Hošťálková 2017, den 3.

FOTA TADY A NA FB To jsem se zase jednou přejedl. Ale vážně, večeře. Byla naprosto výborná, kuřátka se šťouchanýma bramborama se Sekkimu neuvěřitelně povedla. No a tak tady sedím, kdybych měl rifle, tak by mi asi prasknul zip, ale to se naštěstí nestane. No nic, asi bych měl začít povídat o něčem jiném, viďte. Takže, pondělí 21.8., náš třetí den v Hošťálkové, se od prvních dvou dní výrazně lišil. A to naštěstí v dobrém, páč svítilo Slunce tak moc, že kdo neměl sluneční brýle, jakoby na hřišti ani nebyl. Naštěstí to ale znamenalo, že můžeme konečně, už od rána, využít antukové kurty. Po snídani, ke které nestačilo ani sto padesát rohlíků, v devět hodin vyrazili na bojiště naši nejmladší a prostřední, jež v 9:30 středoevropského času následovala společná skvadra juniorů a kadetů. Všechny tréninkové skupiny byly v 11:25 připraveny odejít na oběd do Kovexu (INPO), což je lokální fabrika, jejíž závodní jídelnu pravidelně navštěvujeme. Zde nás čekala polévka společně s játry a rýží, na kterých jsme si samozřejmě smlsli a ze zásady nic nevraceli. Odpoledne následovala spousta dalších tréninkových fází, a to jak posilovacích, tak herních či technických. Na kurtu se dokonce sešla i část nově založeného družstva mužů, které můžete v jejich první akci vidět již 3. září na našich svitavských kurtech. Jak jsem již zmínil na začátku, večeře byla delikatní, což je vlastně tady u nás taková normálka. Snad jsem na nic nezapomněl. Vlastně jo, ke svačince jsme si dali lupínky s mlékem. No a večer si asi uděláme filmový, ještě nevíme. A závěrem bych rád dodal: trubka trubka tyč tyč, trubka trubka tyč. Loučí se s Vámi Váš bombový zpravodaj, Šimon Švihel.