KP2 Muži | Polička odjela s prázdnou

V sobotu dne 11. září, kdy si celý svět připomínal 20 let od tragédie pádu Světového obchodního centra, jsme naštěstí měli poněkud příjemnější plán, a sice pokračovat v našem tažení v rámci KP 2. třídy mužů, kdy v plánu bylo navázat na úspěšný vstup a zreplikovat snad ne ani tak herní výkon jako především zisk bodů.

Vyrovnaný start a překážka v cestě

Do prvního setu nevstupujeme zrovna zle. Volíme si stranu, kdy soupeři může bránit v pohodlné hře svítící slunce, takže psychologickou válku vedeme již od samotného losu. Po kvalitním útoku a nepříjemném servisu odskakujeme hned v úvodu na příjemných pět bodů a zdá se, že technicky ne úplně vyspělý soupeř by nám nemusel tropit veliké potíže. Ale ejhle! Přichází koncovka a na podání se staví poličský reprezentant se vskutku ojedinělým druhem podání. Dlouhý, ale také vysoký rolovaný míč a my nejsme sto jej přijmout. I díky tomuto výkonu si hosté dali naději na možný famózní finiš a Comeback, ale chytrou hrou na útoku dokončujeme sadu se stejným číslem, kterým se může v legendárním českém sitcomu pyšnit pardubický pivní speciál. Měníme strany, ale herní projev zůstává stejný. Trochu máme problém prosadit se na útoku ve stejné míře jako v úvodu utkání, což nás stojí možnost pohodlného náskoku. Nakonec se největším problémem ukáže být soupeřící nepředvídavá hra, zvláště pak dlouhé míče do zadních částí našeho pole. I my si však vzpomínáme, že tlučení do balonu jako hluchý do vrat není jediná možnost útoku a pár zalívkami si docházíme pro vedení 2:0. Jistě vám všem při čtení dochází, kdy asi může nastat ona zmiňovaná překážka. Je to přesně ve třetí sadě, kdy možná v hlavách už se vidíme se třemi body na kontě. Poličští ale překvapují svojí vytrvalostí, odhodlaností a absolutním nezájmem cokoliv vzdávat. V polovině třetího dějství odskakuje na rozdíl několika bodů a v tomto duchu už se děje i zbytek sady. Nezvládáme ukončit a prohráváme tak, jak by si to asi přála většina mužů ve středním věku. S devatenáctkou na krku. Možná tohle byla ta facka, která nás však probrala do dalšího vývoje zápasu. Na úvod máme problém opět eliminovat některé nestandardní údery, ovšem chytáme se především v defenzivní činnosti a v průběhu celého setu máme navrch. Byť z některých výměn bylo našemu trenéru spíše na vrh. Nepředvádíme krásnou hru, ale má svůj úspěch. Daří se nám prosazovat se všemi sledy, máme trochu prostor pro experimenty. Nakonec povolujeme hostům 20 bodů a radujeme se z dalšího vítězství.

TJ Svitavy B – TJ Spartak Polička 3:1 (24, 22, -19, 20)

Znovu a lépe... akorát, že vůbec

Krátká pauzička na rychlé občerstvení, nakropení hřiště (a možná některých členů týmu), obnovení vápenatých čar na antukovém podloží našich kurtů a hurá na ně! Diváci, kteří zůstali i na druhý zápas, si museli myslet, že sledují opakovaný záznam. V úvodu solidních několik bodů za sebou, jen proto, abychom je v polovině setu zahodili. Dokonce pouštíme hosty v závěru první sady do trháku. V takové chvíli už zkoušíte vše možné, i takové šílenosti, jako je nahrávač na postu smečaře. No dobře, budeme upřímní a přiznáme, že v našem týmu je to pravidelný pokus. Naštěstí i tentokrát přináší kýžené ovoce a s obrovskou bojovností v závěru otáčíme vývoj, znovu v nejtěsnějším možném rozdílu točíme strany. Pořád se zdá, že nejsme schopni napravit chyby, které se s námi táhnout již od úvodního zápasu sezony. Nepřesnosti ve všech herních činnostech nám brání v tom, abychom slabšího soupeře zahnali do kouta. Takhle mu naopak dáváme krásnou možnost s námi hrát vyrovnanou hru. V případě druhého dějství tomu není jinak. Když už odskočíme na pár bodů, tak nevyjde příjem, nepodaří se nahrát přesně, případně se zkazí útok. Naštěstí rotace těchto bloků vychází lépe pro nás, když v závěru sady připisujeme 4 body za sebou na náš účet, a i podruhé si bereme dvousetové vedení. Na losu nám zatím štěstí přináší kámen, ale ve třetí sadě hoříme spíše jako papír. Znovu přichází na scénu soupeřící nepříjemné rolované podání a my v jednom postavení ztrácíme snad šest bodů. A to je deficit, který nejsme schopni až do konce třetí sady zvrátit. S pokorou házíme tento totální zmar za hlavu, ve hře je totiž pořád šest bodů ze slunného sobotního dne. Na úvod čtvrtého setu však zjišťujeme, že naše sestava bude mírně oslabená, když jedna ze spodních končetin Adama Tomáška vypovídá službu. Tuto obavu ale zaháníme poměrně kvalitní prací v poli a pro nás atypicky i obranou na síti. Pár bodových bloků, nějaké to esíčko a zase přechod k ulívce místo tvrdé rány do postavení, se kterou hosté nemají problém. Zní to vše krásně, ale na závěr sady se přeci jen koukáme na finální skóre 25:20. Nás však moc netrápí, kolik míčů má soupeř, dokud vyhráváme sety. I z druhého zápasu si tak nadělujeme maximální možný bodový příděl.

TJ Svitavy B – TJ Spartak Polička 3:1 (23, 21, -16, 20)

Svitavy proti TJ Spartak Polička reprezentovali:

Lukáš Siekiera, Filip Siekiera, Jan Kladivo, Šimon Švihel, Adam Tomášek, David Pišín, Lukáš Abrahám, Jiří Johanides, Michal Palla a trenér družstva Nikolas Zoikas. Jako část týmu bereme také všechny, kteří nám přišli zafandit, zatleskat a podpořit nás v dalším vítězném tažení!

Je trochu smutné, že nejsme schopni najít recept na soupeře, se kterým bychom se nikterak trápit neměli (myšleno bez jakéhokoliv despektu k ostatním týmům), a vše nám moc trvá. Musíme zpřesnit každou herní činnost zapojenou do tohoto krásného sportu, držet se našich předností a naučit se nezahazovat pohodlné náskoky. Po této výhře si držíme krásné průběžné dělené druhé místo v tabulce KP mužů 2. třídy s celkovým ziskem 11 bodů. Toto místo sdílíme s VK Choceň B, vedoucím družstvem zatím s bezchybnou jízdou jsou borci z Lanškrouna.

Následující sobota pro svitavské muže znamená opět výjezd na soupeřící pole. Navštívíme Sportovní kluby Spartak Slatiňany, kteří zatím ve dvou dvojutkáních nezískali jediný set. Cíl je jasný – pomoct jim tuto šňůru udržet!