Ve druhém kole zimní části KP I jsme hostili dalšího souseda v tabulce - Kerhartice. V prvním utkání jsme neustále naráželi na soupeřovu dobře organizovanou obranu na síti, kdy se naši útočníci byli nuceni prosazovat proti dvojbloku i po dobrém příjmu. Na vině byl náš pomalejší první sled. V průběhu utkání jsme se snažili tento nedostatek řešit hlavně s Petrem Jassou.
Sraz k odjezdu do Chvaletic byl stanoven na 8:00 u haly a mělo se jet třemi auty. První komplikace nastala, když se k hale v osm přiřítila bílá oktávka z Moravské Třebové. Z okénka vykoukl Péťa (Jassa) a povídá "Mázo (Petr Sezemský), já jsem si zapomněl čočky, my se pro ně otočíme do Třebové, za půl hodiny jsme zpět. V kolik je sraz?
Přezdívka: Jarin
Číslo dresu: nyní "1", předtím 25let "7"
Výška a váha: 178/67
Dosah smeč / blok: x
Specializace: libero
Datum narození: 7.5.1974
Oblíbené jídlo / pití: špagety/káva s mlékem
Oblíbená hudba: System of a Down, Serj Tankian,Rammstein
První polovina krajského přeboru mužů první třídy je minulostí a nabízí se možnost k rekapitulaci. Zde je pár čísel.
Na poslední podzimní kolo KPI jsme jeli k tradičnímu soupeři do Chrudimi. Nehrálo se tentokrát jako vždy v sokolovně, kde není místo na smečované podání a každý obranný pád znamená nenávratné poškozní dresu (z parket na podlaze čouhají třísky), ale v tělocvičně Střední odborné školy obchodu a služeb, kde je místa spousta a parkety kvalitní, i když dost kluzké.
První utkání nebylo pro diváky moc pohledné, všechny sety skončily výrazným rozdílem skóre. Nám nefungoval servis, byli jsme schopni zkazit i čtyři po sobě. Servisy, které jsme dali, Litomyšl precizně přijímala a následně měla zjednodušený útok do naší rozhozené obrany.
S družstvem Hnátnice jsme ještě nikdy nehráli. Podle soupisky jsme věděli, že nás čekají starší zkušení hráči, a měli jsme informace, že hnátnická sokolovna je miniaturní králíkárna, kde je za hřištěm a po stranách jen metr a půl místa. Tomu jsme podřídili přípravu před dvojzápasem 13. a 14. kola. Co nás však čekalo v průběhu utkání, to nedokázal předpovědět nikdo.
Nedělní dvojutkání s naším tradičním soupeřem se ze začátku nevyvíjelo vůbec dobře. Melis musel řešit zranění malé Tonči a tak na nahrávce nastoupil Venca. Ten většinu tréninků absolvuje s juniory České Třebové a tak je s našimi hráči málo sehraný.
V pardubické sokolovně jsme ještě nikdy nevyhráli. Historie se přepisovala v sobotu 7. listopadu 2009.
Tento víkend se nehrála druhá liga, a tak Česká Třebová přijela do Svitav i s několika mladíky, kteří hrají i vyšší soutěž. To se projevilo v prvním utkání, kdy jsme nebyli schopni ubránit smečaře Chládka a univerzála Němce. Nám se naopak nedařilo naše útoky skládat na zem.