Mužská složka svitavského volejbalu má za sebou start do letní části sezony. Pokud jste někdy jeli na horské dráze, pak nebude těžké vám přiblížit, jak tyto poslední 3 týdny probíhaly.

Vše začalo přípravným turnajem v Litomyšli. V počtu 9 hráčů (Zoikas Nikolas, Zoikas Michalis, Pišín David, Abrahám Lukáš, Konečný Alexandr, Odvárka Miroslav, Palla Michal, Pavlík Jakub a Johanides Jiří) včetně týmového manažera a volejbalového guru pana Adama Čížka jsme se vydali stejně jako loni do sousedního města bojovat na amatérském turnaji, abychom si před závěrečnou částí KPII osvěžili schopnosti pinkat do balonu. Před rokem jsme skončili třetí, ale od té doby jsme spolu hodně potrénovali a věřili jsme, že celkové umístění dokážeme vylepšit. Čelili jsme týmům z Vysokého Mýta, dvěma zástupcům Litomyšle, celku Hradce Králové a přijeli i hráči figurující v brněnské AVL. Na turnaji tak bylo 6 týmů, každý s každým sehrál 2 sety. Na rozjezd jsme přejeli Mýto 2:0, pokračovali jsme ve stejném tempu i proti prvnímu domácímu týmu, s druhým to však stačilo pouze na remízu, byť vítěznou díky většímu zisku bodů. Začínalo nám docházet, že bychom klidně mohli i vyhrát a v ten den se upřímně dařilo úplně všem. Zda to bylo prostředím nebo příjemným naladěním z tamního bufetu už se asi nikdy nedozvíme, ale výsledky hovoří za sebe. Ani proti Hradci to nebyla zase tak velká dřina, nebo nám to tak aspoň nepřipadalo. Měli jsme dost hráčů na střídání a dostalo se na všechny, akorát chudáci blokaři to museli celé odjezdit ve dvou. Nutno však dodat, že oni byli hlavními tahouny. Klobyho jsem snad poprvé viděl se mírně nazlobit, když nebyl schopen vydýchat vytahování se brněnských. I poslední dva zápasy jsme vyhráli 2:0, celkově jsme tedy zakončili turnaj na prvním místě se skóre 9:1 na sety a mohli jsme být spokojení s předvedenou hrou. A kdo ví, třeba to za rok zvládneme bez ztráty kytičky.

Jednou jste nahoře a jednou zase dole. Známé to rčení, jenž se dá dokonale aplikovat na předminulý týden, kdy nás hostilo doma Vysoké Mýto. Část jejich skvadry se představila i v Litomyšli, ovšem podmínky nyní byly jiné. Navíc my museli cestovat bez našeho generála, tudíž jsme byli výrazně takticky oslabeni! Na podzim jsme doma Mýto porazili a z dvojzápasu si připsali 5 bodů. Tento bodový zisk bylo námi očekávané minimum i tentokrát. První set byl z naší strany více než solidní. I proti vysokému slunci se nám daří sbírat soupeřův příjem, Nikoušek si může hrát se soupeřovou obranou na síti, ale především nekazíme na útoku! Až jsme sami sebe nepoznávali a v prvním dějství jsme dovolili soupeři jen 14 bodů. Hodně nepříjemný úvod do setu druhého, kdy od začátku se taháme o každý míč, přesnost příjmu upadá a ani na té síti už to není ono. Nabíráme pocit, že do toho nemusíme dávat vše a soupeř jakoby to vycítil. Dost chyb přichází i na servisu a v koncovce nezvládáme držet krok. Mýto srovnává na 1:1. Jeden by čekal, že po této ledové sprše a otřesném setu se nakopneme zpátky do našeho tempa, ale vůbec ne. S naprosto totožným skore 21:25 a troufnu si podotknout, že i s identickým průběhem nám oponent utíká na rozdíl jedné sady. Nu což, povolená ztráta jednoho bodu, holt si to musíme uhrát v tiebreaku. Ovšem těžko se tiebreak vyhrává, když se do něj zápas ani nedostane. Naše hra snad byla ještě horší, nechuť hrát na hřišti padla na několik členů a my ztratili i sadu čtvrtou. V celkovém součtu jsme nebyli schopni navázat na skvělý výkon z první sady a vlastními chybami jsme odevzdali zápas.

VK Vysoké Mýto 3:1 TJ Svitavy (-14, 21, 21, 20)

Nabrat čerstvé síly ze svačinek od maminek, přítelkyň či od nás samotných, pro chudáky bez jídla byl připraven bufet. Piškot střídá Johyho na liberu a jdeme to zkusit znovu. A tomu byste nevěřili, jakoby bylo zase 10 hodin dopoledne a my začínali první zápas. Příjem bezchybný, tlačíme soupeře servisem, sice nám stále vázne útok středem, ale smečaři drží vysoký standard. Tentokrát dokonce vylepšujeme výkon a povolujeme soupeři pouze 12 bodů! Syndrom svitavského volejbalu má tu krásu v tom, že jím trpí opravdu všechny týmy. Neschopnost udržet hru na stejně dobré úrovni po více setů je známým problémem. A tak domácí díky vysokému středu začínají trápit i naši obranu. Než jsme se vzpamatovali, máme vyrovnáno na 1:1. Naštěstí jsme ale neopakovali chyby z dopoledního klání a dokázali se vzepřít. Ne, že by naše hra byla o něco koukatelnější, ale naštěstí pro nás soupeř začal také chybovat a my z toho těžili více a jsme to my, kdo bere vedení 2:1. Uznejte sami, je krásné počasí, svítí slunce, pivo je chlazené, no kdo by si nechtěl užít sport ve vší parádě. A tak se nám podařilo se soupeřem dostat se do nervydrásající koncovky. Konečný stav čtvrtého setu je 33:31. To by ničemu nevadilo, kdybychom tento set vyhráli my. Ovšem nikoliv, z dvojzápasu ztrácíme další bod. V tiebreaku se nic nemění a i v poslední sadě už pod vlivem únavy dělají školácké chyby hráči na obou stranách. Možná se na nás usmál volejbalový bůh, jenž se za naše snažení nad námi slitoval a my tak urvali alespoň ty 2 body. Mělo to být minimálně za 5, ale co se dá dělat, za týden nás přece čeká domácí zápas a tam se budeme moci ukázat!

VK Vysoké Mýto 2:3 TJ Svitavy (-12, 22, -24, 31, -13)

Ve Vysokém Mýtě reprezentovali Svitavy Zoikas Nikolas, Zoikas Michalis, Palla Michal, Konečný Alexander, Odvárka Miroslav, Abrahám Lukáš, Simon Pavel, Pavlík Jakub, Pišín David a Johanides Jiří.

Minulý týden jsme se konečně dočkali domácího zápasu, když za námi přijeli borci ze Slatiňan, kterým jsme rozhodně měli co vracet. U nich jsme na podzim hráli 1:3 a 3:1, ale věděli jsme, že máme na to získat všechny body. V sobotu 12.5. bylo nádherné počasí. Sluníčko svítilo, klobásky se udily, pivo se točilo, bylo to jako za starých dobrých časů! Dokonce i ty zápasy tomu nasvědčovaly.

Ze začátku jsme klasicky ztratili pár balonů nepřesným příjmem, zpackaným útokem nebo nepřesnou náhrou. Zavčasu jsme se ale vzpamatovali a pomalu ale jistě jsme přebírali otěže utkání. Důsledným útokem, kdy jsme využívali menšího vzrůstu soupeřícího nahravače jsme si vypracovali dostatečný náskok a ukončili první sadu s devatenáctkou. Poté co jsme našli recept na našeho oponenta jsme pro nás až překvapivě profesorkou hrou zatlačili servisem. Během druhého setu dal 8 podání v řadě Palloušek a od té doby jsme už byli nezastavitelní. 25:16 a 25:17 výsledky posledních dvou setů a my počtvrté v sezoně vítězíme beze ztráty setu.

TJ Svitavy 3:0 SK Spartak Slatiňany (19, 16, 17)

Do druhého zápasu jsme ctili taktiku střídajícího libera a za Johyho znovu šel na plac Piškot. Na naši hře to ale nic neměnilo. Příjem stále solidní, občas nějaká ta chybka, ale ty dělají i ti nejlepší. Soupeř dokonce změnil do druhého zápasu sestavu taktéž, vynechal jednoho ze svých útočníků a obětovali post libera. Postupem času se nám právě této změny podařilo využít a my si díky dostatečným náskokům mohli dovolit trochu hazardovat se sestavou. Na poslední set si dokonce odpočinul i energie vždy plný Nikouš, jenž přenechal nahravačské žezlo Johymu, který tak zavzpomínal na mládežnický volejbal. I ve velice kombinované sestavě jsme ale přehráli soupeře, jenž působil už spíše odevzdaným dojmem a dokráčeli jsme si pro více než pohodlné a potřebné vítězství 3:0!

TJ Svitavy 3:0 SK Spartak Slatiňany (22, 15, 20)

6 bodů proti Slatiňanům vyhráli Zoikas Nikolas, Zoikas Michalis, Pišín David, Pavlík Jakub, Simon Pavel, Abrahám Lukáš, Konečný Alexander, Odvárka Miroslav, Švihel Šimon, Palla Michal a Johanides Jiří.

Na závěr tohoto krátkého medailonku bych rád vyjádřil jedno velké díky jménem celého týmu všem příchozím fanouškům, bez kterých bychom tak skvělý výsledek neuhráli. Podpory si ceníme a věříme, že i díky kvalitnímu občerstvení, které jsme pro vás posledně nachystali, se budete vracet znovu, rádi a klidně i ve větších počtech. Díky těmto zápasům se v tabulce posunujeme na páté místo s 25 body. Do konce sezony bychom se rádi dostali na místo třetí, ovšem k tomu nám schází bodů 14. Další zápas sehrajeme v Poličce 19.5. od 10.00, uvítáme, když se vypraví výjezd nejvěrnějších fanoušků!

Autor článku: Johy