Juniorky: Aktuálně, to ne, do kroniky, to ano!

PŘIDÁNY FOTKY!!!
S notným zpožděním, ale přece, aneb 6 dílů seriálu najednou a podrobně! Na psaní mi pořád chybí čas, každý den si slibuju, že … a nic! Tak teď!!!Všichni jistě víte, že i 1. liga juniorek už běží naplno – vlastně jsme už ukončili první čtvrtinu!. Ligu hrají naše loňské kadetky, které hodně úspěšnou minulou sezónu zakončily až v kvalifikaci o extraligu. A jak je to letos?

V průběhu září a října vykrystalizoval základní kádr družstva s 11 hráčkami: Verča Andrlíková, Terez Baráková, Sára Benková, Míša Frantová, Nikča Haraštová, Terka Kissová, Adéla Marvanová, Barča Smělá, Bára Šimková a Vendy Tmejová, z loňských žákyň přišla Lucka Dědková. Přípravné období nám úplně rozvrátily především dlouhodobá onemocnění  a zranění, ale taky brigády, takže na začátku nic veselého. Původní letní plány a předsevzetí tak vzaly za své a s Ivetou jsme – volejbalově řečeno – sice bezpečně, ale přece jen dopadly z volejbalových výšin docela tvrdě na zem. Ale všechno je (prý) k něčemu dobré. A jo! Nahlídly jsme např. škvírkou do zákulisí některých velkoklubů - no pro nás „z volejbalové dědiny“ (byť té z největších!!!) nic moc příjemného. Taky jsme vyhodnotily, co pro kterou hráčku vlastně volejbal asi znamená, co je mu ochotná dát, jak se staví k tomu, že je ligovou juniorskou hráčkou a ne jen hráčkou na sranda turnajích, školních akcích, v regionální soutěži a pod. Takže, abych neodbíhala. Z toho, jak jsme s Ivetou dosedly na zem, jsme se rychle oklepaly, zhodnotily aktuální stav a s cílem ligu udržet a nemít v druhé polovině soutěže moc velké starosti.jsme zase vyrazily na tréninky a zápasy. A nyní k 1. čtvrtině ligy:

Junior Brno – TJ Svitavy 3:0 (13,23,19); 3:0 (13,13,12); Sobota 28.9. Byli jsme všichni rádi, že máme Brňanky hned na začátku. Předpoklad, že budou adeptkami na čelo tabulky, se potvrdil. Velké naděje na úspěch jsem si nedělala, přece jen výpadky v přípravě byly veliké. Navíc - chyběla Vendy (ještě hrát nemohla) a Sára (nemocná), Kiška stála na hřišti poprvé skoro po půl roce. Pro svalové zranění nehrála druhý zápas ještě Bára. Problém jsme tak měli hlavně s obsazením postů blokařek, ty holt nebyly. Vystřídaly se na nich Kiška, Verča, Adéla a žádná z toho samozřejmě nadšená nebyla. Domácí hráčky byly lepší po všech stránkách, vyhrály zcela zaslouženě. Pouze dva sety (v 1. utkání) jsme s nimi hrály vyrovnaně, ale jen do koncovek.V nich jsme se bály, přehrávaly míče na jistotu a to samozřejmě nestačilo. Nedostatky v souhře, nejistotu na jiných postech a další chyby …, to všechno jsem vzhledem k situaci omluvila, v podstatě jsme s tím počítali. Ale mrtvo na hřišti, tj. odevzdanost a hru s minimální bojovností a obětavostí, to se omluvit nedá. Překvapivě se nám dařilo na příjmu, především v prvním utkání, a zasloužila se o to hlavně Barča Smělá , která se na postu libera „zabydluje“.

TJ Svitavy – VK Znojmo Přímětice 3:2 (21,-17,-15,17,8); 3:1 (21,22,-24,22); (So 5.10.) Poprvé jsme hrály doma a kromě Terky Barákové (střílela v Brně) nikdo nechyběl. Poučeny minulým týdnem jsme raději začaly se dvěma nahrávačkami - Vendy a Hary, na bloku Bára se Sárou, smeč Verča s Kiškou, liberoBaruš. Do hry se pak dostaly Áďa, Míša, Lucka. Brzy se ukázalo, že jsou soupeřky silné hlavně v obraně, především v zadních pozicích jim na palubovku nepropadlo nic. První set jsme vyhrály a zdálo se mi, že máme do další hry dobře nakročeno. Jenže!!! Děvčata asi usoudily, že už je to skoro v kapse a ve 2. a 3. setu si dělaly, co chtěly, spíš nedělaly nic. Nedodržovaly taktické pokyny a hrály, jak diktovaly soupeřky. Ty nás ve 2. setu doslova „upřehazovaly“ a na naší půlce by i špendlíky rachotily, kdyby nějaké padaly. Takové bylo ticho. Ve 3. setu jsme prohrávaly i s desetibodovým rozdílem a hrozila ostuda - především z předváděné hry.  I nejvěrnější z haly odcházeli, prý by na nás pětník nevsadili! Do 4. setu jsme sestavu úplně přeházeli a konečně nastal obrat. Největší zásluhu na tom měly Míša na nahrávce, Bára na středu a Hary, která se ocitla na smeči. V tie-breaku už jsme měly jasnou převahu a zase – díky Míše, která na začátku nasázela soupeřkám šest výborných servisů a zajistila nám rozhodující náskok 6:1. Oddechla jsem si, jak už dlouho ne. V druhém utkání už to bylo lepší zejména s bojovností a taky s plněním taktiky. Sety byly celkem vyrovnané, ale v koncovkách, s výjimkou 3. setu, jsme získaly vždy 2-3 body navíc a sety dotáhly do vítězného konce. Výhra byla zasloužená. Takže – z hrozícího debaklu bylo nakonec 5 bodů, ale i toho jednoho ztraceného je škoda!

Spartak Polička – TJ Svitavy 1:3 (-15,19,-25,-17); 0:3 (-14,-17,-25); (So 12.10.) Nejsme zvyklí na to, abychom měli soupeřky, co by kamenem dohodil. Ale letos to tak je, juniorskou ligou se to kolem Svitav jenom hemží. Skoro mi chybí ty „nadšené“ obličeje, když jsme vloni často hlásili odjezd třeba v 6:15. Co není, zanedlouho bude, tentokrát jsme ale opravdu mohli spát dlouho a jet třeba i na kolech. 12 minut auty a šup - byli jsme v tělocvičně. Polička hraje juniorskou ligu poprvé a děvčata teprve získávají zkušenosti. Není to tak dlouho, co jsme byli v podobné situaci, a vím, jak jsme byli vyjukaní. To bylo před pěti lety a byla to éra Šimi starší, Kikiny, Anežky, Denisy, Zuzky, Vendy, … a dostávaly jsme na začátku pěkně na zadek. Pak se ale děvčata otřepaly, zvykly si a ejhle – body začaly přibývat a v lize jsme se udržely. To jen na doplnění, že jsem si vzpomněla, jak tehdy bylo i mně (samozřejmě blbě!). Proti Poličce jsme tentokrát byly favoritkami a znáte to, když takovou roli máte potvrdit. Do 1. zápasu jsme šly na jednu nahrávačku – Vendy. Bára s Kiškou blok, Verča s Hary smeč, Sára účko a Baruš libero. Od začátku to šlo jako po másle (10:3), set byl jasně náš. Druhý set – nejdřív pohoda, klídek, jako že se nic neděje, ačkoliv na ukazateli bylo 3:8. Pak už to byla do konce setu z naší strany jen pralesní liga (možná dokonce jen pralesní soutěž!). Ostudně jsme set prohrály a Mireček s Luďánkem začali škemrat, že chtějí jet domů, že je o hrůza! Zase jsme nasadili bojovnici Míšu, aby sjednala na němém hřišti trochu pořádek. Jak jsme chtěli, tak udělala. Dramatickou koncovku 3. setu děvčata strhly na naši stranu a ve 4. setu za stavu 19:17 šla Míša na servis a set dokončila. Vyhrály jsme 3:1. Druhý zápas už byl bez překvapení, dva sety naprosto v pohodě, jen koncovka třetího (27:25) mi zase trochu pocuchala nervy. Na hřiště se v Poličce dostaly všechny hráčky. Vendy s Terkou asi cítily, že „je to docela v klidu“ a odhodlaly se ke zrychlování hry (to potřebujeme hrozně moc!) a naší velkou jistotou v útoku byla a je Bára (Šimi). Připsaly jsme si do tabulky plných 6 bodů a za 12 minut už jsme zase byly doma.

Slovan Moravská Třebová – TJ Svitavy 3:2 (14,-18,-7,22,10); 3:2 (8,17,-21-24,11);  (So 19.10.) Co můžeme ve Třebové na Moravě čekat? To nevěděl nikdo. Družstvo je složené v podstatě z hráček tří oddílů – M. Třebové, Šternberka a Uničova, domácí hráčky známe, ty cizí ne. Překvapení se ale nekonala, kromě jedné hrály Třebovandy. A nastoupily na nás odhodlaně a hlavně bojovně. Dobře si přihrávaly, dvě hráčky nás trápily výborným servisem a pak – výborně bránily. Zaskočené urputnou obranou jsme se ne a ne dostat do hry. Kazily jsme jednoduché míče, hrály jsme hlavně na jejich výborné libero, samy jsme měly obranu děravou jako řešeto, spadlo u nás kde co – teda skoro všechno. První set 14:25 – ledová sprcha. Udřený volejbal jsme hrály i v dalším setu, ale přece jen se to zlepšovalo. Vedly jsme už 22:12, ale během chvilky to bylo 22:18. Zase jsme dostaly šňůru bodů.. Set jsme doservírovaly – 1:1. Třetí set jsme vyhrály 25:7 s přehledem, nedělaly jsme chyby, tlačily jsme servisem!!!  Dalším setu jsme zase polevily a vyrovnanou koncovku jsme bohužel neuhájily. Tie-break – držely jsme se do stavu 9:10, ale závěr sehrály domácí mnohem líp než my, prohrály jsme a ztratily dva body. Na druhý zápas jsme přešly do tělocvičny ISŠ. První set – 8:25, obcházely mě mrákoty. O chvíli později jsme už prohrávaly 0:2 na sety, pak jsme srovnaly na 2:2, když jsme doslova a do písmene  vydřely. Ale ani tentokrát nám výhra nebyla souzená, tie-break jsme zase projely. Můžu jen konstatovat, že to byla velká škoda. S výjimkou Míši a Báry to tentokrát nešlo nikomu, i když jsme střídaly, měnily, … Nevynucené chyby jsme počítaly v desítkách, chyběla i „jiskra“. Nakonec, když jsem si ty zápasy  celé znovu v hlavě projela, můžeme být rádi, že máme dva body. Ale ty ztracené, ta nás budou sakra mrzet!!!

TJ Svitavy – Sokol Česká Třebová II  1:3 (-21,-10,21,-23); 3:2 (-20,-18,18,22,8); (So 2.11.)  Děvčata z Třebové, tentokrát té „české“, se drží v nejtěsnějším závěsu za brněnským Juniorem, takže soupeřky hodně dobré! Pro tentokrát jsme experimenty s hledáním druhé blokařky stopli a postavili základní šestku takto:  N – Vendy, S – Verča a Kiška, B – Bára a Sára, U – Hary, L – Baruška. Utkání jsme začaly dobře, vedly jsme 8:4, 12:10, ale soupeřky „tlačily“, nechybovaly a srovnaly na 14:14. Čím dál víc jsme se trefovaly do jejich libera, to si opravdu zahrálo. V koncovce jsme zkazily 2 servisy, jednu smeč jsme poslaly do autu a byl konec setu. V druhém setu nás udělaly Třebovandy servisem. V třetím dějství jsme opravdu hrály parádně – v obraně i v útoku! Navíc se nám podařilo vymazat z příjmu jejich libero a hned to bylo znát. Set jsme vyhrály, ale ve čtvrtém jsme výkon nezopakovaly. Od začátku setu jsme dotahovaly (18:21, 20:21)  a nakonec dramatickou koncovku projely 23:25. Z druhého zápasu jsem měla docela obavy, ale ejhle!!! Odehrály jsme parádní zápas a po dlouhé době (velmi dlouhé) jsme otočily z 0:2 na vítězství 3:2. Po prvních dvou prohraných setech jsem už v obrat nevěřila. Třetí set, to byl horor. Vedly jsme po výborné hře 18:9, hrály jsme chytře, bez chyb.  A pak zase křeč – soupeřky stáhly na 20:16, ale víc už jsme jim  nedovolily. Soupeřky naše hra trochu zaskočila, asi si myslely, že to je po dvou vyhraných setech jasné. Poslední dva sety ale byly v naší režii. Tlačily jsme servisem (Sára, Míša), na síti kralovala Bára, všechny hrály dobře v obraně. Prostě bylo vidět, že chceme vyhrát. Dva získané body budou mít možná v konečném účtování cenu zlata – uvidíme!!! Po první čtvrtině jsme na 3. místě a nic jiného si nepřejeme, než na něm vydržet!!!