CCC’s, zkrátka takové sušenky s čokoládou...

Pípa, Pipin...univerzální to hráč s perfektním přihravačským stylem (dle Mázy - a to už teda musí být opravdu perfektní!).

Jméno: Štěpán Ryšánek

Družstvo: muži
Post: smečař
Ročník narození: 1988
Výška: 180 cm

Jaké byly tvé volejbalové začátky (kdy, kde, trenér)?

Moje volejbalové začátky jsou takřka identické se začátky většiny mých vrstevníků v oddíle mužů. Vše to pro nás začalo v roce 1999, když nás jako novopečené primánky navštívil v hodině tělocviku Petr Sezemský s Markem Meluzínem. Proběhla mírná selekce zrna od plev, ze které vzešlo několik šťastlivců, na první pohled vítězové:o) A v tuto chvíli se také rozhodlo o tom, jak bude vypadat můj následující sportovní život. Plavání šlo postupně stranou a volejbal se stal moje číslo 1. Trénovat nás začal kvartet volejbalistů, toho času čerství absolventi vysokých škol, ve složení Máza, Melda, Koudy a Marťas. Chopili se trenérské role dobře. Dostali jsme výborné základy, týkající se hlavně technické stránky volejbalu, ze kterých těžíme dodnes.

Vývoj volejbalové osobnosti vzhledem k postům (co nejoblíbenější)?

Jako asi každý začínající malý volejbalista jsem zpočátku zkoušel, snad jen kromě bloku, vše. Na každém ze zbylých postů jsem prožil značný kus své dosavadní volejbalové kariéry. Když jsme nastoupili do první krajské soutěže (mladší žáci), hráli jsme tehdy systémem dvou nahrávačů, tudíž jsem měl velkou šanci dostat se na tento post. Postupem času mě na tomto postu několikrát využili i trenéři v České Třebové, kde jsem jednu sezónu starších žáků hostoval a dnes na něm působím ve školním výběru VŠE v Praze. Post diagonálního hráče jsem měl možnost si vyzkoušet v KCM, nicméně v žádném jiném týmu jsem na něj nenavázal. Můj nejoblíbenější post je smečař. Z velké části trénuji jen tento post a myslím si, že mi docela sedí. V poslední době moje výkonnost šla sice spíše dolů, ale snad se to po pořádném tréninku zase vrátí do starých kolejí.

Tvůj největší sportovní úspěch?

Několik úspěchů už na svém účtu mám, ale ten největší jsem zažil minulou sezónu. Bylo to vítězství v KPII. Hezčí volejbalový zážitek jsem ještě neměl možnost zažít. Zároveň doufám, že to nebylo naposled, co jsme něco dokázali. Nebude to snad dlouho trvat a budeme spolu slavit vítězství v KPI. „Svitavy jedem, Svitavy do toho!!!“

Nejdůležitější osoba na hřišti obecně?
Důležité pro mě je, aby tým byl stmelený a aby došel k dobrému výsledku pohromadě za spoluúčasti všech v týmu. Z tohoto hlediska je pro mě důležitý hráč, který je zkušený a má v týmu i jakýsi přirozený respekt mezi ostatními hráči, čímž dokáže pozitivně ovlivnit ostatní k lepšímu výkonu. U nás je to podle mě Marek Meluzín.  

Kdo z oddílu se ti v současnosti herně nejvíce líbí?
V současnosti se mi dost herně líbí smečař Petr Doležal. Za poslední dvě sezóny se vypracoval do pozice jednoho z nejnepostradatelnějších členů týmu. Tenkrát by to do něj řekl jen málokdo a dnes o tom již nikdo nepochybuje. Pokud se jeho výkonnostní růst nezastaví, máme se na co těšit. Dále musím zmínit našeho diagonálního bijce Ondru Ehrenbergera. Jestli se bude postupně zlepšovat a své výkony vyrovnávat, mohl by se z něj stát hodně kvalitní hráč nejen na krajské scéně.

Co bys označil za svoji největší přednost a naopak slabinu?
Přednost, jo?:o) Já bych tedy přešel rovnou k té druhé části. Za slabinu bych zmínil své nevyrovnané výkony. Dokáži zahrát perfektní zápas, ale také dokáži někdy zahrát tak, že bych nejraději pověsil boty na zeď a skončil se vším. Zatím jsem nepřišel na to, co tyto výkyvy způsobuje. Víte, ono záleží na tom, jak se do toho třískne, ale já na to jednou přijdu. Abyste viděli, že my tady máme samé odborníky…:o)

Co ty a smečovaný servis?

V poslední době na kvalitní servis klade náš trenér velký důraz. Pro úspěch v zápase je nezbytný, a proto se trénuje skoro každý trénink. V budoucnu by kvalitní podání mohlo být naší velikou zbraní. Smečovaný servis je mi vlastní a v zápase prakticky jiný servis nepoužívám. Úspěšnost v něm je u mě jak na houpačce. Dokážu dát kvalitní podání, ale naproti tomu zvládnu občas udělat i takovou komedii, ze které mi jde posléze hlava kolem. S trenérem Mázou jsme přišli na to, že takovéto výkyvy ve výkonech budou nejspíš výsledkem nedostatečné koncentrace před podáním, na což se teď snažím zaměřit v tréninku. Uvidíme, co z toho vyleze…

Jaké tréninkové cvičení tě nejvíce baví a které bys nejradši úplně zrušil?

Mám rád, když do tréninku jdou všichni naplno a dají tomu tréninku nějakou váhu. Konkrétní cvičení není ani tak důležité.

JINÉ

Oblíbená hudba?
Poslouchám hudbu moc rád, a proto při cestování do Prahy i po ní svého iPoda skoro nevytáhnu z uší. A která je moje oblíbená? To záleží na situaci. Mám rád tvrdší muziku, ale naproti tomu si někdy rád poslechnu i pomalejší “věci”. Momentálně mezi mé oblíbené skupiny patří Nickelback, Coldplay, Simian Mobile Disco a třeba Pendulum.

Jaký se ti líbí holky (kluci)?

No líbí se mi pěkný holky…:o)

Provozuješ i jinou sportovní činnost než volejbal (jakou)?

Rekreačně provozuji plavání a rád si také kopnu fotbálek. Někdy se dostanu i k ping-pongu na naší chatě. Všechno to jsou ovšem příležitostné záležitosti. Jsem rád, že při škole stíhám aspoň volejbal.

Jaké téma jsme vynechali a ty bys o něm rád pohovořil?

Já si myslím, že jste to docela trefili:o)

OTÁZKY JEN PRO TEBE

Dle svého trenéra máš perfektní přihrávačský styl a v kraji po získání zkušeností prý nebudeš mít konkurenci. Kdyby přišla nabídka hrát libero ve vyšší soutěži (řekněme třeba 1. liga), uvažoval bys o ní... nebo by ti útočení chybělo, že bys raději hrál nižší soutěž na postu smečaře?

Takové věci se vždycky pěkně poslouchají. Jsem rád, když slyším, že moje námaha a hlavně námaha trenéra nepřišla nazmar. A jestli bych odešel ze Svitav za lepším volejbalem? Určitě by mě to potěšilo, nicméně tím by to pro mě asi skončilo. Ze Svitav bych už neodešel, ať už by mě nabídli libero či smeč.

Přípravu na letošní sezónu ti zkomplikoval zahraniční pobyt. Mohl bys nám prozradit, kde jsi byl, jak ses tam dostal, co jsi tam dělal...

Celé tři měsíce, od konce června do konce září, jsem byl na SV Spojených Států v tzv. Nové Anglii, konkrétně ve státě Maine. Vyrazil jsem tam se svým bratrem, který s těmito pobyty má už velkou zkušenost. Tím pádem jsem přijel vesměs mezi jeho přátele a výchozí situace se tím pro mě jenom zjednodušila. Město se konkrétně jmenovalo Ogunquit. Je to přímořské letovisko, které v sezóně navštíví mnoho amerických, ale hlavně kanadských turistů. Pracoval jsem v zde v pékarně, která v letních měsících funguje hlavně také jako kavárna. Náplň práce jsem měl různorodou. Od práce pekařské vzadu v kuchyni, přes práce dodavatelské, kdy jsem půl dne proseděl v autě, až po práce v prodejně. Byla to pro mě dobrá zkušenost, ale z hlediska volejbalu to byla vyloženě tragédie. Říkáte, že mi to přípravu zkomplikovalo. Pravda je taková, že příprava nebyla žádná. Výsledky na začátku sezóny tomu také odpovídaly.

Určitě jsi i "něco pocestoval". Kde se ti líbilo a máš nějaký nepříjemný zážitek z tohoto "výletu do USA"?
Moc jsem toho nepocestoval. Cestoval jsem jen v rámci regionu. Líbil se mi Portsmouth – město s obrovským přístavem založené v raných dobách osidlování Ameriky. V plánu jsem měl návštěvu New Yorku či Bostonu, ale k tomu jsem se nakonec nedostal, tak snad příště. Nepříjemné pro mě bylo snad jen setkání s americkými příslušníky po projetí jednosměrné ulice. Nikdy mě v Čechách nezastavili a tam hned první týden (to myslím obecně, ne, že bych tady ty jednosměrky schválně projížděl). Musím ale říct, že kultura na silnicích je tam úplně někde jinde v porovnání s Čechami.

Doporuč nám ženským nějaký americký recept, jestli si vzpomeneš...
Pamatuji si dobře snad jen jeden recept, protože to byla často moje hlavní náplň práce. Jsou to Chocolatechip Cookies, neboli CCC’s, zkrátka takové sušenky s čokoládou. Dělal jsem to často, protože se na tom nedalo zkazit snad nic a komu se to povedlo, ten si mohl u nádobí rovnou ustlat☺ Nu, zde to tedy je:

Hnědý cukr        6 cups
Cukr            6 cups
Margarín či máslo    4 lbs
Vanilka        3 tbsp
Vajíčka        2&3/4 cups
Mouka            18 cups
Soda na pečení    2 tbsp & 2 tsp
No a čokoláda        9 cups

Postup je lehký – smíchej a dej na plech na malý kroužky. Peč na 325 °F asi 20 minut.
Problém by mohl být s jejich jednotkami, proto ještě jedno vysvětlení:
Cup –  hrnek
Tbsp (tablespoon) – taková větší lžíce
Tsp (teaspoon) – taková menší lžíce
Lbs – libra (0,453kg)

Tento recept je značně naddimenzován, tak si ho raději tak deseti či pěti pokraťte.
Jen ještě doufám, že mě nezažalují, že rozšiřuji firemní tajemství…

V současnosti studuješ VŠE. Máš konkrétní představu, co budeš po studiích dělat?
Abych řekl pravdu, tak nemám vůbec ponětí, co budu dělat po škole. Příliš si tyto věci neplánuji. Na gymnáziu jsem se dlouho viděl na medicínu a nakonec to dopadlo úplně jinak. Ostatně i maturitu jsem mimo jiné skládal z biologie, konkrétně z fotosyntézy, a to se moc s mým nynějším zaměřením neshoduje. Čím bych se v budoucnu chtěl zabývat je problematika v oblasti účetního auditu, jenomže to je teď a kdo ví, kde to skončí. Skončit můžu taky někde ve státní sféře a nakonec vám tady budu ještě třeba starostovat…:o)

Co vzkážeš fanouškům svitavského volejbalu a čtenářům oddílových webových stránek?
Vydržte s námi. Přijdou časy, kdy vás budeme potřebovat.

 

Děkujeme za rozhovor. A příště zase skupinová akce tentokráte z dívčí složky :-)

 

Štěpán je o patro výš....

...tady zase o patro níž :-)

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll