Kolíne Kolíne

Na sobotní utkání v Kolíně jsme se rozhodli vyrazit vlakem a bohužel v okleštěné sestavě. Cesta byla náročná a dlouho a proto jsme si ji ukrátili dospáváním. Venku bylo nádherné počasí a hala v Kolíně byla útulná. To však byla jediná pozitiva onoho dne. Do prvního utkání jsme nastupovali s čistou hlavou. Soupeře jsme znali, vysocí borci, kteří nejsou nijak zvlášť rychlí a přesní na příjmu, takže jsme chtěli zatlačit servisem. Jenže to byl náš první kámen úrazu. Zkažených servisů bylo jako máku, navíc se nám vůbec nepodařilo prosadit v útoku. Morálka začala rapidně klesat a náš tým se ocitl v klasické herní depresi. Veškeré herní činnosti byly katastrofální a chlapcům se přestalo chtít. Sem tam se nám podařilo udělat pár pěkných akcí, ale to utkání nezachránilo. Po krátké rozmluvě v šatně se šlo do druhého zápasu. Trenér provedl personální změny a to především v podpoře útoku. Tato taktika by se bývala osvědčila, kdyby nás v závěru totálně nezazdil rozhodčí, jehož několikanásobná změna rozhodnutí v tiebreaku byla zdrcující. Jsem sice klidný člověk, ale takhle hodně jsem se už dlouho nerozčílil.(pozn. trenéra) Výkony našich hráčů se ve druhém zápase výraně zlepšily. Lépe jsme útočili a dokonce párkrát promluvil do hry i Jirka Simon, benjamínek našeho kádru. Kolín - Svitavy 3:0 (19,22,16) Kolín - Svitavy 3:2 (-17,16,23,-22,12) Shrnuto a podrženo, mohli jsme se na vlastní kůži přesvědčit o tom, že nám v týmu chybí více hráčů, kteří by dokázali v potřebný moment otočit. Tuto sobotu vyrážíme na Prosek již v plné polní, tak nám držte palce, abychom si trošku napravili chuť.