Mám několik svých favoritů, kteří nikdy nezklamou

Dva roky zpátky ho volejbalový svět ještě neznal (nepočítáme-li to, že téměř před čtyřiceti lety, lezl ženským na hřiště, když jeho máma hrála...). Dnes trénuje nejmenší kluky v minipřípravce a zároveň s nimi přichází na to, jak to s tou správnou technikou opravdu je... Jako trenér je velice spolehlivý a svědomitý, když je potřeba i rázný, radost s ním spolupracovat.

Dnešní fotografie dodal vlastní bratr Ižik.

Jméno: David Švihel
Družstvo: Jaruni (hráč), Aligátoři (trenér)
Post: blokař
Ročník narození: 1971
Výška: asi tak 188, ale zmenšuju se

Jaké jsou tvé volejbalové začátky (jednak hráčské ale taky trenérské)?
Ta otázka je položená naprosto přesně, protože mé volejbalové začátky to stále ještě jsou. Já jsem volejbal jako kluk nikdy nehrál, první soukromou lekci jsem dostal v létě 2007. Potom mě bratr přivedl mezi Jaruny, se kterými jsem začal hrát 2. MVL. Myslím, že pro mou volejbalovou "kariéru" bylo obrovské štěstí, že jsem se dostal právě do tohoto týmu:-)). A prakticky současně jsem začal Pavlíně pomáhat s trénováním minipřípravky kluků - nynějších Aligátorů - vítězů Krajského přeboru v přehazované v sezóně 2008/2009. Trénování kluků mi pomáhá i při hraní, protože já se s nimi učím od začátku základy techniky, tak doufám, že to bude časem poznat a že s Jarunama ty Šmejdy už konečně porazíme:-)).

Tvůj největší sportovní úspěch?
Můj největší sportovní úspěch není spojen s volejbalem, ale s cyklistikou, které jsem se věnoval jako kluk, ale je to tak dávno, že už si to ani sám nepamatuju. A volejbalový na mě teprve čeká (a výzev máme před sebou hodně, nejen ty Šmejdy). Nebo je možná největší ůspěch, že jsem se odhodlal ve svých 36 letech začít učit tak těžkou, ale teď už vím, že krásnou hru jako je volejbal.

Oblíbená hudba?
Tři sestry, Mňága, Buty, Wohnout, Krausberry, J.A.R., Peter Gabriel, Red Hot Chili Peppers, Nick Cave, Pearl Jam a kdyby někdo z rodičů potřeboval své dítě prosadit do týmu, tak nad lístky na koncert U2 o tom můžeme diskutovat :-))
 
Oblíbené jídlo a pití?
Já jsem vděčný strávník a jím prakticky všechno, udělá mi radost jak dršťkovka tak nudle s mákem. U pití asi nebudu svým svěřencům příkladem, ale mně ta cola fakt chutná. A Plzeň je Plzeň.
 
Jaký se ti líbí holky/kluci?
Se smyslem pro humor, já už jsem tu nejlepší holku našel a vzal si ji za ženu.

Provozuješ i jinou sportovní činnost než volejbal (jakou)?
Naštěstí nás jako kluky rodiče naučili a nechali dělat spoustu sportů, takže fotbálek, tenis, bruslení, samozřejmě kolo, ale nejvíc mě v současnosti (kromě volejbalu samozřejmě:-)) baví asi lyže. A snažíme se s Martinou všechny tyhle věci naučit i naše kluky. A u bruslení si dovolím trochu šťouchnout. Myslím,že Svitaváci by si aspoň tu střechu nad zimákem zasloužili. A určitě by ji využili víc, než třeba travní lyžování v Čenkovicích.

Co tě na trenéřině nejvíc baví?
Já myslím, že každý trenér má největší radost, když se po několikaměsíčním tréninku jeho svěřencům konečně začíná dařit to, co je učí. A tím, že trénuju malý kluky, tak samozřejmě radost v jejich očích po vyhraném zápase. Ono to zní hrozně blbě, ale myslím, že každý trenér a rodič to chápe.

Troufl by sis trénovat dívčí družstvo?
Copak o to, já bych si troufl, ale asi bych nechtěl. Na mě ta holčičí puberta začíná moc brzy a končí moc pozdě:-)). Ale myslím, že obecně ženským družstvům trenér chlap jenom prospěje.

Kdo z oddílu se ti v současnosti herně nejvíce líbí?
Je těžké vybrat jenom někoho, ale když to musí být tak Onďas a Vendula, nejen herním projevem, ale vůbec přístupem k volejbalu. A protože bych v našem družstvu měl hrát na bloku, tak se pozorováním učím od Zdenála (doufám, že za tohle dostanu aspoň 3 lekce blokování zdarma.-)).

Který z oddílových kolegů trenérů se ti líbí, případně proč?
Předně musím říct, že všichni trenéři v jakémkoliv sportu a hlavně ti, kteří pracují s mládeží, si zaslouží ocenění. Každý má svou cestu a přístup k trénování, ke svým svěřencům a má na to svaté právo. Pro někoho jsou prioritou výsledky, pro mě je důležitější, aby z těch 16 kluků, které máme s Pavlínou v současnosti na starosti, jich zůstalo co nejvíc u volejbalu, aby se tou hrou bavili, aby měli dobrou partu, než aby v mladších žácích sice vyhráli, kde mohli, ale hádali a nesnášeli se mezi sebou a nakonec v šestnácti zůstali u volejbalu tři. A ve Svitavách se mi nejvíc líbí vedením tréninků a prací kolem oddílu Petr Sezemský (ještě pár takových otázek a odpovědí a piju v Hošťálkové týden zadarmo:-)).

Aligátoři mají za sebou už první soustředění, můžeš nám říct něco vydařeného - práce s lupínky je přece legrace ☺
Aligátoři jsou v pohodě, mám několik svých favoritů, kteří nikdy nezklamou, ale tyhle články čtou i holky - volejbalistky a to prostě klukům nemůžu udělat.

Absolvoval jsi kemp pod vedením reprezentačního trenéra Haníka. Z hlediska metod je význam zřejmý, ale dalo ti to také něco z hlediska didaktického – myslím tím, jak na ty kluky?
Z tohohle pohledu mi daleko víc dávají mí dva lupínci doma:-)). Řekl bych, že rodičovství je nejlepší škola jak na ně. Což určitě neznamená, že podmínkou dobrého trenéra jsou vlastní děti, ale mně to pomáhá.

V tréninkové skupině máš obě děti. Diskutujete doma o některých cvičeních, metodách, …. a jak se k volejbalu má tvoje manželka?
Maximálně se zeptám, jak se jim trénink líbil. Já se snažím jim toho doma říkat co nejmíň, aby se pak na tréninku nevytahovali - to by jim ostatní časem dali sežrat. Martina je určitě ráda, že něco děláme,ale na hraní se zatím necítí:-)).

A jaké to je, mít za asistenta hubatou ženskou?
Já už jsem si zvyknul pouštět do hlavy jen ty nejnutnější informace, takže v pohodě. Ale pořád je lepší mít hubatou ženskou za asistenta, než napořád doma.-)). Promiň, ale na tohle sis naběhla sama.

Kdyby se kluci Jaruni rozhodli založit chlapské béčko, šel bys do toho?
Srdce by bez jakéhokoliv rozmyšlení řeklo ano, potom by se přidala hlava a našla by spoustu logických důvodů proč ne. Když přeskočím to, že nemám na to hrát ryze chlapský soutěžní volejbal (zatím:-)), tak největší problém by byl s časem. Musel bych omezit buď trénování kluků nebo hraní s Jarunama a to ani jedno nechci. Ale určitě by to chlapskému volejbalu ve Svitavách prospělo. A až se Marek, Zdenál a Petr rozhodnou skončit v áčku(tzn. tak za 10 -15 let :-)), tak by to byla ideální role pro ně - učit dorůstající kluky chlapský volejbal v soutěži.

Za rozhovor teda pěkně děkuju... A příště vás čeká sympatická slečna :-)

Pavlína

David jištěný Marcelkou na turnaji v Březové:

David na "svém" postu při MVL:

Davidovi na podání radí trenér David: