Kačka a Míša mají medaile

Dvě "naše" holky letos dosáhly velkého úspěchu, když si sáhly na medaile v extralize. Pod vedením hlavního trenéra Jaroslava Matěje získaly bronz extraligové kadetky VK Agel Prostějov a s nimi i Katka Kociánová a Míša Bolcárová.

Kačka pak s týmem juniorek vybojovala i 2. místo, kterým tak po loňském zlatu a individuálním ocenění pro nejlepší blokařku závěrečného turnaje zkompletovala sadu medailí z extraligových soutěží mládeže.

Holkám k tomuto úspěchu gratulujeme a čtenářům přinášíme minirozhovory:

Jak probíhala příprava na sezónu?
Tréninky byly každý den, někdy i dvakrát. Trénovalo se hodně se zaměřením na fyzičku a také soustředěnost. Tréninky byly náročné, ale zase mi hodně daly.

Jak těžké pro Tebe bylo zvyknout si na nové prostředí a postarat se o sebe v novém prostředí?
Těžké to pro mě určitě nebylo, já jsem nechtěla zůstat ve Svitavách. A holky z týmu jsou tady hodne, tak mi to tu ukázaly a já se rychleji zorientovala.

Jak často trénuješ a co je pro Tebe největší motivací?
V sezóně trénujeme 1-2x denně. Největší motivací je pro mě příštíi sezóna a to, abych vůbec hrála.

Kdyby ses měla rozhodnout znovu, zvolila bys opět odchod na sportovní gymnázium a zároveň, zvolila bys opět Prostějov?
Asi no, ale chvíli bych nad tím přemýšlela. Ale jsem tu spokojena :-) a Prostějov jako tým na hraní bych zvolila určitě.

Ve dvou po sobě jdoucích sezónách jsi získala tři extraligové medaile a jedno individuální ocenění. Nejsi teď trochu namyšlená???
Myslím si, že namyšlená určitě nejsem, ale moje ego se díky tomu určitě zlehka pozvedlo. Hlavně za toto všechno vděčím celému týmu a holkám, se kterými jsme si tyto kovy tvrdě vybojovaly.

No já bych teda namyšlená byla! Ale prosím, porovnej první sezónu, kdy jsi byla v pozici nováčka, který se ale hned probojoval do základu mezi samé reprezentantky, a druhou sezónu, kdy jsi prakticky neslezla z palubovky, protože jsi pravidelně nastupovala i v juniorkách.
Tak tato druhá sezóna byla značně náročnější vlastně díky tomu, že jsem hrála za dvě kategorie. Po psychické stránce byly taktéž obě sezóny náročné. První rok spíše díky tomu, že jsem v Prostějově byla nováčkem a bylo toho značně víc než ve Svitavách, co se týká tréninků a hlavně i školy. Tento rok byl zase náročný v tom, že, jak už jsem výše zmiňovala, hraní dvou kategorií je velmi náročné po všech stránkách. Každý zápas jsou nervy a takto těch zápasů bylo ještě víc. Ale, aby to nevypadalo, že si pořád jen stěžuji, což bych byla velmi nerada, jsem ráda, že jsem si mohla zahrát se zkušenějšími hráčkami než jsem já a prožívat s nimi jak smutek, tak i z větší části radost.

Jaké máš plány na tréninkovou pauzu, vloni tam měl být i plážový volejbal...?
O pauze se pokusím nejen odpočívat a provozovat tzv. gaučing, ale nějak se i udržovat, abych byla aspoň okrajově "připravená" na letní soustředění. Plážový volejbal mám v plánu hrát, ale pouze rekreačně pro zábavu.

Uvidíme se na Turnaji generací?
Já doufám, že ano. Na turnaj už se těším jak z hlediska toho, že si zase spolu zahrajeme, ale hlavně, že po dlouhé době se uvidím s bývalými spoluhráčkami a nejen s nimi, ale s lidmi, se kterými se často nevídám.