Tak se už posedmé hlásíme s pravidelnými zprávami o tom, co se dělo na soustředění v Hošťálkové. Omlouváme se za krátké zpoždění způsobené náročným sobotním odpoledním programem, o kterém se vám rozepíšeme v příštím článku.

V pátek dopoledne se jako obvykle nejstatší skupina odebrala do místní tělocvičny, a zbytek si užíval antukového ráje. Jako obvykle byla náplní technika a herní situace.

Po jednom z posledních obědů v místní jídelně a po poledním klidu se všechny skupiny opět převlékly do sportovního a pustily se do odpoledních tréninků.

Asi nejzajímavější program měli nejmladší, protože pro ně trenéři připravili další kolo Železobetoňáku (skok do výšky a sprinty do kopce). Co se týče skoku do výšky, tak musíme vychválit všechny soutěžící, kterří nás překvapili svým zápalem a výkony.

Uznejte, že vítěz skoku do výšky, Lukáš Konečný, nasadil laťku proklatě vysoko.

Po svačině přišel na řadu večerní program, sestávající se z hracích tréninků a turnájku nejmladších. S večeří se opět naši kuchaři vytáhli. Výborné maso a šťouchaný brambor zase získaly srdce a žlaudky všech strávníků a my vám za to děkujeme. Po večeři proběho školení velkého zápisu a volný program.

Nutno vypíchnout ještě jednu věc. Dle slov ředitele zájezdu Melise se letos poprvé, snad po deseti letech, nemuseli přesouvat žádné tréninky kvůli počasí. A s touto bombou se s vámi loučíme.