V pardubické sokolovně jsme ještě nikdy nevyhráli. Historie se přepisovala v sobotu 7. listopadu 2009.

Loni jsme s našimi soupeři dokázali doma jednou vyhrát, to ale nebyli pardubičtí zdaleka kompletní. Na jaře v sokolovně nás ale s přehledem porazili 3:1, 3:0 a tak byli favority i pro 7. a 8. kolo letošního ročníku KPI. Navíc jsme měli obavu z prostředí, jelikož za hřištěm je málo prostoru pro provedení servisu. Proto jsme se nácviku podání ze zkráceného rozběhu speciálně věnovali na trénincích před tímto zápasem.

První set byl velmi vyrovnaný, ale rozhodla naše větší vůle po vítězství (25:23). Pak se nám začalo dařit téměř vše na co jsme sáhli. Skvěle útočili Onďas, Petr a Bubu, stabilitou přihrávky vynikali Pipin a Jarin. Komplikace nastaly po pauze, kterou jsme vyplnili teoretickou přípravou v blízké restauraci Rybárna. Než pak některým hráčům slehly sacharidové tyčinky a iontový nápoj, byl první set druhého zápasu ztracen. Pak se však vše vrátilo do zaběhlých kolejí a zápas jsme dohráli v exhibičním rytmu.

Utkání proběhlo bez mravních prohřešků na obou stranách. Tentokrát bych se výjimečně zastavil u rozhodčích. První rozhodčí Bubák pískal dobře a nekompromisně (ŽK Jarin v prvním setu druhého utkání), ale druhý rozhodčí Slezák byl v tomto utkání pouze na okrasu. Píšťálku téměř nepoužil, většinou stál opřený zády o zeď a nejvíce práce měl pouze když si družstva brala tajm nebo střídala.

Sokol Pardubice - TJ Svitavy 0:3 (-23, -20, -17), 1:3 (16, -17, -18, -13)

Sestava: Melis, Pipin, Péťa, Onďas, Bubu, Zdenál, L Jarin - Burry, Dolík, Kloby

Příští víkend máme volno, nicméně v kuloárech se hovoří o sobotním zazimování hřiště a poté oslavě 10 let volejbalu generace hráčů ročníků 87/88. Necháme se překvapit.

Mobilem fotil Hyňa, pozor, to není rozmazané, to je umělcův záměr!