25. LETNÍ SVĚTOVÁ UNIVERZIÁDA BĚLEHRAD - 2009

Přátelé volejbalu! Mohu Vás potěšit postřehy z právě probíhající univerziády v Bělěhradě, které napsal coach české univerziádní reprezentace Luboš Vašina přímo z centra dění. Je to náplast na nezájem medií i ve chvílích, kdy se nám daří. Přeji hezké počtení Elvis

28.6.09

Článek 1.  L

   Tak snad jsme proto udělali maximum.
 Poslední soustředění nás jako volejbalový reprezentační univerzitní tým, který se připravuje na světovou univerziádu v Bělehradě čekalo ve sportovním centru v Nymburce.
    Ti co byli na předešlé světové univerziádě v Bangkoku už věděli co je čeká za dřinu, ale také za skvělé zážitky na sportovištích, v univerzitní vesnici a na různých společenských akcích, které jsou neodmyslitelnou součástí univerziády. Určitě stojí za zmínku v přesunu mezi Prahou a Bělehradem dvě věci.
     V Praze nasedáme do vládního letounu, který nás během jedné hodina a patnácti minut dopravil na místo určení do hlavního města Srbska Bělehradu. Ne každému smrtelníkovi se podaří vstoupit na palubu vládního letadla.
     Druhým zážitkem zatím ne však sportovním byla cesta autobusem do univerzitní vesnice za doprovodu policejních vozidel (mimo jiné tyto auta nás doprovázejí při každé jízdě na tréninky mimo centra ubytovacího komplexu všech účastníků.).
     I přesto, že univerziáda zahajuje slavnostním ceremoniálem 1.7., již od 25.6. se postupně sjíždějí a všichni sportovci zúčastněných států.
    Celého čtrnáctidenního zápolení se má zúčastnit přes 10.000 účastníků z více jak 160 zemí.
Českou republiku reprezentuje bezmála stovka sportovců ve třech kolektivních a  deset individuálních sportovních odvětvích.
Sportovci museli splnit dané limity, které je předurčují k účasti na této celosvětové sportovní akci.
Pevně doufám, že mimo zážitků mimosportovních, budu moci informovat i o úspěších naši výpravy včetně volejbalistů.

29.6.09

Článek 2.   L

Naše univerzitní vesnička, kde budeme trávit následujících 16 dní má 14 ubytovacích budov, administrativní budovy, posilovny, sportovní kouty na rozcvičování, velkou stravovací halu pro 3.500 lidí a mnoho dalších budov. V centru kde je prostor pro každodenní vyhlašování nejlepších sportovců a týmů je i velké podium, kde se každý den koná několik koncertů a různých zábavných vystoupení. Ve vesničce je spousta malých obchůdků, internetové kavárny, informační centrum, směnárna a další pro nás důležité prostory.
    První probuzení v univerzitní vesnici.
Na veškeré jídlo dojíždíme asi půl kilometru otevřeným vláčkem, V jídelně se nachází stanoviště s obsluhou s velkým výběrem jídla jak pro Evropany, asiaty, Afričany, ale i pro vegetariány nebo třeba pro muslimy, plus chladicí boxy s pitím.
    Po snídani,  nás čekal první oficiální trénink ve volejbalové hale Pionýr, která má kapacitu 8.000 diváků. Je to pro nás zároveň první a poslední seznámení s prostorem haly před prvním utkáním ve skupině, které hrajeme s Němci. 
   Cestou do haly nás překvapilo prostředí Bělehradu v blízkosti naší vesnice  Připadalo mi to, jako bychom nebyli ani v Evropě. Těsně před vesnicí hned u řeky žili lidé v chatrčích, chudobě a špíně. My si naopak kousek od nich užívali luxusu, o jakém se jim může jen zdát.
Cestou jme viděli rozbořené domy v centru Bělehradu, válka zde zanechala velké stopy, které bude těžké odstranit, ale za pár let by se to mohlo podařit a universiáda by k tomu mohla hodně pomoci.

30.6.09

Článek 3   L

  Tak jme se podívali do nejvzdálenější haly, kde budeme trénovat a hrát  svoje utkání na univerziádě ve městě Novi Sad. A musím říct, že tak obrovský komplex sportovišť pod jednou střechou se vidí málo kde.
   Krytý plavecký bazén, zimní stadion, restaurace, posilovna, malá hala s kapacitou 2.500 diváků a velká hala pro 7.000 diváků. Ve velké hale jsme také hráli přípravný zápas s jedním z horkých kandidátů na postup mezi nejlepší družstva turnaje Japonskem. Před zápasem předcházel společný trénink.V zápase nám Japonci  zle zatápěli a svoji strojovou precizní hrou nás dostávali pod tlak. Nicméně první set jsme je přehráli a ve druhém setu jsme měli navrch zhruba do poloviny, pak už jsme po pár nevyhraných dlouhých výměnách ztratili půdu pod nohama a ani jsme nestačili sledovat hemžení útočníku soupeře na druhé polovině kurtu Japonci nás určitě dobře prověřili, vyzkoušeli jsme si některé kombinace na prvního ostrého soupeře Německo.
   Večer přijížděli do vesnice další výpravy, viděl jsem například výpravu z Ugandy, Spojených států amerických, Argentiny ale i z Mali, Nauricia nebo Nepálu. K naší výpravě se přidala i Eva Hrdinová, vítězka smíšené čtyřhry na 24. světové univerziádě v Bangkoku.  A svoje učinkování zahájili na univerziádě úspěšně fotbalisté vítězstvím nad Kanadou 3:1. Tak, a jdu spát zítra nás čeká perný den. Trénink v 52 km vzdáleném Smederevu a hlavně slavnostní zahájení 25.světové univerziády na kterou tady vrcholí přípravy a všichni se na ni moc těší.

1.7.09

Článek 4   R

    Ráno začalo jako obvykle. Sraz před naším domem a hurá do fronty na snídani. Jaké bylo naše překvapení, když se pořadatelům podařilo přeorganizovat celý catering a najednou šlo vše jako na drátkách.
   Po snídani nás čekal poslední trénink, před ostrým startem do turnaje. Cílem naší cesty byla z brusu nová hala v Smederevu. Po lehké hodince jízdy jsme se ocitli v naší „domovské“ hale. Domovská proto, protože zde odehrajeme tři z pěti utkání. Doufáme, že se nám tady bude hrát v plné pohodě, jelikož už na první pohled nebo spíše pocit se nám velká, ale útulná hala pro 3.000 diváků, jeví přívětivě.
   Jako další z bodů, ne však nezanedbatelným, už tak nabitého dne bylo zahájení celé 25. LETNÍ SVĚTOVÉ UNIVERZIÁDY. Po několika hodinovém shromažďování, které jsme si krátili vyměňováním odznáčků a lovením fotografií s exotickými sportovci - kyněmi ( např. s národním „opalovacím“ volejbalovým týmem Švédska, nebo krásně černými sportovkyněmi z Jižní Afriky). Nástup zúčastněných byl přehlídkou všech národů etnik a zvyklostí světa. Kráčeli jsme po hlavní třídě obklopené mávajícími Srby, kteří by z nás strhali snad vše co jde. Následný zahajovací ceremoniál byl situovaný v národní 25tisícové hale uctívaného basketbalového mužského týmu Partizan Bělehrad. Jak nám bylo sděleno, tak každý zápas navštěvuje kolem 20tisíc diváků. Po slavnostním uvítání všech zúčastněných zemí, následovaly neodmyslitelné atributy každé Olympiády. Slavnostní slib, otevření 25tých univerzitních her a nakonec velice nápadité zapálení olympijského ohně po vzoru   Nikola Tesly. Závěrečná laser show byla už jen třešničkou na dortu celého dne.

 Vzhůru do peřin, zítra nás čeká křest ohněm!
 

2.7.09

Článek 5   L

  Vítězství, návštěva velvyslanectví a Japonky, to jsou tři zážitky z pátého dne pobytu na univerziádě.
  Nikdo z nás už nemohl dospat prvního utkání s Němci. Na snídani jsme šli  později, protože hrajeme už v jednu hodinu……. čas na utkání nic moc, ale napětí a odhodlání je cítit ve vzduchu.. Rozcvička, nástup, hymna a jde se na to. První set je boj od začátku do konce, více volejbalového umu je na našich rukách a vítězíme 28:26. Bohužel ve druhém a třetím setu se karta obrací a za kratší konec taháme naopak my, především díky excelentnímu výkonu německého universála.. Bojujeme, vůle je veliká, ale pořád nám chybí nějaká finální akce, která by nás úplně uvolnila a nakopla. Ta přichází v pravou chvíli, když Bémik nekompromisním blokem zastavuje do té doby neomylného universála němců.. Set vyhráváme, utíkáme „hrobníkovi z lopaty“ a pátý set je už naší exhibicí. Vedereme dokonce  8:1, celý set pak vyhráváme 15:8 a konec. Velký výbuch radosti zaplňuje celou naši polovinu hřiště. Co dodat vítězství nad favoritem skupiny a dobrý vstup do turnaje……. paráda.
   Oběd sice nestiháme, ale to nevadí, návštěva našeho velvyslanectví je pro každého z nás zážitkem. Přijali nás skvěle, šampaňským a dobrou točenou plzní. Jak jsme se dozvěděli naše paní velvyslankyně má ke sportu blízko,v mládí se věnovala běhu na lyžích.
    Večer jsme vyhráli díky Rejdymu další bitvičku. Vedle nás sedící Japonky se nechali vyprovokovat a stříhali jsme o úklid táců po večeři což bylo příjemným ukončením velmi úspěšného dne.
   A ještě krátké shrnutí našich výsledků.
Šermířky nepostoupily z kvalifikací. Basketbalistky vyhráli nad Čínou  101:71, fotbalisté remizovali s Ukrajinou 1:1 a sportovní gymnastky: Šikulová postoupila do finále víceboje a Komrsková vybojovala finálovou účast na kladině a přeskoku.

A ještě jedna perlička. Od 1.do 9.třídy jsme spolu chodili do jedné třídy. Mnoho let jsme se neviděli a zítra nám přijde fandit, to způsobila návštěva na velvyslanectví. Tím kamarádem a spolužákem je vojenský atašé Jarda Skákal. Neskutečná náhoda co?

3.7. 09

Článek 6  L

  Po náročné pětisetové bitvě s němci jsme vypustili trénink v hale a v dopolední tréninkovém bloku jsme využili místní posilovny. Myslím, že nás ještě čeká hodně hraní a s vydáním sil se na takové akci musí hodně šetřit a vynaložit ji těmi správnými dávkami a na správném místě.
 Z oběda jsme jeli již přímo do sportovní haly ve Smeredevu. Je úžasné jak v zemi, kde je mnoho rozbitých a nedokončených budov se starají a obnovují sportoviště stará. Ale mnoho sportovišť je nejen obnoveno, ale stále vnikají nová, prostorná. Právě takové je i sportoviště, kde budeme hrát s Austrálií. Je vidět, že se na sport vynakládají nemalé prostředky a určitě se to v Srbsku vyplácí. Lidé na sport chodí a fandí mu.
  Zápas s Austrálií máme pod kontrolou a už od začátku mače se stavíme do role favorita utkání. Neustále vedeme. Prvním setu je to tak o dva body, ale v setech ostatních již od začátku máme až čtyřbodový náskok,který stabilně udržujeme. V utkání se vystřídali všichni hráči a poprvé jsme tak využili nového pravidla o střídání, kde můžeme střídat až dvanáctkrát.
  Zápas trval hodinu deset vyhráváme 3:0 po setech 25:20,25:19, 25:19 a vypadá to, že budeme brzo ve vesnici. Bohužel přišla dopingovka a zdržujeme se další hodinu. Nevadí druhé vítězství nám dodává dobrou náladu.

   Výsledky z naší výpravy. Basketbalistky porazili Polky 84:71 a jedou na medaili, stolní tenistky v družstvech vyhráli s Ukrajinou 3:1 a prohráli s Holandskem 1:3, v šermu naši nepostoupili.

   Po dvou dnech mají nejvíce medailí: Korea 9, China 7, Italové 5 Španělsko 3 a Japonsko se Švýcarko 2.

4.7.09

Článek 7

   Od ranního probuzení směřovalo a bylo vše podřízeno večernímu utkání s Polskem. Po snídani jsme odjeli do blízké haly (pro nás opět nové) a trénink byl zaměřen na činnosti ve kterých by jsme jasného favorita mohli přehrát a dostat pod tlak. Sice jenom hodinový, ale intenzivní trénink přišel všem k duhu. Přímo u vchodu haly byla otevřená restaurace v asijském stylu ve které jsme se si objednali malé kafíčko na otupění nervozity před utkáním.
   Samotné utkání se hrálo v nejdále situované hale pro volejbal v 86 km vzdáleném Novim Sadu.
Poláci si absolutně nepřipouštěli jakékoli herní problémy a i v univerzitních novinách se vyjadřovali, že si neberou žádné jiné umístění ve skupině jako první místo. Jsem moc rád, že naše družstvo svým precizním a bojovným výkonem jim tuto myšlenku překazilo.
  Opravdu po fantastickém výkonu vyhráváme 3:1 na sety a naše radost nezná konce. Porazili jsme druhého silného soupeře a máme všechno ve svých rukách. V šestičlenné skupině nás čekají papírově slabší soupeři. Vedeme naší skupinu, ale do dalších zápasů jdeme s pokorou a odhodláním vítězit. Na zápas se přijeli podívat i rodiče Honzy Václavíka, který má mimo jiné v české výpravě sestru, která závodí v plaveckých disciplínách.Zatím jsme všichni zdraví, což je další důležitý moment pro další vývoj v turnaji. Jsme příjemně unaveni a do vesnice přijíždíme něco po půlnoci. Po příjezdu jsme zaregistrovali v jednom ze čtrnácti ubytovacích bloků velké rušno. Po vyslání zvěda jsme se dozvěděli, že v bloku u Korejců hoří. Nevíme jak a proč požár vnikl, ale u požáru bylo osm hasících sborů, na sto padesát Korejců museli evakuovat, ale naštěstí se nikomu nic nestalo. Jdeme spát s myšlenko zítřejšího volného dne a jednodenního odpočinku.

Výsledky volejbal:  CZE – POL   3:1   ( 25:27, 31:29, 27:25, 25:23)    utkání trvalo 122 minut

5.7.09

Článek 8

   Ráno jme se sešli v 10.00 hodin. Krátce jsme zhodnotili včerejší úspěšné utkání a protože jsme měli volný den a na sportovištích sportovalo mnoho českých  sportovců, dohodli jsme se na individuální posilovně a návštěvě sportů. Za celý den jsme stihli povzbudit naše stolní tenistky, plavce, gymnastky a asi nejvíce času jsme strávili na tenise,kde se hrála utkání jednotlivců a čtyřhry.  Eva s Nikolou ve čtyřhře nemohly prohrát, protože jsme je hnali naším povzbuzováním (někdy prý na tenis až moc hlasitým) k vítězství nad Chorvatkami dvakrát v tie-breaku.Převážná část kluků nebyla ani na obědě ve vesnici a vyzkoušeli jsme místní speciality. Mezi všemi vyhrálo mleté maso dělané na grilu (pleskavica) a většina se dorazila super velkou sladkou palačinkou.
  Po sportu trochu něčeho jiného. Šli  jsme se podívat asi na největší raritu Bělehradu, na hrad a rozsáhlé hradby, které se tyčí nad soutokem řek Dunaje a Sávy. Musím říct, že je to úchvatný pohled. Stiháme si koupit pár suvenýrů a spěcháme na  sraz před večerkou, která je v deset hodin. Prožili jsme super odpočinkový den a zítra nás čekají hráči Hongkongu, tak nám držte palce.

Výsledky naší výpravy: basketbalistky zvítězili nad Velkou Británií 89:83,
                                       taenkwodo – Janovský 9.-16.místo,
                                       stolní tenis – v družstvech jsme zvítězili nad Španělskem 3:0
                                                            a Hadačová, Harabazsová a Smištíková postupují dále
                                       tenis – Fraňková – MAD 2:0, Hrninová,Fraňková – Chorvatsko 2:0
                                       sp.Gymnastika – Komrsková 4.místo na přeskoku a 7.místo na kladině
                                       plavání – štafeta 4x100m 12.místo, Jarošová 200m znak 16.místo,
                                                       Jedlička 100m prsa 11.místo, Rubáček 50m motýlek postoupil
                                                       do finále v českém rekordu

6.7. 09
 
Článek 9.

     Dnešní den začal, jako každý druhý. V 9.00 hodin jsme se odebrali snídat.Nevím, jestli se nám to jen zdá, ale úroveň stravování jde rapidně dolů. Po „vydatné“ snídani nás čekalo balení na zápas. Boty, trenky,dres a fičíme do haly Smeredevo, kde nás čeká univerzitní tým Hongkongu. Kluci ze země mnoha možností byli od pohledu velice sympatičtí. Jejich vzrůst jim nebyl zrovna výhodou, ale veškeré takové své nedostatky nahrazovali neskutečnou bojovností. Pro nás byl zápas velice obtížný, jelikož my vyhrát museli, zatím co oni si jen chtěli zahrát. Po hodině a 9 minutách jsme ukončili třetí sadu esem a splnili tak papírové předpoklady výhrou 3:0 po setech 25:16,25:12,25:19
    Po zápase jsme se přátelsky se soupeři vyfotili a popovídali. Takto bych si představoval Coubertinovu myšlenku „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“!
  Ani nás nemrzelo, že jsme nestihli oběd, protože stejně většina z nás měla v úmyslu zajít na jídlo podle své chuti. V okolí vesnice je spousta možností jak se dobře a levně najíst. Formu večerního tréninku jsme zvolili ve vesnici. Nejprve jsme využili posilovny k udržení výbušné síly, která bude nezbytně nutná do závěrečné fáze turnaje. Závěr tréninku ve vesnici jsme ukončili strečinkem (blízko velkého podia, kde je se koná každý den několik koncertů), při kterém nás doprovázela živá hudba v podání revivalové skupiny Beatles.
   Zítra nás čeká poslední zápas ve skupině se Spojenými arabskými emiráty a pokud vyhrajeme absolvujeme základní skupinu bez porážky  Naše vítězství v silné základní skupině bude patřit k jednomu z největších překvapení dosavadního průběhu univerzitního turnaje.

 7.7.09

10. článek

 Tak dneska máme rekord v doprovodu policejních vozidel. Při každém výjezdu z vesnice jak na trénink nebo na zápas nás doprovází jedna nebo více policejních eskort. Smysl je jak ochrana účastníků, tak hladký průběh cesty zacpanými bělehradskými ulicemi. Dnes jsme jeli opět do nové haly blízko Bělehradu, městečko se jmenovalo Stará Pazova. Po příjezdu pro nás bylo připraveno malé pohoštění, které pro nás připravili místní volejbalisté. Trénink byl sice krátký, ale intenzivní.
 Po tréninku oběd hodinka a půl času na odpočinek a už vyjíždíme k poslednímu zápasu základní skupiny opět do Smedereva. Našim soupeřem je nám družstvo Spojených arabských emirátů, které má na svém kontě zatím dvě vítězství. Všichni věříme, že u toho zůstane i po našem zápase.  Soupeř z nás má obrovský respekt,i když rozcvička byla varující (Arabové s míčem mlátili jako o život) Vyjma druhého setu, kdy soupeř hodně riskoval a téměř vše mu vycházelo jsme měli zápas pod kontrolou  a vítězíme 3:0 po stech 25:18, 25:21,25:14 v rekordním čase 1 hodina a 4 minuty. Cesta do vesnice je  bouřlivá a radostná. Vyhráli jsme bez porážky jednu ze čtyř šestičlenných skupin, po dobrých a excelentních výkonech a hlavně volejbal jsme si všichni užívali. I proto jsme tady na univerziádě získali mnoho příznivců. Zítra máme poslední volný den, tak jsme chvilku poseděli, krátce jsme zhodnotili dosavadní působení na univerziádě, ale samozřejmě bylo cítit, že každý myslí na obrovsky důležité utkání o postup mezi čtyři nejlepší celky na univerziádním turnaji. Ještě to nevíme na 100%, ale zřejmě narazíme na družstvo  Turecka, které vyhrálo poslední dvě univerziády. Nevadí chuť hrát je a my máme vůli se s tímto faktem poprat, tady už si můžeme těžko vybírat soupeře. Do osmičky s námi postoupili  Rusko, Srbsko, Egypt, Polsko, Kanada, Brazílie a zmíněné Turecko. Jsme opravdu ve volejbalové světové elitě. Držte nám palce do dalších bojů.
Ještě pár výsledků, které jsem v pozdním příjezdu zachytil: fotbalisté prohráli Itálií o postup do čtvrtfinále. Basketbalistky jsou ve čtyřce nejlepších i přes porážku od Američanek a přijela nová výprava  akademických sportovců z česka převážně atletů.