Dokázala jsem si sama sobě, že i já do toho dokážu prásknout.

Z nejmenovaných zdrojů jsem se dozvěděla, že dnes máme tu čest se svitavskou Hannah Montana (pro starší ročníky - jedná se o zpěvačku a herečku, které je Markéta prý mooooc podobná :-)). Jinak jde o veselou babu, která kromě volejbalu zvládá i gymnastiku.

Jméno: Markéta Zelinková
Družstvo: Kadetky
Post: Blok
Ročník narození: 1993
Výška: 171 cm

Jaké byly tvé volejbalové začátky (kdy, kde, trenér)?
S volejbalem jsem začala asi tak v 10 letech. Hodně kamarádek začalo hrát a tak jsem si řekla, proč to taky nezkusit? Prvním trenérem byla Ivetka, ale ne nadlouho. Pak přišel Jiřík a chvílemi i Marcela. Vydržela jsem asi dva a půl roku a pak skončila, jelikož ve škole jsem seděla dlouho do odpoledne a v gymnastice jsme nasadili vražedné tempo. Nakonec jsem se po roce a půl rozhodla vrátit, jak mi volejbal chyběl. ☺

Vývoj volejbalové osobnosti vzhledem k postům (co nejoblíbenější, co tě láká, co bys chtěla v dospělácích hrát)?
Jako všichni jsem začínala na „čtyřkovým“ všichni všechno. Později už ani nevím, ale po návratu mě Jiřík přiřadil na blok. Tam jsem do teď. Možná je to tím, že jsem jedna z nejvyšších nebo se na nic jiného nehodím. ☺ Moc mě baví smeč a také bych ho ráda hrála, ale smečařek máme až až. A do budoucna? No, vlastně mi je to jedno, ráda bych byla kvalitní blok i smeč a na to taky pořádně dřu, ☺ ale co vím jistě, že ze mě nikdy nebude náhra. ☺

Co tě na tréninku nejvíc baví a co tě naopak nebaví vůbec?
Nebaví mě, když nás je málo a není to ten správný trénink. Ale nejvíce mne štve, když nikdo nic nedělá .... a já se můžu zbláznit z přebytečné energie, kterou potřebuju dostat ven. ☺ A baví??? Rozcvička ve dvojicích, když to do mě Kiki řeže. A hlavně, když všichni makáme.

Čeho si ceníš na svém trenérovi?
Jiřík, to je prostě vyjímečná osoba. Za to, jakou trpělivost s námi má, mu patří můj obdiv, jelikož já bych nás už dávno zřezala☺. Musím se přiznat, že ze začátku ještě jako přípravka jsem byla opravdu naštvaná, když nás komandoval, ale dneska vím, že jinak by to nešlo a někdy by to chtělo i více. ☺ Prostě řečeno, patří mu VELKÝ DÍK za všechno.

Jaké jiné sporty tě baví? Případně, jaké máš jiné záliby?
Asi naprosto všechno. Co má něco společného se sportem a pohybem, to je moje. Od 4 let dělám gymnastiku, takže všechno s ní spojený jako tanec, street-dance, balet, ale taky třeba basket, tenis, plavání, atd. Po fyzičce i ten běh už není to nejhorší ☺

Co je na volejbale lepší něž na těchto sportech a co horší?
Možná to není moc dobré říkat, ale ze začátku mi vadilo na volejbale, že je tolik kolektivní a že na výhře nemám zásluhu jen já. To jsem měla z gymnastiky, kde jsem bojovala většinou sama za sebe. Dnes mi to ale připadne jako ta nejlepší věc na volejbale a možná proto mě tak baví. ☺

Tvůj největší sportovní úspěch?
Vlastně ve volejbale ani nevím. Když jsem přišla mezi mladší žačky, nemohla jsem hrát a holky tu sezónu vyhrály 2. místo. Pak ve starších asi 5. místo, ale to už nevím jistě ☺. Ale jako největší stejně považuji to, že s nimi mohu hrát a občas i trénovat s ženskýma. ☺ Jinak v ostatních sportech toho bylo dost i na těch vyšších umístění, ale to nejčerstvější je 3. místo na Mistrovství republiky v gymnastice za Teamgym.

Čeho bys chtěla ve volejbale dosáhnout?
Být kvalitní smečařkou a blokařkou, hrát co nejdéle to půjde a především vyhrávat. ☺

Co bys označila za svoji největší přednost a naopak slabinu?
To musí posoudit jiní, ale přednost asi nejspíš to, že jsem takový aktivista. Prostě do všeho dávám co nejvíc a taky od toho hodně očekávám. A slabin je víc. Podle mne největší je, že ještě ve volejbale nejsem dost dlouho a pořád si připadám jako nováček. ☺

Kdo z oddílu se ti v současnosti herně nejvíce líbí? A kdyby bylo možné zahrát si s kýmkoli, koho by sis vybrala?
Obdivuju ženský, jelikož na sobě moc moc moc makaj a jde to vidět ☺. Od nás z kadetek: Kiki Šimková, která se neuvěřitelně zlepšuje a někam to dotáhne, Denča Andrlíková, bez jejích nahrávek by to nebylo ono, ale taky Andrejka Zatočilová, která na sobě hodně dře. ☺ U chlapů a kluků: velký talent je Terka a Piškot, takový rány to se jen tak nevidí nebo Venca a jeho vynikající náhry.

Jaký se ti líbí holky (kluci)?
Především ti, co mají smysl pro humor a jsou alespoň trochu sportovci a neleží doma před televizí ☺

Máš za sebou první tréninky v „ženských“. Co ti tato zkušenost dala?
Přesně mi potvrdili rčení „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“ ☺ Tvrdá ruka je to, co já docela potřebuju, a když makají všichni, tak já taky. Dokázala jsem si sama sobě, že i já do toho dokážu prásknout. ☺

A jaké to bylo mezi ježibabama? ☺
Jedním slovem „výborné“ ☺ Jak už jsem řekla, těžké a při fyzičce i unavující ☺, ale o to lepší pocit jsem z toho vždy měla. Vynikající kolektiv, smích, zábava, ale i pot a tvrdá ruka. To všechno zde je a jsem moc ráda, že jsem se mohla účastnit.

Je ve vašem týmu rivalita?
Nee, tak to určitě ne. Sice se hádáme a štěkáme na sebe neustále, ale jak řekla naše Andrejka: „Jeden bez druhého bychom nebyli vůbec nic.“

Čteš webové stránky oddílu?
Čtu, ale přiznávám se, že ne moc pravidelně. Občas zajdu a dočtu i to, co mi za těch pár dní uteklo. ☺

Co vzkážeš fanouškům svitavského volejbalu a čtenářům oddílových webových stránek?
Na Vencův dlouhý proslov teda nemám.☺ Ukončím to jednoduše a stručně. Čtěte stránky, choďte fandit a hlavně neseďte jen doma. ☺☺☺

Děkujeme za rozhovor. Příští týden opět aktuálně na téma zahájení sezóny s trenérem mužů - Petrem Sezemským.

Pavlína