Boj o extraligu v Novém Jičíně

Po jednoznačném vítězství v krajském přeboru kadetů nás čekal boj o možnost postoupit mezi kadetskou extraligovou elitu. Vedení soutěže nás zařadilo do 4-členné skupiny v Novém Jičíně.

Kvalifikační turnaj měl pro nás nepříjemné intermezzo, neboť během pátečního předzápasového tréninku se zranil Vojta Švihel (naštípnutá kost a natržené vazy v oblasti kotníku) a do boje tak vyrazilo pouze osm borců. Našimi soupeři byli domácí tým Nového Jičína, Hradec Králové (účastníci extraligy) a Brno B (vítěz jihomoravského přeboru).

První utkání čekalo kluky v sobotní poledne proti družstvu Hradce Králové. Střetnutí mělo zvláštní příchuť, neboť za Hradec v průběhu extraligy nastupovali v rámci hostování naši Borci Jirka Simon a Štěpán Hlaváček, nyní však hráli na druhé straně sítě. To znamenalo výhodu v podobě znalosti soupeřova týmu, který však poznamenala absence hostujících hráčů i starších kmenových hráčů. Zápas začal pro naše barvy výborně, neboť jsme se poměrně rychle dostali několika bodového vedení. To nás poněkud ukolébalo a sérií chyb a ztrátou koncentrace jsme soupeři dovolili stav vyrovnat a koncovku zdramatizovat. Větší hráčské zkušenosti svitavských borců nakonec převážily misky vah na správnou stranu a my si připsali vedení 1:0. To se ukázalo jako rozhodující. Kluci se zklidnili a soustředěnou hrou v následujících již protivníkovi nedali šanci. Přestože hradečtí hráli výborně v poli, v útočné fázi jim chyběla razantnost a zkušenosti. Lepší začátek jsme si nemohli přát – vítězství 3:0.

Průběh turnaje naznačil, že další zápas bude ten rozhodující – ve tři hodiny nás čekal mač s Brnem. I tento zápas byl okořeněn jednou zajímavostí. Na nahrávce se v brněnském týmu se představil Adam Provazník, kterého svitavští fanoušci znají z doby jeho působení ve Svitavách pod přezdívkou „Laso“. Laso „poznamenal“ začátek prvního a třetího setu, kdy jsme se nedokázali vypořádat s jeho podáním a podáním kapitána Brňanů a vzniklou ztrátu se nám nepodařilo ani obětavou hrou v poli dorovnat. Hra byla vyrovnaná, nám se však nepodařilo výrazněji bodovat a proto oba liché sety získali Jihomoravané. Sudé sety byly o něčem jiném. V nich si naši borci poradili se skákaným podáním Lasa a brněnského kapitána a byli jsme to naopak my, kdo si podáním vytvořil náskok. Obětavá hra kluků v poli doplněná úspěšnou a pestrou útočnou hrou ze všech předních pozic udělala ze zápasu divácky velmi atraktivní záležitost. Mezi diváky byli i skalní fans – David a Martina Švihelovi i se zraněným Vojtou, který přijel podpořit své spoluhráče. Po prvních třech setech vedlo Brno 2:1 a ve čtvrtém pokračování zápasu se rozhořela bitva o každý bod, protože bylo zřejmé, že tento set bude nesmírně důležitý – Brnu zajistí 3 body, nám možnost získat tento veledůležitý zápas v následném tiebreaku, do kterého bychom vstupovali s psychickou výhodou získaného setu. Na Brňanech byla znát narůstající nervozita z možného neúspěchu. Ve čtvrtém setu se ani jedné straně nepodařilo získat více než dvoubodový náskok a do koncovky se vstupovalo za vyrovnaného stavu. V následné přetahované byli nakonec šťastnější kluci z jihomoravské metropole a získali set a tím i zápas 28:26, který ,jak později ukázalo, byl rozhodujícím pro postup do extraligy.

Poslední zápas nás čekal v neděli. Noc jsme strávili v luxusním prostředí hotelu Graphic (část kluků dokonce prostředí de luxe apartmánu) a po dobré snídani vyrazili zpět dohaly obchodní akademie, které poskytla prostředí pro kvalifikaci, neboť tradiční místo, hala ABC, byla obsazena rovněž volejbalovou akcí. Po ranním vítězství Brna nad Hradcem 3:0 nám zbývala jediná možnost – porazit domácí tým Nového Jičína bez ztráty setu. V týmu bylo cítit odhodlání poprat se o šanci a přesto, že kluci bojovali i na hřišti, se to nepovedlo a domácí potvrdili, že v extralize hrají oprávněně.

My musíme počkat do příštího roku, kdy se o postup popereme s o rok zkušenějším družstvem a šance vidíme velmi výrazné. Výpravu tvořili hráči Adam, Filip, Honza, Jirka, Lukáš, Peťa, Šimon, Štěpán, realizační tým Seki, Peťa Maruš, Johy a Jarin. Johy se představil nikoliv jako hráč, ale jako zdatný statistik, který zásoboval trenéry a hráče užitečnými a zajímavými čísly.

Tento kvalifikační turnaj byl závěrem sezony 2015-2016 a po krátké pauze čeká borce „oblíbená“ část přípravy na nastávající sezonu – fyzická příprava doplněná o účast v MVL, a na kterou bude navazovat soustředění v tradiční lokalitě.

Tímto bych chtěl za trenérskou dvojici poděkovat hráčům za reprezentaci oddílu i města a všem, kteří se podíleli na přípravě, dopravě a dalších nezbytných činnostech, bez kterých to zkrátka nejde. A to nejlepší na konec – děkovačka všem divákům, kteří ukrojili ze svého volného času a přišli zafandit nebo se jen podívat na hru našich borců. Protože tolikrát zmiňovaná věta „Hrát bez diváků je jen jako lepší trénink“, bohužel platí. Ještě jednou díky všem a na viděnou u dalšího volejbalového dění.