo ani Jirkovi a panu Kociánovi taky ne. Proč by taky mělo - zažili jsme krásný výlet pendolínem, byl sice delší, ale my jsme se uměly zabavit. Dobré bylo, jak jsme všechny začaly volat domů, že jsme nasedly do špatného vlaku a že si trochu zajedeme do Olomouce. Neměly jsme si sice kam sednout,ale po chvilce nám i ulička přišla vcelku pohodlná. Jak jsme se dopravili do Olomouce, Jirka koupil jízdenky do Třebové a jelo se zpátky.

Cesta opět strávená v uličce, myslím, že jsme jim tu uličku pěkně vytřely. Naštěstí nás paní průvodčí posadila do volného kupé, takže jsme si mohly všechny sednout. Přestupovali jsme v České Třebové, kde jsme měli asi 50 minut volno do odjezdu vlaku. Ale i tam jsme se uměli zabavit - například já (Verča Vondrová) a Markét Šrůtková jsme se bavily jízdou na jezdících schodech, škoda jen, že byly jenom nahoru, dolů jsme musely chodit po normálních. Ostatní se bavily povídáním a my se k nim přidaly. Nakonec jsme se všichni dočkali vytouženého odjezdu z České Třebové.