Do třetice Výprachtice

Jako poslední opustily dnes Svitavy (a svoje rodiče!!!) holčičky z minipřípravky. Vyrazily na "svoje" první soustředění do Výprachtic, kde jsou sice sparťanské podmínky pro ubytování, ale zase je všechno pohromadě: uzavřený areál, hezká chalupa k dispozici, kuchyně, kterou by nám "hošťálkovští" určitě záviděli, čtyři hřiště k dispozici, školní tělocvična nachystaná pro případ špatného počasí - co víc bychom si mohli přát?

Předvoj (Simona, Markéta a Zdena) odjel už v poledne, abychom přijeli do připraveného. V 17:00 jsem na parkovišti za VZP zkontrolovala, jestli máme plný stav, vybrala jsem zdravotní průkazy a potvrzení o bezinfekčnosti. Pidiberušky se nasoukaly do aut s bágly, které byly mnohem větší než ony samy, na obličejíčkách jsem viděla nejistotu a napětí - copak nás "tam" asi čeká? U hřiště tatínci a maminky zatížili auta ještě proviantem a vyrazili v koloně "do hor".

Nafouknout podušky, roztáhnout karimatky, vytáhnout spacáky, vylovit botasky, ručníky, .... Jsme ubytovaní, rodiče odjeli. Zbytek večera jsme se zahnízďovali, v chalupě se ozývalo kvičení, vřískot i jekot, prostě dvaadvacet holčiček v akci. Na "schůzi" jsme si řekli, jaký bude asi program celého týdne, jaké budou služby (hřišťová, dlabací a šúrovací,) pidiberušky se všechny představily, dostaly trička a po hygieně už byl čas jen na pohádku. V tom vedru a bez pusy od maminky se jen těžko usínalo, ale určitě to zvládneme. A zítra dopoledne už budeme řádit na hřišti.