Přijeli jsem vlakem do nepřipravené Třebové. Na kurtech Na skále nebyl téměř nikdo. A co hlavně první chlapec z domácích mně na dotaz, jestli nejde pozdě odpověděl, že mají sraz v 8:30. Začal vymetat kurt od listí. Pak jsem musel jako trenér hostů přelajnovat hřiště (bylo půl metru kratší), síť se nijak neměřila. Rozhodčího dělal při prvním zápase trenér Litomyšle. Dál nemá cenu vyjmenovávat nedostatky, ale každý si snad udělá představu o nedůstojnosti soutěže, která se nazývá Krajský přebor.
Kluci hráli s domácí Třebovou hned první zápas. Do hry šli náhradníci. Ti se potýkali s hromadou nevynucených chyb a tak protihráči jen nějakým, v dosti případech nepopsatelným způsobem přehazovali míč a my si sním nevěděli rady. Do třetího rozhodujícího setu jsem musel postavit naši "elitu" a vytrpět povinnou výhru.
Následující zápas s Ústím n.Orlicí si nepamatuji od začátku kariéry. Svitaváci vyhráli s rozdílem 50:5 a to je pro soupeře opravdu potupa. Došlo k pauze mezi zápasy a tak Ďábli šli zafandit svitavačkám, které hrály na vedlejším kurtu (to jim pomohlo - skončliy celkově na 2.místě). Super rozehraný zápas s Chocní se stal naprostou tragédií. Vedli jsme po prvním vyhraném setu o 8 bodů a zase se dostavila krize. Soupeř dal v řadě 10 podání a my na ně nedovedli odpovědět. Sami sebe jsme vyhnali z kurtu. I ve třetím setu se opakovala nevyrovnanost v teamu a radoval se soupeř.
Poslední zápas s Litomyšlí jsme bez jediného útoku soupeře prohráli. Na zamyšlení je statistika soupeře - v prvním setu nedal 10 servisů a přesto vyhrál. Odjížděli jsme naštvaní na svoje chyby. Příčinou neúspěchu bylo nedodržení jediného pokynu trenéra a podceňování soupeře ve chvílích, když se vede o více bodů.
Celkové pořadí soutěže Krajský přebor ml. žáků